PREDIKCE INFLACE

„Muselo by přestat fungovat úplně všechno“. Ekonomové kroutí hlavou nad očekávanou inflací

PREDIKCE INFLACE
„Muselo by přestat fungovat úplně všechno“. Ekonomové kroutí hlavou nad očekávanou inflací

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Absurdní číslo, které je nerealistické. Takové názory zaznívají na makroekonomickou predikci ministerstva financí, podle které bude průměrná inflace v letošním roce 8,5 procenta. Jedná se o znatelné navýšení, protože listopadové odhady hovořily o čísle 6,1 procenta. Podle ekonomů oslovených redakcí Echo24 by odhad znamenal, že by proti inflaci nezafungovalo vůbec nic, ani šokové zvyšování základních sazeb České národní banky, ani silná koruna, která je protinflační.

Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) překopává státní rozpočet navržený starou vládou. Exministryně financí Alena Schillerová v loňském roce navrhla schodek ve vši 376,6 miliardy korun, pro který nová koalice odmítla zvednou ruku. Vláda tak předem delkarovala, že oseká 80 miliard a schodek tak bude okolo 300 miliard korun. Ministerstvo financí při přípravě nového rozpočtu zveřejnilo makroekonomickou predikci, jak by ekonomika a růst cen mohly v příštím roce vypadat.

Predikce o hodně zvyšuje odhad průměrné inflace, která se podle ní má letos pohybovat okolo 8,5 procenta. To by znamenalo, že růst spotřebitelských cen bude nejvyšší od roku 1998, kdy průměrná inflace dosahovala 10,7 procenta. Přitom ministerstvo financí i Česká národní banka ještě v listopadu loňského roku předpokládaly, že se růst cen bude pohybovat letos v průměru 6,1 procenta.

Ekonomové nyní kroutí hlavou nad tím, jak ministerstvo k výsledku došlo. Podle nich se totiž už letos bude projevovat strategie České národní banky, která v loňském roce zvyšovala základní úrokové sazby na současných 3,75 procenta. S dalším navyšováním dále počítá. „To by muselo znamenat, že by nefungovalo vůbec nic co v současné době děláme, ani co se děje jinde ve světě,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom platební společnosti Roger Dominik Stroukal.

Ten také připomíná, že i americká centrální banka Fed bude tahat za brzdu a očekává se, že zvýší sazby. Jednoznačně by se tak zbrždění inflace mělo promítnout již v letošním roce. "V lednu se ceny skokově zvyšují. Inflace se tak může dostat k deseti procentům. Obecně to bývá ze začátku roku. Ministerstvo ale počítá, že podobně vysoká inflace bude i po zbytek roku,“ diví se Stroukal.

Podivně vysoký odhad překvapuje i hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka, podle kterého se inflace zvyšovala již na konci léta až do konce roku. „Skutečně si myslím, že hodnota nad osm procent je nerealistická. Od druhé poloviny roku byla inflace vysoká a letos by se tak měla meziročně snižovat i kvůli vysoké základní úrovni,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Dalším důvodem, proč by neměla inflace dle něj dosáhnout v průměru 8,5 procenta jsou opatření centrální banky, které by už v druhé polovině letošního roku měly začít fungovat. „V neposlední řadě na začátku letošního roku posílila česká koruna, která bude zlevňovat dovoz. Podstatnou část inflace totiž dovážíme. Domnívám se, že navýšení oproti původní predikci je mimo hlavní ekonomický proud, jak vnímáme inflaci se svými kolegy,“ řekl dále Křeček.

Zároveň také uvedl dva scénáře, proč by ministerstvo financí mohlo takto postupovat. Pokud ministerstvo ve své prognóze počítá s vyšší inflací, tak tím zároveň i počítá s větší valorizací důchodů. „Penze jsou největší položkou na výdajové straně rozpočtu. Mohlo by to tak vést k tomu, že valorizace bude v plánu na další rok vyšší a peníze se tak budou blokovat. Při nižší inflaci by tak peníze na důchody jít nemusely a ministr financí by tak mohl získat prostředky navíc,“ řekl Křeček.

Dalším scénářem by pak mohlo být, že ministerstvo ještě během roku v následující predikci sníží odhad inflace. Ministr financí by se tak mohl pochlubit, že jeho snížení schodku se vůči vyšším spotřebitelským cenám projevuje. „Přiznám se, že číslo mi připadá absurdní. Pokud se někdy dostaneme přes číslo osm, tak jedině na začátku roku. V průběhu roku se určitě budeme pohybovat pod hranicí osmi procent,“ řekl Křeček.