Širiiny nůžky americké imigrační politiky
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Širiiny nůžky jsou koncept z povídky amerického blogera Scotta Alexandera. Jedná se o událost či výrok, které dokážou rozdělit společnost na dvě nesmiřitelné strany, přestože mají k dispozici stejná fakta. Události v americkém Minneapolisu jsou typickou ukázkou tohoto „nůžkového“ efektu. Federální imigrační agenti v rozmezí pár týdnů zabili dva lidi za podivných okolností. Americká společnost se okamžitě rozdělila na dva tábory, většinou podle politických linií, kdy jedna část obě zabití považuje za vraždu, druhá za oprávněnou obranu. A to přesto, že všichni z obou událostí viděli tytéž záběry.
K první střelbě došlo 7. ledna, kdy agent Imigračního a celního úřadu (ICE) zabil Renée Goodovou. Pak 24. ledna agenti Pohraniční stráže zabili Alexe Prettiho. Oba incidenty jsou do jisté míry důsledkem napjaté politické atmosféry ohledně imigrace, kdy jedním z hlavních volebních slibů Donalda Trumpa bylo právě omezení nelegálního přistěhovalectví a deportace těch nelegálních imigrantů, kteří v USA již jsou. Měl v tom podporu široké veřejnosti. Co se týče nelegálního překročení hranice, Trump slaví nepochybné úspěchy. Zatímco během Bidenova období v průměru americko-mexickou hranici překročilo nelegálně sto tisíc lidí měsíčně, v minulém roce to bylo jen pět až deset tisíc lidí za měsíc.
Horší je to s deportacemi. Američané ve velkém podporují deportace nejrůznějších kriminálníků, mafiánů a násilníků. Problém je, že tato skupina tvoří ze zhruba 14 milionů nelegálních imigrantů žijících v USA jen menšinu. Masivní deportace tak nutně znamenají i vyhoštění lidí, kteří jsou jinak mírumilovní. Podle analýzy libertariánského think-tanku Cato Institute 73 procent lidí, které ICE vzal do vazby, nemělo žádný trestní záznam. Jen pět procent z nich pak bylo odsouzeno za násilné trestné činy. To pak vede k deportacím, které vzbuzují u veřejnosti pohoršení a lítost: vyhoštěn byl takto například zahradník Narciso Barranco, jenž přišel z Mexika v 90. letech a jehož syn Alejandro je americký občan a veterán námořní pěchoty. Přidejme k tomu spektakulární razie maskovaných agentů ICE, kdy obtěžují i bezúhonné americké občany. To vše vedlo k pádu podpory Trumpovy imigrační politiky. Například podle průzkumu pro The New York Times taktiku a chování ICE schvaluje jen 36 procent dotazovaných, 63 procent je proti.
I to pak podpořilo část veřejnosti a převážně levicové aktivisty v protestech proti aktivitám ICE. Následují agenty při jejich raziích a kontrolách, pískají na ně, natáčejí si je a různě provokují. Přidejme k tomu, že agenti ICE nejsou cvičeni na běžnou policejní práci a zvládání davu – a na eskalaci je zaděláno. Epicentrem se stal právě Minneapolis. Tam federální vláda nasadila ICE a pohraničníky ve velkém poté, co praskl obří podvod s dávkami a dotacemi, do nějž jsou zapojeni především tamější Somálci. Čeho má ICE přesně docílit, vzhledem k tomu, že somálská komunita dorazila v 90. letech a má papíry většinou v pořádku, není jasné. Městské úřady s ICE odmítají spolupracovat. Demokraté tvrdí, že Minneapolis je okupován, republikáni, že město je v podstatě ve vzpouře. Toto napětí vyústilo ve dvojí tragédii.
Zatímco zabití Goodové je podle federální vlády právně obhajitelné, jelikož škrtla autem o agenta ICE, a ten tak střílel v sebeobraně, zabití Prettiho se podle dostupných informací zdá být vraždou. Pretti se snažil pomoci protestující ženě, kterou agent shodil na chodník. Pohraničníci ho strhli na zem, odebrali mu legálně drženou zbraň a následně ho zastřelili.
V takovém momentu je dobré vyzvat ke klidu a počkat na závěry vyšetřování. Místo toho se všichni utvrdili ve svých pozicích. Levice označuje ICE za Trumpovo gestapo. Vláda zase zjevně lhala, když Goodovou označila za „domácí teroristku“ a Prettiho za plánovače masové střelby. Výsledkem je další zhoustnutí atmosféry v zemi a očekávaná konfrontace mezi federální vládou odhodlanou pokračovat v deportacích a nespolupracujícími liberálními městy.
Hlas vyzývající k uklidnění nakonec přišel z nečekaného směru. Donald Trump se v rozhovoru pro The Wall Street Journal odmítl zastat agenta, jenž zabil Prettiho. „Prověřujeme to, vše posuzujeme a nakonec přijdeme s rozhodnutím,“ prohlásil. „V určitém okamžiku odejdeme,“ přiznal. Trump má velmi dobré politické instinkty a nejspíše seznal, že se mu situace začíná vymykat z rukou.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.