Využití zmražených ruských aktiv pro financování Ukrajiny se stalo předmětem ostré výměny názorů diplomatickými špičkami Polska a Maďarska. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó obvinil Polsko z toho, že chce Evropu zatáhnout do války s Ruskem, zatímco jeho polský protějšek Radosław Sikorski uvedl, že válka nebude, pokud Rusko nezaútočí, ale kdyby válka začala, bylo by Maďarsko na straně Ruska.

Orbán na síti X uvedl, že bruselští politici obcházejí Maďarsko a za bílého dne porušují evropské právo, když podnikají kroky k zabavení zmrazených ruských aktiv, což se podlá Orbána rovná vyhlášení války. „Zároveň požadují od členských států dalších 135 miliard eur na financování konfliktu. Maďarsko se na tomto pokrouceném bruselském plánu podílet nebude,“ dodal Orbán.

Na to reagoval polský ministr zahraničí Radosław Sikorski s tím, že si Orbán za svá slova „vysloužil Leninův řád“. Tento řád byl byl nejvyšším sovětským vyznamenáním. Na to zase reagoval Sikorského maďarský protějšek Péter Szijjártó. „Chápeme, že opravdu chcete válku mezi Ruskem a Evropou. Nenecháme se vtáhnout do vaší války,“ vzkázal Sikorskému Szijjártó.

Sikorski pak reagoval znovu ostře. „Pokud Rusko znovu nezaútočí, k takové válce nedojde. Ale chápeme, že tentokrát byste byli na straně Ruska,“ uvedl Sikorski.

Szijjártó na síti X uvedl, že zmrazení ruských aktiv bylo samo o sobě závažným krokem, ale využití těchto aktiv jde ještě dále. „Jedná se o válečnou provokaci bezprecedentního rozsahu. Proto na pondělním zasedání Rady pro zahraniční věci jasně vyjádřím, že pro Maďarsko je riziko další eskalace nepřijatelné. Jednoduše proto, že pokud by vypukla válka mezi Evropou a Ruskem, Evropa by ji nepřežila,“ uvedl maďarský ministr.

Jedná se o další ze série situací, na nichž je vidět napjatý vztah mezi Polskem a Maďarskem. Ten je způsoben nejen rozdílným přístupem k válce na Ukrajině. Evropská unie v pátek zmrazila ruská aktiva na neurčito, což má být první krok k jejich případnému použití pro financování Ukrajiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán už předem uvedl, že Budapešť protestuje proti dlouhodobému zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní. Kromě Maďarska s tzv. reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi napsal, že na summitu lídrů evropských zemí nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.

Polsko naopak patří k výrazným podporovatelům Ukrajiny. Polský premiér Donald Tusk v září po sestřelení ruských dronů v polském vzdušném prostoru, že se mění politická situace. I proto se ze spojeneckých konzultací stala formální žádost o uplatnění článku 4 Severoatlantické smlouvy, oznámil tehdy Tusk. „Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu,“ uvedl polský premiér.

Přístup k válce na Ukrajině, ale také třeba k Evropské unii, byl také příčinou rozkolu mezi Českem a právě Maďarskem a Slovenskem v době vlády Petra Fialy (ODS). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v rozhovoru pro Echo24 řekl, že lze prohlásit, že na politické úrovni mezi státy tzv. Visegrádské čtyřky je mrtvá. Se Slovenskem pak Fialova vláda přerušila tradiční společná jednání.

Naopak nová vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje vztahy se Slovenskem a celkově ve V4 obnovit. Podle Babiše V4 může zásadně ovlivňovat unijní politiku. Spoléhá přitom ale právě na Polsko, které zjevně nemá například s Maďarskem nejlepší vztahy. „Určitě bychom obnovili V4, kde je Polsko, které má 40 milionů obyvatel a měli jsme vliv v Evropě. Ano, sice jsme nerozhodovali, ale zásadně jsme ovlivňovali. Například jsme prosadili, aby nebyl ten šílenec Timmermans zvolen předsedou Evropské komise, ani Manfred Weber, který náš region nenávidí. V4 měla smysl, měli jsme konkrétní pozitivní výsledky pro naše země,“ uvedl před volbami Babiš v rozhovoru pro Echo24.

V souvislosti se vztahem se Slovenskem Babiš redakci před volbami sdělil, že Slovensko je náš nejbližší soused, a to nejen geograficky, ale i historicky a kulturně. „A je v zájmu obou zemí, aby ty vzájemné vztahy byly nadstandardní. V diplomacii to funguje tak, že se sice nemusíme na všem shodnout, ale máme jednat o těch tématech, kde máme společné zájmy a potřebujeme hledat spojence, abychom je v Evropě mohli prosazovat. Místo aby pan Fiala jednal v zájmu občanů České republiky, tak má naopak neustálou potřebu Slováky vychovávat a poučovat,“ uvedl v červenci Babiš.