Ministerstvo dopravy chce sáhnout na peníze obcí z měřících radarů. „Novelizujeme zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů byl odváděn do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI),“ píše se v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO). „Na návrhu budeme pracovat ve spolupráci se Svazem měst a obcí a samosprávami, jejichž zapojení do procesu je nezbytné,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) pro Echo24.

Peníze z radarů představují pro mnohé obce v ČR významný příjem, přičemž v roce 2024 vybrané středočeské obce z pokut za rychlost získaly přibližně 466 milionů korun. Pokuty za rychlost se liší podle míry překročení, začínají na 1 500 Kč (do 10 km/h nad limit v obci) a mohou přesáhnout 10 000 Kč ve správním řízení.

Ministerstvo požádalo obce o základní data o provozu jejich radarů. „Tato data pak budou využita jako podklad pro debatu s obcemi nad návrhem,“ sdělil ministr Bednárik pro Echo24. Nejprve tedy resort musí zjistit od radnic kolik mají radarů, kolik stojí jejich provoz, kolik na pokutách vydělají a na co následně peníze použijí.

Tyto procesy totiž nemají jasná pravidla a některé obce skrze pokuty z radarů navyšují vlastní rozpočty. Podle samospráv by taková změna snížila motivaci měst radary instalovat a mohla by naopak vést k jejich rušení, přestože v řadě míst přispěly ke zklidnění dopravy. Vybrané peníze města investují zpět do infrastruktury a bezpečnostních opatření.

Městské radary kritizoval už dříve ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) s tím, že se jedná o „zlatý důl.“ „Přemýšlíme, jestli v obcích, kde je jeden radar za druhým, je prioritou zvyšování bezpečnosti, nebo spíš šikana řidičů,“ řekl Havlíček s tím, že část výnosů by mohla obcím zůstat, ale část by šla státu.

Návrh však vyvolal ostrý odpor samospráv. Řada měst varuje, že pokud by přišla o příjmy z radarů bez náhrady nákladů, měření jednoduše vypnou. Benešov, který ročně získá z pokut kolem 40 milionů korun, hrozí ukončením provozu. „Pokud to nastane, přestaneme ty radary provozovat. Vypneme je, protože s tím máme nějaké náklady,“ uvedl místostarosta Roman Tichovský (ODS).

Podobně mluvil i dopravní expert Zdeněk Lokaj z Fakulty dopravní ČVUT. „Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí – neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic,“ uvedl Lokaj s tím, že by vláda měla hledat shodu se samosprávami.

To potvrdil i ministr Bednárik. Hlavním zájmem měst i ministerstva zůstává bezpečnost silničního provozu. „Tedy že bude všeobecná shoda na tom, že radary mají primárně sloužit zvyšování bezpečnosti a mít preventivní funkci. Resort dopravy je otevřen jakékoliv diskusi se samosprávami na toto téma, naším primárním cílem je totiž transparentní nastavení pravidel,“ sdělil ministr redakci.

A jak by měla probíhat selekce městských radarů? „Předně je nutné zdůraznit, že programové prohlášení vlády hovoří o čistém zisku z radarů. ,Čistý zisk‘ je klíčový. Počítáme tedy s tím, že obce by si zachovaly dostatek prostředků proto, aby pokryly provoz radarů. Chceme ale, aby měření radary jako takové mělo preventivní charakter a pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích a nestávalo se šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem, které si tyto samosprávy zasmluvnily pro provoz radarů,“ uvedl ministr Bednárik pro Echo24.

Nutno dodat, že zatím není jasné, kolik peněz by mohlo nově přitéct do SFDI. „Debata je na úplném začátku. Navíc to neděláme kvůli přesunu peněz, ale kvůli jasnému nastavení pravidel ve prospěch bezpečnosti silničního provozu,“ prohlásil ministr Bednárik. Tato čísla se stejně budou lišit podle daného území i časového období.

Na snahy nové vlády upozornil i hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se totiž v některých městech staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů – často výnosnějším než menší místní daně. Obcím by se tak zavřel zlatý důl,“ domnívá se ekonom Kovanda s tím, že obcím zbydou pouze peníze na provoz a údržbu radarů.

Příjmy z pokut rostou i díky tomu, že roste samotný počet radarů. „V Česku je aktuálně v provozu přes 400 stacionárních a úsekových měřičů rychlosti a další přibývají. S tím, jak se technologie zlevňují a automatizace vyhodnocování zefektivňuje, se zvyšuje i pravděpodobnost, že se na výběru pokut podílí stále více měst,“ sdělil Kovanda.

Podle Marka Blably z Českého metrologického institutu v Česku funguje 410 silničních rychloměrů a každý rok jich přibude zhruba 40. Automatické měřicí systémy instalují nejen malé obce, ale i velká města. Například v Praze bylo v roce 2024 aktivních 60 úsekových měření, 38 lokalit s okamžitým záznamem rychlosti a 18 křižovatek s automatickou detekcí jízdy na červenou.

​„Systém měření úsekové rychlosti je velmi efektivní z hlediska vynucení dodržování nejvyšší dovolené rychlosti. Od počátku nasazení tohoto systému v roce 2006 klesl v osazených lokalitách počet přestupků z rozmezí od 30 do 60 procent na rozmezí cca od 1 do 5 procent zaznamenaných vozidel,“ uvádí ročenka Technické správy komunikací (TSK) z roku 2024.