Již za týden čeká českou Poslaneckou sněmovnu ustavující schůze, kterou svolal prezident Petr Pavel. Během ní si poslanci v tajné volbě zvolí nové vedení své dolní parlamentní komory: dle dosavadních informací pět lidí, což by bylo snížení o dvě místopředsednická křesla oproti proběhlému období. Rýsuje se ovšem první spor: někteří poslanci hnutí SPD, které jedná o budoucí vládě s ANO a Motoristy sobě, se vymezují vůči předsedovi STAN Vítu Rakušanovi coby kandidátovi na pozici místopředsedy sněmovny.

Volby předsedy i místopředsedů jsou dvoukolové a tajné. Aby kandidát uspěl, musí získat nadpoloviční počet hlasů. Ačkoliv vznikající kabinet Andreje Babiše (ANO) zatím nehovoří o tom, koho personálně jmenuje do ministerských a dalších pozic, je již jasné, že vedení sněmovny má v rámci formující se dohody připadnout hnutí SPD. Nejpravděpodobnějším kandidátem na post šéfa dolní komory je předseda SPD Tomio Okamura, do vlády jinak hnutí hodlá vyslat odborné nominanty. Post prvního místopředsedy si nárokuje hnutí ANO, vyslat chce Patrika Nachera. Další místo připadne Motoristům – zde se spekuluje o nominaci Filipa Turka, jehož kauza s komentáři na sociálních sítích ohrožuje jeho ambici stát se ministrem zahraničních věcí.

Další dva posty pak připadnou opozici: jeden koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a druhý Starostům. Zatímco ODS do funkce vysílá Jana Skopečka, který komoru vedl už v proběhlém období, hnutí STAN nominovalo svého předsedu a nynějšího ministra vnitra Rakušana. Zatímco u Skopečka se žádný výraznější odpor neočekává, u Rakušana je tomu naopak. Dle kuloárních informací s ním má problém zejména hnutí SPD, které ho považuje za symbol loni schváleného migračního paktu EU, jehož klíčové body byly formulovány v době, kdy Česká republika předsedala v druhé polovině roku 2022 Radě EU. SPD, které se silně profiluje v otázce migrace, patří mezi dlouhodobé kritiky výsledné podoby paktu.

Nejen migrační pakt...

Hnutí ANO dle slov exministryně financí a v minulém volebním období šéfky poslaneckého klubu hnutí Aleny Schillerové, která si roli ministryně stejného resortu velmi pravděpodobně zopakuje, nehodlá nikoho apriori předem kádrovat, byť politička míní, že se o personáliích povede mezi zákonodárci ANO živá debata. Že se vše musí probrat na jednání svého klubu říká i SPD, pár poslanců hnutí pro redakci Echo24 ale avizovalo jejich osobní postoj.

„Ano, já s tím člověkem problém mám,“ sdělila předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, která se do sněmovny vrátila po jednom funkčním období právě na kandidátce SPD. „A nejen kvůli migračnímu paktu a kauze Dozimetr, která je stále ve fázi vyšetřování, ale zejména za jeho aktivní iniciaci stíhání lidí za názor a potlačování demokracie a svobody slova,“ zdůvodnila pro Echo24.

„Budu samozřejmě ctít stanovisko klubu,“ uvedl poslanec Jan Hrnčíř (SPD). „Budeme to probírat,“ avizoval na dotaz, zda by měl kvůli migračnímu paktu s Rakušanem ve vedení sněmovny Jindřich Rajchl, předseda PRO, který také kandidoval za SPD.

Předseda Svobodných Libor Vondráček pak formuloval technickou překážku. „Mám obecně za to, že ministr nemůže být současně ve vedení sněmovny, jedná se o neslučitelnost funkcí,“ sdělil Echo24. Takový požadavek z Ústavy skutečně vyplývá, nicméně jde obejít tak, že daný místopředseda bude zvolen později – ve chvíli, kdy už stará vláda podá demisi a nová bude jmenována.

Předseda SPD Okamura pak Echo24 sdělil, že „hnutí tuto záležitost zatím vůbec neprojednávalo“, tedy ji nemůže komentovat. Předseda očekává, že „ve vznikající koalici bude panovat dohoda na společném postupu napříč všemi třemi subjekty“. „Já jsem zatím žádnou informaci neobdržel, že by někdo usiloval o hlasy SPD,“ doplnil Okamura k tomu, zda by on sám hlasoval pro Rakušana.

