Jsme si vědomi závazku daného pravidly rozpočtové odpovědnosti a v případě, že budeme ve vládě, tak v roce 2026 jsme připraveni provést další konsolidační opatření, aby v roce 2027 nedošlo k porušení. Na dotaz deníku Echo24 ohledně případného „konsolidačního balíčku II“ to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že případná konsolidační opatření by byla v menším objemu než v prvním konsolidačním balíčku, protože se každá další úspora hledá obtížněji. Ozdravný balíček v roce 2023 obsahoval 65 novel zákonů a během dvou let měl snížit rozpočtové deficity celkem o 150 miliard.

Ministr financí Stanjura předpokládá, že vládě předloží návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem kolem 280 miliard korun. Součástí návrhu budou výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) i návratná půjčka společnosti EDU II na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Stanjura to řekl novinářům při představení makroekonomické predikce ministerstva financí. Pro letošní rok je schválený rozpočet s deficitem 241 miliard korun.

Stanjura připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun. Zákon se ale nevztahuje na výdaje na obranu, které mají přesáhnout dvě procenta HDP, a nepodléhají mu ani jednorázové výdaje, mezi které stavba jaderných bloků patří. Přesnou výši navrženého deficitu ministerstvo sdělí vládě 31. srpna.

Národní rozpočtová rada zároveň varuje, že pokud nedojde v roce 2026 k dodatečným konsolidačním opatřením, dojde v roce 2027 právě k porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Ukazuje se nutná potřeba dalších konsolidačních kroků ze strany jakékoli příští vlády, pokud by měla být trajektorie zlepšování strukturálního salda dodržena,“ uvedla rada v červnu.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti připouští, aby celkové výdaje sektoru vládních institucí byly vyšší než jeho celkové příjmy, tj. rozdíl mezi příjmy a výdaji (upravenými dle zákona) může být záporný. Tento rozdíl má podobu specificky upraveného salda, tzv. strukturálního salda. Pro rok 2024 byl limit tohoto strukturálního salda stanoven na –2,75 % HDP. Do roku 2027 je limit každoročně zpřísňován o 0,5 % HDP, tj. v roce 2027 dosahuje limit hodnoty –1,25 % HDP. Od roku 2028 by dle zákona měl limit být –1,0 % HDP.

Stanjura: Další krok už nebude objemově tak významný

Podle Stanjury ale nejde o varování NRR, nýbrž o závazek samotné vlády, která tuto zákonnou úpravu schválila a je podle Stanjury na rozdíl „rozpočtově nezodpovědného“ hnutí ANO s Andrejem Babišem v čele vědoma, že je potřeba v příštím roce provést změny, které povedou ke snížení zadlužování 0,5, možná 0,6 procentního bodu HDP. „Nová Poslanecká sněmovna bude mít jeden rok, respektive minimálně 14 měsíců, aby to provedla. Předchozí vláda je připravena opět rozcupovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, jako už to jednou udělala. My jsme ale ten zákon nezpřísňovali pro jinou vládu, my jsme si to nastavili pro naši vládu,“ řekl na dotaz deníku Echo24 Stanjura.

„My jsme si vědomi toho závazku a jsme připraveni k další konsolidaci přikročit. Když se podíváte na salda veřejných financí, tak se nám to v tomto období podařilo stlačit poměrně výrazně dolů. Ten další krok už nebude objemově tak významný, jako byl konsolidační balíček, protože platí, že každá další úspora se hledá obtížněji, protože ty úspory jsou trvalé a hledat další a další škrty je zkrátka složitější,“ dodal Stanjura.

Detaily nicméně Stanjura nedodal. Koalice Spolu představila ve středu svůj program, v němž nastínila i své ekonomické priority. V něm například píše o tom, že „bude pokračovat ve snižování schodků s cílem dosáhnout vyrovnané rozpočty“. Nástrojem k tomu má být štíhlejší státní správa, včetně například zrušení ministerstva pro místní rozvoj a celkové omezení duplicitních agend. Dále chce zrušit „nesmyslné dotace“ a místo některých dosavadních zavést zvýhodněné státní půjčky. Dále chce třeba umožnit založení firmy online během jednoho dne prostřednictvím Portálu občana, díky čemuž by bylo možné zrušit živnostenské úřady. Zásadní daňové změny pak chce Spolu udělat jen jednou za volební období.

Koalice Spolu v průzkumech zatím daleko zaostává za hnutím ANO, které by podle dosavadních prognóz mohlo složit vládu například s SPD a Stačilo!. Stanjurova předchůdkyně a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová opakovaně Stanjurovo hospodaření kritizuje. Nedávno se ostře vyjádřila na adresu navržené nuly na národní dotace, kterou Stanjurův resort hájil tím, že jde o pracovní návrh rozpočtu (psali jsme o tom zde).

„Je mi líto úředníků ministerstva financí, kteří musí obhajovat netransparentní móresy svého šéfa. Zatímco na celém světě je trendem vyšší spoluúčast společnosti na veřejném rozpočtování, v Česku je veřejnost i opozice z přípravy rozpočtu vylučována. Důvod je jasný: Ukrýt rozpočtové triky a další mimorozpočtové půjčky, kterých už Zbyněk Stanjura nasekal za 48 miliard korun. Není pochyb o tom, že rozpočet na rok 2026 bude jen marketingovým šidítkem, které bude muset jakákoliv zodpovědná vláda vrátit k přepracování,“ uvedla Schillerová na síti X.