VYŠŠÍ DANĚ NA OBZORU?

Zvyšování daní už není tabu. Mluví o něm ekonomové a vládní poradci

VYŠŠÍ DANĚ NA OBZORU?
Zvyšování daní už není tabu. Mluví o něm ekonomové a vládní poradci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

I přes předvolební sliby současné vládní koalice pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS) se občas objevují náznaky možného zvyšování daní. Tvrdí to zejména Národní rozpočtová rada, podle které ke zvýšení daní bude muset vláda sáhnout, pokud nechce omezovat výdaje na důchody, zdravotnictví nebo vzdělání. Možné zvýšení daní také zaznělo po prvním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV), která má radit vládnímu kabinetu v oblasti ekonomiky a státního rozpočtu. Vláda však navyšování daní zatím odmítá. Možné navýšení hrozí zatím v případě spotřebních daní, které zvyšovala i bývalá vláda Andreje Babiše (ANO).

Zastavit rychlé zadlužování státu a potřeba hledat úspory ke konsolidaci veřejných financí. To jsou jedny z hlavních témat ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS), který zasedl do úřadu po Aleně Schillerové (ANO). Ihned od počátku své vlády Fialův kabinet prohlašuje, že někdejší výdajové orgie končí a s tím i plošné pomoci obyvatel například kvůli drahým energiím. Odborníci však jedním dechem dodávají, že bez zvyšování daní se šetření neobejde.

Tvrdí to například Národní rozpočtová rada, kterou po ekonomce Evě Zamrazilové vede nově Mojmír Hampl. V červnu ve svém čtvrtletním stanovisku rada uvedla, že vláda Petra Fialy nemá rezignovat na konsolidaci veřejných financí ani v obtížném čase způsobené ruskou invazí na Ukrajinu. Zároveň je však nutné posílit příjmy veřejných financí, které se neobejdou bez navýšení daní.

„Je zřejmé, že pokud vláda nechce omezovat výdaje na důchody, zdravotnictví a vzdělávání (které představují hlavní výdajové bloky veřejných rozpočtů) a navíc hodlá ještě zvyšovat výdaje na obranu, bez posílení příjmů veřejných rozpočtů to nebude možné,“ uvedla rada ve svém stanovisku.

Podle rady je totiž také důležité, aby byly veřejné finance na udržitelné úrovni v případě budoucích krizí. Zároveň také rada doporučuje vládě, aby zásahy na podporu nízkopříjmových skupin obyvatel byly úsporné a nevedly k ještě vyšší inflaci. „Pokud budou přijímána další opatření, jako například navrhovaný příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč či snižování některých daní, měly by mít jednorázový a časově omezený rozsah,“ uvedla rada.

Kromě Národní rozpočtové rady o zvyšování daní hovoří i někteří členové Národní ekonomické rady vlády. Ta zasedla poprvé v novém složení ve středu. Na jednání proběhlo zařazení jednotlivých členů do pracovních skupin, které se budou týkat veřejných financí, energetické udržitelnosti, rodinné politiky a vědy, výzkumu a také vzdělávání.

Jeden z členů a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek po jednání uvedl, že se možná některá témata stanou průchodnějšími. „Nejen odborná veřejnost, ale i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se dívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu, včetně zvyšování daní,“ řekl novinářům Marek.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se jedná o první signalizaci, že se mohou v budoucnu daně zvýšit. „Z Markova vyjádření je zřejmé, že zvyšování daní ještě za vlády Fialova kabinetu se jeví daleko pravděpodobnějším, než se zdá z dosavadních vyjádření jeho představitelů. Ti dosud prakticky jakékoli navyšování daní odmítali. Současně se ovšem ocitají pod tlakem, neboť evidentně nejsou s to uskutečnit dostatečné rozpočtové úspory. Až do roku 2025, tedy do konce svého řádného funkčního období, vláda předběžně plánuje schodky kolem 300 miliard korun, plyne z materiálu, který projednávala počátkem června,“ řekl Kovanda.

 

27. června 2022