ROZLOUČENÍ S MEKYM

Sbohem, Meky. Na rozloučení s Miroslavem Žbirkou přišla i slovenská prezidentka Čaputová

ROZLOUČENÍ S MEKYM
Sbohem, Meky. Na rozloučení s Miroslavem Žbirkou přišla i slovenská prezidentka Čaputová

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Miroslava Žbirku v pátek ve strašnickém krematoriu v Praze na poslední cestu doprovodily slzy přítomných, dlouhý potlesk a písně jeho oblíbených skupin The Beatles a The Kinks. Piety se za velkého zájmu médií účastnila rodina, blízcí přátelé a pozvaní hosté, mezi nimi slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se svým partnerem. Dorazil také český premiér Andrej Babiš. Na místě bylo několik stovek lidí, řada z nich dorazila s bílými růžemi jako odkaz na Žbirkův hit Biely kvet.

Kvůli platným nařízením byl vstup umožněn pouze pozvaným. Veřejnost se mohla rozloučit před obřadní síní, kde byla umístěna kondolenční kniha. Přenos z obřadu byl zajištěn prostřednictvím obrazovek a přímého přenosu na Žbirkově oficiálním facebookovém profilu.

Populární interpret zemřel na plicní onemocnění 10. listopadu, bylo mu 69 let. Rodák z Bratislavy, žijící dlouhá léta v Praze, byl oblíbený v obou zemích někdejšího Československa. Kromě Čaputové se přišli se Žbirkou rozloučit například slovenští hudebníci Jožo Ráž a Vašo Patejdl, frontman skupiny Olympic Petr Janda, slovenský režisér Juraj Jakubisko, hudebník Matěj Ruppert nebo herec Petr Rychlý. Nechyběl ani Žbirkův dlouholetý spolupracovník Laco Lučenič.

Hudební publicista Jan Vedral, autor knihy Zblízka, která osud slovenského muzikanta popisuje, ve svém smutečním projevu mimo jiné zdůraznil, že odchodem Žbirky náhle odešel jeden z posledních kusů Československa a také pocit, že tuzemská populární hudba může mít světové parametry. „Naštěstí to ale navždy zůstane v jeho písních, kterým svůj život nejen zasvětil, ale také ho do nich schoval,“ uvedl. „Meky tu byl tak nějak vždycky a vždycky s ním bylo dobře,“ dodal.

Obřad zahájila Žbirkova píseň Jesenná láska. První promluvil hudební publicista Juraj Čurný. "Zpočátku bylo těžké té smutné zprávě uvěřit," vyjádřil pocity mnoha lidí v zaplněné smuteční síni a zdůraznil Žbirkovu slušnost, která "nebyla servilností ani zbabělostí".

"Byl to slušnák, který chtěl psát písničky a zatraceně mu to šlo," řekl hudební publicista Jan Vedral a připomněl, že Žbirkův životní příběh začal v Londýně, kde se seznámili jeho rodiče, pokračoval v Bratislavě a uzavřel se v Praze. "Doma byl všude," podotkl autor knihy Zblízka, která osud slovenského muzikanta popisuje. Ve svém smutečním projevu mimo jiné zdůraznil, že odchodem Žbirky náhle odešel jeden z posledních kusů Československa a také pocit, že tuzemská populární hudba může mít světové parametry. "Naštěstí to ale navždy zůstane v jeho písních, kterým svůj život nejen zasvětil, ale také ho do nich schoval," uvedl.

Jeden z posledních zpěvákových koncertů moderoval letos v létě na festivalu Soundtrack v Poděbradech zpěvák, bavič a moderátor Miloš Pokorný. "Vůbec mě nenapadlo, jak na tom (Žbirka) je. V zákulisí se zdálo, že není úplně ve formě, ale připisoval jsem to mimo jiné počasí," řekl dnes při vzpomínce na srpnový deštivý koncert Pokorný. "Odvedl skvělé vystoupení. Teprve potom jsem si uvědomil, že ten problém byl větší," dodal.

Během obřadu zazněly skladby The Beatles All You Need Is Love, hit Waterloo Sunset od The Kinks a Žbirkovy písně Fair Play, Čo bolí to prebolí a Balada o poľných vtákoch.

Žbirka je známý jako autor melodických písní Atlantída, Nemoderný chalan či Katrin. Za dobu svého více než čtyřicetiletého působení na hudební scéně se proslavil jako sólový interpret písní, které si ale také sám skládal. Vydal přes tři desítky desek v Česku, na Slovensku a v Německu, koncertoval téměř po celém světě.

Žbirka se narodil 21. října 1952 v Bratislavě. Pocházel ze slovensko-britské rodiny, jeho celoživotní láskou byla slavná britská skupina The Beatles. Bez jejich vlivu by se možná zpívání a hraní na kytaru nikdy nevěnoval, jak připomínal v rozhovorech. Již koncem 60. let stál u zrodu bratislavské rockové skupiny Modus. Svůj první hit Zažni nahrál v roce 1977 a o čtyři roky později založil s Lacem Lučeničem skupinu Limit a vydal se na vlastní dráhu. V roce 1982 se stal prvním slovenským Zlatým slavíkem a po Waldemaru Matuškovi byl druhý, kdo dokázal porazit Karla Gotta.

,

19. listopadu 2021