DOBROVOLNÝ ODCHOD ZE SVĚTA

Oběšení, zastřelení, otrava léky. Češi volí sebevraždu mnohem častěji než Slováci

DOBROVOLNÝ ODCHOD ZE SVĚTA
Oběšení, zastřelení, otrava léky. Češi volí sebevraždu mnohem častěji než Slováci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vánoční čas je co do počtu dobrovolných odchodů ze světa historicky nejbezpečnějším obdobím. Nejhorší je v tomto ohledu naopak jaro a začátek léta, kdy si sahá na život nejvíce Čechů. Od devadesátých let jsou to mnohem častěji muži, kteří k tomu ve většině případů volí oběšení nebo zastřelení. Krizový je ale také blížící se Nový rok. Ačkoliv u nás počet sebevražd dlouhodobě klesá, je Česko stále nad evropským průměrem. Překvapivě mnohem lépe jsou na tom Slováci, kteří se v sebevražednosti nachází na nejnižších příčkách žebříčku, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Údaje o sebevraždách sahají do roku 1876. Z let světových válek ale nejsou data úplná. Nejvíc Čechů a Češek si sáhlo na život podle statistik v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich v ten rok 4007. Dalším vrcholem se poté stalo období po roce 1968 a doba normalizace.

„Od roku 1970 nastupuje nepřerušovaný trend poklesu počtu sebevražd s určitými meziročními výkyvy,“ uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. V loňském roce odešlo vlastní rukou ze světa 1224 lidí, naopak „nejlépe“ na tom byl rok 2019. Zajímavostí je, že k sebevraždě dojde v průměru zhruba každých sedm hodin a k polovině z nich dojde v domácím prostředí.

Svůj život vědomě dobrovolně častěji ukončují muži než ženy. „Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 2020 muži spáchali 82 procent všech sebevražd,“ uvedla k tomu Šafusová. Právě muži si v drtivé většině zvolí smrt oběšením nebo zastřelením. U žen je sice na prvním místě také oběšení, přes dvacet procent ale poté připadá na skok z výšky nebo otrávení léky. U obou pohlaví je nejméně vyskytující se smrtí utopení.

Z hlediska věku dochází k nejvyšším počtům sebevražd u osob z generace tzv. Husákových dětí, tedy čtyřicátníků a padesátníků. Způsob sebevraždy se pak liší právě i podle věku. Muži od 65 do 85 let se zastřelí častěji než ti z mladších nebo naopak straších věkových kategorií. U žen bylo oběšení nejčastějším způsobem ve věkové skupině 85 až 90 let, otrava léky byla nejčastější ve věku od 60 do 65 let.

Mnohem méně sebevražd je pak mezi lidmi, kteří žijí v manželství. Statistici tak tvrdí, že uzavírání sňatků pravděpodobnost dobrovolné smrti snižuje.

„Sebevraždy nejsou páchány během roku stejnoměrně. Maxima jsou dosahována v jarních měsících a v první polovině léta. Během podzimních měsíců sebevražednost klesá až k prosincovému minimu,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Sebevražednosti je tak opačná k celkové úmrtnosti, která běžně dosahuje nejvyšších hodnot v zimních měsících a březnu.

Z pohledu dnů týdne obecně platí, že nejvíce sebevražd je pácháno v pondělí. Během dalších dní pracovního týdne se sebevražednost snižuje, úplně nejnižší je v sobotu. U žen přitom v pátek dochází k více sebevraždám než ve čtvrtek či ve středu.

Počet sebevražd je tradičně nejnižší na Vysočině. Na druhé a třetí místo se dostaly kraje Olomoucký a Ústecký, které přitom předtím patřily mezi kraje s jednou z nejvyšších sebevražedností. Relativně nízká je úroveň sebevražednosti také v Praze. „Regionem s nejvyšší mírou sebevražednosti je aktuálně Liberecký kraj. Ta zde byla v posledních pěti letech o téměř 30 procent vyšší oproti celostátnímu průměru. Následuje kraj Karlovarský,“ řekl k tomu šéf ČSÚ Marek Rojíček.

Sebevražednost v Česku je ve srovnání s dalšími státy Evropské unie stále nadprůměrná. Podle údajů z let 2011 až 2018 připadalo v EU na 100 000 obyvatel 11 sebevražd. Zdaleka ale sebevražednost v tuzemsku nedosahuje Litvy, kde bylo průměrně spácháno nejvíce sebevražd. Na druhém a třetím místě pak bylo Maďarsko se Slovinskem. Nejméně lidí si naopak sáhlo na život v jižní části Evropy, a to na Kypru, v Řecku a na Maltě. Na sedmém místě od konce se pak překvapivě umístilo Slovensko.

 

10. prosince 2021