Rusko se dostává ekonomicky na kolena. Občané totiž už od neděle hromadně vybírají své úspory z bank ze strachu z obrovské inflace a z pádu rublu. Už nyní se hovoří o „černém pondělí“ pro celý finanční systém. Důvodem je totiž rekordní oslabení rublu, zvýšení klíčové sazby centrální banky na 20 procent a uložení povinnosti vývozcům prodávat devizové příjmy. Běžní občané také vzali obchody útokem a kupují spotřební zboží, které má nějakou hodnotu. Zejména elektroniku. Ruská akciová burza navíc v ve snaze zamezit dalším škodám v pondělí neotevře.

Sankce západních států tvrdě zasáhly ruskou ekonomiku. Dva dny poté, co ruská vojska zahájila invazy na Ukrajinu, tak se rozhodly Spojené státy, Kanada, Velká Británie a Evropská unie uvalit na agresora bezprecedentní sankce, které míří na ruskou centrální banku. Ta totiž nemůže nakládat s velkou částí devizových prostředků, které měla v rezervě právě pro intervence rublu z důvodu vojenské operace. Rusko tak nemůže využít zhruba 630 miliard dolarů, které měla na zmírnění západních sankcí.

Jako zdrcující a katastrofální označil tyto sankce bývalý náměstek ministra financí a místopředseda ruské centrální banky Sergej Aleksašenko. „Co nyní dopadlo na Rusko je finanční jaderná bomba. Přišla válka a peníze došly. Došly ještě dříve než válka skončí,“ řekl ve svém videoblogu Aleksašenko, kterého citoval server Politico.

K posilování rublu došlo ve čtvrtek, kdy ruské jednotky pronikly na území Ukrajiny. Tehdy se rubl propadl na své rekordní minimum, který následně podpořila intervence ruské centrální banky, která byla první od roku 2014. Tehdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

V pondělí pak centrální banka oznámila, že zvyšuje základní úrok z 9,5 procenta na 20 procent. Tento krok má pomoci zbrzdit propad rublu a ochránit ekonomiku před dopady sankcí. Rusko se navíc potýká s vysokou inflací, která dosahuje devíti procent. Občané jsou tak v obavě, aby nepřišli o své úspory.

Centrální banka také oznámila že ruská akciová burza se v pondělí neotevře. Očekávalo se totiž, že při otevření devizových trhů dosáhne rubl rekordním minim a vůči ostatním zahraničím měnám by se tak dovážené zboží extrémně zdražilo. Rusko se tak může spolehnout na další tištění peněz, to však přinese právě další zvyšování vysoké inflace. „Pokud centrální banka nebude schopna podpořit hodnotu měny, tak to vytvoří velkou nejistotu,“ uvedl pro Politico Iikka Korhonen, který je ekonomem v Institutu pro transforumjící se ekonomiky při centrální bance Finska.

Rusové tak přes víkend, ale i v pondělí, stáli ve velkých frontách u bankomatů pro vybrání hotovosti. Napomáhá k tomu také vypnutí platebních služeb Apple Pay a Google Pay, které jsou také součástí sankcí vůči Rusku. Týká se to především bank VTB Group, Sovcombank nebo Promsvyazbank, jak uvádí server Business Insider.

Kromě sankcí vůču centrální bance se také rozjíždí odstřihnutí Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT. Systém funguje k odesílání a přijímání plateb v cizí měně po celém světě. Využívá se ve více než 200 zemích a používá ho více než 11 tisíc finančních institucí. Peníze se přes něj odesílají zejména v mezinárodním obchodě. Za jakékoliv produkty nakoupené v zahraničí tak státy dostávají peníze, které jsou posílány přes tento systém. Pokud by se lídři evropských zemí či světoví státníci rozhodli, že systém bude pro Rusko vypnut, tak celé zemi hrozí zdrcující problémy.

Za ruské komodity by totiž neměl kdo a jak zaplatit. „Co se týče dopadů na Rusko, tak by byly skutečně zničující. Rusko by se dostalo na pokraj bankrotu a v zásadě by nemohlo prodávat svůj státní dluh. Tím by se výrazně omezila možnost financování ruského státu. Vypadá to, že s touto variantou počítají, protože se na ní Rusko připravilo a vytvořilo devizové rezervy. Nicméně tyto rezervy by se časem vyčerpaly a nedostatek financí by se projevil na nutnosti dramatických úspor. Ty by následně dopadly na obyvatelstvo, včetně nutnosti snižovat důchody a celkově by se stát musel zbavit spousty výdajů, které v současné době provádí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček.