Unijní digitální daň je stále na stole. Uvedl to vlivný francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné na úplném začátku jednání o novém víceletém finančním rámci Evropské unie, který Komise předkládá výrazně vyšší, než je ten současný a bude tak potřebovat nové příjmy. Zatím oficiálně navrhuje nové daně například z tabáku či elektroodpadu. Séjourné má v Komisi na starosti prosperitu a průmysl.

EK zveřejnila minulou středu první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu dvou bilionů eur (49,3 bilionu korun). Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem flexibilnější a ambicióznější. Aby mohl nový sedmiletý rozpočet vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž EP. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání. Deník Echo24 již informoval o tom, že součástí návrhu jsou i nové příjmy. Patří mezi ně i tři nové daně zaměřené na elektroodpad, velké společnosti a tabákové výrobky.

Myšlenku zdanit technologické giganty, aby pomohly splatit dluh EU z období pandemie koronaviru, navrhla Evropská komise již v květnu, když hledala nové zdroje příjmů pro financování svého příštího sedmiletého rozpočtu. Společný unijní dluh byl v té době okolo 350 miliard eur a splácet by se měl právě v příštím období. Daň z digitálních společností se však neobjevila na seznamu nových daní v návrhu rozpočtu Komise ve výši 1,8 bilionu eur, který byl představen na začátku července.

Séjourné uvedl, že Komise projednala několik způsobů, jak zvýšit své příjmy, než se rozhodla pro tři nové daně zaměřené na elektronický odpad, tabákové výrobky a příjmy podniků. „Byl jsem spíše pro digitální daň, která by se vztahovala na digitální společnosti,“ řekl.

Nyní je podle něj „na spoluzákonodárcích“ – Evropském parlamentu a Radě EU – aby se rozhodli, zda zachovají navrhované opatření, nebo zda chtějí navrhnout nové daně, uvedl. „Jsem poměrně otevřený a Komise bude také,“ řekl a dodal, že digitální daň „není mimo hru“. Digitální daně by podle serveru Politico neúměrně zasáhly americké technologické giganty jako Apple a Google a jsou proti nim země jako Itálie a Německo, které jsou silně závislé na obchodu s Washingtonem.

Séjourné reagoval na kritiku, že daň z příjmů právnických osob – ve formě paušálního příspěvku uvaleného na společnosti s více než 250 zaměstnanci a čistým ročním obratem nejméně 100 milionů EUR – zdánlivě podkopává úsilí Komise podporovat společnosti v rámci zcela nového fondu konkurenceschopnosti zaměřeného na průmyslový růst. „Všichni chtěli zvýšit vlastní zdroje (daně),“ řekl Séjourné o diskusích před schválením rozpočtu. Dodal však, že „neexistuje 36 000 způsobů, jak toho dosáhnout“.

Zpravodajkou EP pro oblast nových příjmů je česká europoslankyně Danuše Nerudová, která je zároveň členkou největší frakce v EP – Evropské lidové strany. Ta už dříve pro Echo24 řekla, že se v debatě o nových příjmech pletou hrušky s jablky. „Komise navrhla nové zdroje, které mají primárně sloužit k tomu, abychom mohli splatit naše obří pandemické půjčky. Během pandemie se totiž členské státy nedokázaly dohodnout, jak se tyto půjčky budou splácet. Je to, jako kdybychom si vzali hypotéku, aniž bychom věděli, jak ji budeme splácet. Za to ale Unie nemůže – ta teď jen napravuje to, co jsme v minulosti zanedbali. Pokud nic neuděláme, budeme muset omezit až 20 % evropského ročního rozpočtu – tak vysoké ty půjčky jsou. Takže například méně peněz pro chudé regiony, zemědělce, Erasmus a tak dále,“ uvedla Nerudová.

Podle Nerudové je potřeba platit dluhy, sama ale kritizuje zmíněnou daň z příjmů právnických osob. Jedna kontroverzní nová daň v balíčku skutečně je – tzv. korporátní příspěvek. Vyjadřovala jsem se k němu velmi kriticky hned na začátku, protože bychom měli podporovat konkurenceschopnost, ne na ni uvalovat další břemeno. Mohu ale ujistit euroskeptiky, že tato daň vyžaduje jednomyslné schválení – a Německo se už vyjádřilo proti,“ dodala Nerudová.

Z jejího pohledu by bylo vhodnější zavést například právě zmíněnou digitální daň, zaměřenou především na americké technologické giganty, kteří na Evropě vydělávají obrovské částky a přitom se daním na kontinentě často vyhýbají.

Opoziční europoslanci návrh odmítají úplně, podle hnutí ANO například přispěje k centralizaci moci v rukou Komise. Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) například pro Echo24 řekla, že i přes rapidní navýšení unijního rozpočtu by rozpočet pro společnou zemědělskou politiku zůstal téměř nezměněn. „Naopak Ukrajina by měla dostat až 100 miliard euro a masivní objem peněz by měl plout i zbrojařům a úředníkům z administrativy. Zvyšování rozpočtu kvůli těmto důvodům považuji za příšerný návrh a doufám, že se to při jednání změní. Pokud musí být rozpočet navýšen, peníze musí jít do rozvoje našeho průmyslu a zemědělství,“ uvedla Konečná.