Už měsíc trvá krvavý konflikt na Ukrajině, který svou invazí způsobila Ruská federace. Na obou stranách se kupí tisíce obětí a zraněních, na ukrajinské straně se pak jedná i o nejméně tisícovku zabitých civilistů. Konkrétní počty obětí a zraněných je kvůli chaotické situaci v podstatě nemožné stanovit, západní státy tvrdí, že data ukrajinské armády o ruských ztrátách jsou nadnesené. Měsíc už trvá také humanitární a uprchlická krize a také sankce, které tvrdě dopadají nejen na Rusko.

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení ke „speciální vojenské operaci“ na ukrajinském Donbasu. Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska, Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014, a zahájily zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř na celou zemi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Moskva své ztráty pravidelně nekomentuje, počátkem března poprvé a zatím naposledy přiznalo 498 padlých a 1597 zraněných mezi svými vojáky. Podle odhadů NATO na Ukrajině zemřelo 7000 až 15 000 ruských vojáků. Podle ukrajinských zdrojů Rusko dosud přišlo o více než 15 800 vojáků. Spojené státy nedávno odhadly, že na Ukrajině zemřelo přibližně 7000 ruských vojáků. Na základě otevřených zdrojů se podle ruské redakce BBC podařilo potvrdit jména 557 zabitých ruských vojáků. Podle odhadu Bílého domu ve válce padlo 2000 až 4000 ukrajinských vojáků. Sčítání obětí a zraněných je extrémně náročné kvůli přetrvávajícím bojům.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva dosud potvrdil 925 zabitých civilistů na Ukrajině, úřady z Mariupolu ale hlásí 2500 mrtvých civilistů jen v tomto městě. Skutečný počet ale může být ještě vyšší, neboť počítání obětí, jejichž těla často leží na ulicích, znemožňuje neustálé ostřelování. Podle ukrajinské generální prokuratury zemřelo v zemi o začátku invaze již 121 dětí a 167 nezletilých v zemi bylo zraněno.

Podle ukrajinské armády Rusko přišlo o 530 tanků, 1597 obrněných vozidel, 280 děl, 80 salvových raketometů, 47 systémů protiletecké obrany, 108 letadel, 124 vrtulníků, 50 bezpilotních letadel a 1033 automobilů. Údaje nelze nezávisle ověřit, podle západních představitelů jsou zřejmě nadhodnocené.

Танчик 🇷🇺окупантів пішов вслід за кораблем!
Черга в пекло стала трохи довшою.🔥🔥🔥 pic.twitter.com/QbPp7NbI73

— 🇺🇦Armed Forces (@ArmedForcesUkr) March 24, 2022

Moskva kromě denacifikace a demilitarizace Ukrajiny mimo jiné žádá, aby Kyjev uznal, že poloostrov Krym patří Rusku, a přiznal také nezávislost dvěma samozvaným republikám, které v roce 2014 na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté. Kromě toho Rusko požaduje takzvaný neutrální status Ukrajiny, tedy zjednodušeně řečeno garanci, že země nebude usilovat o vstup do NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden v rozhovoru, který v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média, oznámil, že jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům a že udělá vše pro navrácení Donbasu a Krymu pod ukrajinskou svrchovanost. Již dříve řekl, že si je vědom toho, že jeho země se nestane členem Severoatlantické aliance. Zelenskyj ale 28. února podal žádost o přijetí své země do EU. Skupina lídrů zemí východního křídla EU, včetně těch českých, podpořila myšlenku na rychlé přijetí Ukrajiny, západoevropští politici jsou však zdrženlivější. Zelenskyj opakovaně vyzývá k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou.

Unijní země se od začátku ruské invaze shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí například zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank a uvalila sankce i na Bělorusko. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahuje na 862 ruských činitelů a 53 subjektů.

Бердянськ!!!
У 🇷🇺окупантів добряче палає!🔥🔥🔥 pic.twitter.com/ElfkXMRwOQ

— 🇺🇦Armed Forces (@ArmedForcesUkr) March 24, 2022

Některé země ale požadují přísnější restrikce, včetně zastavení příjmů, jež má Moskva z obchodu s ropou či plynem. Embargo na jejich dovoz prosazují zvláště pobaltské země či Polsko, zatímco jiné, včetně Německa, Nizozemska či Maďarska, s ohledem na energetickou závislost na Rusku to odmítají.

Uprchlická krize

Z řady zemí včetně Česka zazněla ostrá kritika Moskvy, Západ útok na Ukrajinu označil za porušení její územní integrity i mezinárodního práva a uvalil kvůli tomu na Moskvu sérii tvrdých sankcí. Ihned po invazi také začala diplomatická jednání. Zelenskyj ve snaze posílit podporu ze zahraničí promluvil v on-line přenosu k Evropskému parlamentu, americkému Kongresu či k německým, kanadským, britským, izraelským nebo italským poslancům.

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) společně s premiéry Polska a Slovinska navštívili 15. března Kyjev a politici se setkali i s prezidentem Zelenským. Šlo o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze. Ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil s lídry hlavních velmocí a osobně se setkal v Moskvě izraelským premiérem Naftalim Bennettem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance přímo do konfliktu nevstoupí.

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se setká v Bruselu se zástupci NATO, Evropské unie a zemí G7.

Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova, které se 15. března konalo v Turecku, nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Lavrov řekl, že Ukrajina má být neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.

Z Ukrajiny už před ruskou invazí uprchlo podle poslední bilance Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přes 3,5 milionu lidí, přičemž ženy a děti podle OSN tvoří až 90 procent z tohoto počtu. Dalších 6,5 milionu Ukrajinců muselo kvůli bojům opustit své domovy, ale zatím zůstávají na Ukrajině. více než dva miliony uprchlíků od 24. února překročily hranice do Polska. Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války, statisíce lidí zamířily i do Moldavska, Rumunska, Maďarska, na Slovensko, ale také do Česka nebo Německa. Podle posledních informací odešlo z Ukrajiny do ČR od začátku ruské invaze zhruba 300 000 lidí.

Nejtragičtější situace je v přístavním městě Mariupol, kde bylo zničeno až 80 procent budov a který je stále obléhán a ostřelován. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v něm zůstává v nelidských podmínkách asi 100 000 obyvatel z původních více než 400 000. Kromě Mariupolu ukrajinské úřady hovoří o strádání civilního obyvatelstva Chersonu s 300 000 obyvateli. Obyvatelům tohoto jihoukrajinského města, které ruské jednotky obsadily 2. března, téměř došlo jídlo a léky a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro jejich evakuaci.

Cena ropy se po invazi ruských vojsk na Ukrajinu výrazně zvýšila. Bezprostředně po invazi cena ropy vystoupila až nad 130 dolarů. Před invazí se pohybovala kolem 95 dolarů a například na začátku pandemie před dvěma lety přechodně spadla k 20 dolarům za barel.