KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE

Óda na dirigenta

KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE
Óda na dirigenta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zemřel Libor Pešek. Bylo mu 89 let. Český dirigent, který se proslavil především ve Velké Británii, kde řídil nejlepší orchestry, a dělal tak čest i české hudbě a české pověsti. Vedle toho to byl šarmantní muž, příjemný člověk, charismatický profesionál. Jak to u velkých dirigentů často bývá. Ba možná že charisma je předpoklad k té věci, i když třeba jsou nebo byli dirigenti také nenápadní, ale pak to musí vyvažovat nějak jinak.

Ale Rafael Kubelík, Herbert von Karajan, Leonard Bernstein, Václav Neumann, Libor Pešek… byli i v běžném slova smyslu krasavci, byla tedy radost na ně pohledět, čehož si byli vědomi, a zároveň z nich všech sršely „božské jiskry“, jak to lidstvu předepsal Beethoven, respektive Schiller v oné radostné ódě, o které si můžeme myslet, co chceme (původně ji opravdu nepsali pro EU), ale nelze jí upřít, že nic většího (dokonalejšího, vznešenějšího, mohutnějšího, geniálnějšího etc.) v lidské kultuře už není a nebude.

A těchto velkých výkonů veleduchů se dotýkají dirigenti. Mají je ve svých rukou, dávají jim tvar a zvuk, rozezvučují je, díky nim je my, smrtelníci, můžeme slyšet. Svým způsobem jsou to pozemští Bozi, neboť podle různých teorií je hudba vlastně ozvěna nebeských sfér, i když zajisté ne každá, určitě ne ta antihudba, co ji nejčastěji slyšíte a co si jí nejčastěji lidé nechávají zahnojovat mysl a smysly. Nepochybně takovou hudbou je ale hudba, která vznikala s úmyslem, aby ji k životu vyvolávali vyvolenci jako Libor Pešek.

Vlastně by se dalo říct, že dirigenti vážné hudby představují třeba vedle špičkových vědců, nadzvukových pilotů a žen během mateřství vrchol evoluce. A jestliže symfonický orchestr představuje ve své dokonalosti a promyšlenosti vrchol evropské, ba asi lidské kultury, protože nic dokonalejšího a promyšlenějšího v téhle věci neexistuje, pak dirigent je jeho hlava, vůdce, konduktor.

Stojí přede všemi jako krotitel živlů, s dokonalou mocí a dokonalým přehledem, všemocný a přitom osamělý, s posláním dovést tóny desítek nástrojů k dokonalé harmonii a souzvuku. Proto není divu, že velcí dirigenti bývají někdy podobni šílencům a egomaniakům, mívají své moresy a výstřednosti, někdy je s nimi těžké vyjít a některé jejich manýry budí údiv. A přitom jim každý musí odpustit, protože špičkový dirigent je důkaz, že lidé si nejsou rovni, neboť velkým dirigentem může být tak jeden z deseti milionů. Jako byl právě Libor Pešek.

 

26. října 2022