Není jediný způsob sázení a nikdy nebude

Správně zasazený strom

Není jediný způsob sázení a nikdy nebude
Správně zasazený strom

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

„Jak mám poznat, jestli ten strom u nás v ulici sázejí správně, nebo špatně?“ ptáte se často. Radnice se předhánějí v superlativech a omlouvají svá předchozí selhání. Přitom to může znít docela slibně: „Stromy nahradí dříve odstraněné platany, na nichž se podepsalo dlouhotrvající sucho i městské prostředí. Akáty druhu Umbraculifera jsou vhodné právě do městského prostředí a v koruně dorůstají kolem dvou metrů do výšky i do šířky. Při jejich výsadbě byla do půdy přimíchána speciální směs včetně mykorhizní houby, bakterií, organických hmot i minerálů, které budou pomáhat stromy dlouhodobě vyživovat.“ To stojí za úvahu. Platan je ve městě jako doma a i v jižní Evropě je schopen v docela extrémních přísušcích urbanizované prostředí zvládat. Také jde o dominantní strom, který poskytuje široké portfolio ekosystémových služeb. Ve srovnání s ním je kulovitá odrůda akátu skutečně trpaslík. Strom jako strom?

Kdepak. Volič se má v předvečer komunálních voleb ptát celkem oprávněně: Co z toho budu mít? Zkusme to třeba takhle. V ulici vám vymění potenciálně devítisetkubíkový chladicí výměník za třicetikubíkový. Co je lepší? Jsou to velice jednoduché počty. Životnost platanu přesahuje padesát let a to je hranice ekonomiky jeho přínosů. Ten se městu a jeho obyvatelům vyplácí. Drobný stromek odrůdy známé častými zlomy v koruně za tu dobu vymění třikrát a budou se do nich sypat jen peníze poplatníků. To je jen populistická dekorace, nikoli strom.

Bezpochyby vhodná otázka je, proč platany nerostly a co by se dalo udělat lépe. Na prvním místě určitě nestojí mykorhiza, bakterie, organické hmoty a minerály. Naopak. Prvním úkolem je vytvořit dostatečný prokořenitelný prostor, aby strom měl kde a z čeho žít, nedemoloval dlažby, nevstupoval do sítí a neomezoval městskou infrastrukturu. Prokořenitelný prostor musí být určen primárně pro něj a má mít zajištěný sběr srážkové vody i výměnu plynů. Pokud vás napadá přísloví o chytání ryb nebo napojení koně, pak uvažujete správně. Naučit strom chytat ryby nebo pít z potoka neumím, ale postará se sám o sebe, když mu dáme možnost. Cílem nemá být pacient na kapačkách, který se neobejde bez pravidelné zálivky a držíme ho naživu přísunem organických materiálů a minerálů. Je to docela obráceně. Máme dát stromu šanci, aby se uživil sám. Ostatně právě touto cestou vznikají adaptované a bezpečné stromy, které dobře kotví a při zvládnutí základní výchovy na ně nemusíme celá léta v podstatě sáhnout. Samozřejmě, musíme je sledovat a v případě potřeby pomoci předjímat drobné defekty a rizika. Jsme ve městě, nikoli v krajině.

Jak to poznám? Zdali se stromům dělá v ulicích prokořenitelný prostor, poznáte velice snadno, protože je to sakra veliká díra. Dominantní strom potřebuje pětadavacet, ale klidně i padesát kubíků prostoru, který může být zbudován pod chodníky, silnicemi a parkovišti. Vyplňuje se strukturním substrátem, který vypadá jako zašpiněné silniční kamenivo a unese v souladu se všemi normami silnici i chodník. Vzhledu se nijak nebojte. Pro stromy v ulicích je to skvělá šance, o kterou nikdy nepřijdou. Různé rašeliny a kupičky kompostu nahrnuté do maličkých dírek v chodníku jsou obvykle příznakem právě těch pacientů na kapačkách. Nejdražších dekorací stromů určených na smrt. Pokud přijdete už k hotovému, je to obtížnější, bez projektu často těžko hádat. Hledejte sběrnice pro vodu nebo dlažby s přiznanou spárou. To je malý důkaz, že o stromech někdo přemýšlel. Pak se ptejte, než vynesete soudy.

 

18. července 2022