Nastaví koalice stejnou tvář

Právě SPD nemělo v uplynulých čtyřech letech ve vedení Poslanecké sněmovny svého zástupce a byl to právě Okamura, koho poslanci vládní koalice – protože ke zvolení opozičního kandidáta jsou třeba i hlasy z konkurenčního tábora – do role nepustili. A to i přesto, že v období 2017-2021 Okamura místopředsedou byl. Před čtyřmi lety se situace opakovala i u dalších nominantů tehdejší opozice: Karla Havlíčka či Radka Vondráčka, předchůdce Markéty Pekarové Adamové v roli předsedy Poslanecké sněmovny. Zatímco Pekarová Adamová a většina místopředsedů byla zvolena hned během druhého dne ustavující schůze, kterým byl 10. listopad 2021, ANO čekalo na zvolení svého druhého místopředsedy (kromě Jany Mračkové Vildumetzové, nynější senátorky) až do února 2022.

Tehdy nakonec prošel i Karel Havlíček, u kterého mimo jiné vadilo i to, že v době, kdy ho ANO hned v listopadu navrhovalo, byl dvojministrem obchodu a taktéž dopravy v Babišově končící vládě. Pikantní je, že Havlíčkovým vyzyvatelem ve volbě o poslední místopředsednický post byl v únoru právě Okamura. Logika koalice byla taková, že pokud se ANO spokojí pouze s jedním místopředsedou, může mít svého zástupce ve vedení i SPD. Takto vstřícný krok ale ANO logicky neudělalo s odkazem na to, že dle jejich výsledku ve volbách si dva místopředsedy zaslouží.

Aby se předešlo podobné zdlouhavé situaci, která by mohla mít nádech pomsty, hnutí ANO mělo dle důvěryhodných zdrojů redakce vyjádřit přání, aby STAN vyslal jiného – méně konfliktního – nominanta, protože se neočekává, že SPD Rakušana nakonec podpoří. Samozřejmě pro zisk více než 100 hlasů ve volbě, která je navíc tajná, tedy každý poslanec se nakonec zodpovídá pouze svému svědomí, by 22 poslancům hnutí STAN stačilo, aby získalo podporu všech subjektů v opozici a „pouze“ devíti odpadlíků z vládní koalice. To ale nemusí být tak snadné, jak se může zdát, protože fakt, že si vznikající koalice při volbě vedení sněmovny vůbec poprvé v reálném provozu otestuje svou soudržnost, dostává SPD do poměrně silné pozice s vydíracím potenciálem. A byť třeba nakonec na Rakušanovo zvolení může dojít, poslanci hnutí ANO si budou silně vědomi toho, že nedodržení případné dohody by si SPD brzy vybralo i s úroky.

Že by Starostové plánovali změnit svého kandidáta pro Echo24 vyloučil ministr vnitra Vít Rakušan. „Starostové nominovali do vedení sněmovny mě, náhradníka nestavíme. Abychom jako druhý největší opoziční klub byli ve vedení sněmovny zastoupeni, je fér,“ řekl Echo24 předseda Starostů s tím, že nechce komentovat kuloární informace, neboť „se pak často vytváří taková paralelní realita“. „Jestli se vznikající koalice při volbě vedení bude chovat korektně, nebo ne, záleží na nich. My už jsme jasně řekli, že budeme opozicí důslednou, ale korektní a konstruktivní,“ doplnil Rakušan.

Vyzyvatel Bartošek

Odhodlání stát si za svým nominantem se logicky může v čase měnit s vidinou toho, že by křeslo místopředsedy mohlo připadnout někomu zcela jinému. Na mysl přicházejí třeba lidovci vzhledem k tomu, že jako jediní zatím vyslali do souboje s Okamurou o post předsedy sněmovny, tedy třetího nejvyššího ústavního činitele, svého protikandidáta. A to Jana Bartoška (KDU-ČSL), který coby místopředseda řídil jednání sněmovny v uplynulých čtyřech letech již podruhé (poprvé tomu bylo po roce 2014, kdy lidovci byli součástí kabinetu Bohuslava Sobotky z ČSSD, jehož součástí bylo i ANO). Vzhledem k tomu, že místo předsedy je součástí dohody o nové vládě, lze téměř vyloučit, že by Bartošek mohl uspět. Může to být chápáno i jako přihlášení se o post místopředsedy.

To Bartošek pro Echo24 odmítl. „Kandidaturu na předsedu beru naprosto vážně. Jsem přesvědčen, že Česká republika si zaslouží předsedu sněmovny, kterému nehrozí tři roky za mřížemi. Tomio Okamura chce vystoupit z NATO a z EU – organizací, v nichž by nás měl jako předseda sněmovny zastupovat. Pevně věřím, že mnozí poslanci hnutí ANO si uvědomují reputační i ekonomické škody, které by pro naši zemi extremista Okamura v pozici předsedy sněmovny znamenal. A v tomto kontextu upozorňuji, že volba je tajná. I kdybych však neuspěl, jsem přesvědčen, že zlu se musí člověk postavit, ne se otočit zády a odejít ze sálu,“ sdělil poslanec.