Třicetileté staveniště místo německých silnic? Problémy s výstavbou dálnic nejsou pouze českou doménou. S podobnými komplikacemi se potýkají i řidiči na jihovýchodě Německa. Podle německého deníku Bild nebyly dokončené hned tři klíčové rychlostní silnice v Sasku, jejichž stavba byla zahájena už v 90. letech, píše Bild. Nutno k tomu ještě připomenout, že například Polsko postavilo 1282 kilometrů dálnic, zatímco Česko pouze 309 kilometrů.

Pokud hledáte symbol byrokratické pomalosti a rozpočtové bezradnosti, německá spolková země Sasko nabízí hned tři. Od 90. let se zde staví tři klíčové rychlostní silnice – žádná z nich však ani po třiceti letech není kompletně dokončena.

Výstavba této 42 kilometrů dlouhé komunikace z dálnice A4 do Žitavy začala už v roce 1999. Ani po 25 letech ale silnice není kompletní. V těchto dnech se znovu otevírá šestikilometrový úsek za 57 milionů eur, ale klíčové napojení na dálnici A4 stále chybí. Podle informací deníku Bild se nyní znovu řeší schvalovací proces pro posledních 5,8 kilometru, přičemž odhadované náklady na tento úsek přesahují 120 milionů eur.

Celkové náklady na stavbu se aktuálně pohybují kolem 362 milionů eur. Dokončení? Ani ve třetí dekádě výstavby se nedá říct, kdy k němu dojde. Plán na propojení dálnic A4 (směr Polsko) a A17 (směr Česko) prostřednictvím silnic S177, S95 a B172a vznikl v roce 1997. Celkem má mít obchvat 45,9 kilometru, z toho je dnes sjízdných 37,2 kilometru. Úsek o délce 5,5 km se staví od roku 2019 s plánovaným dokončením v roce 2027, zbytek (3,2 km) zatím ani nezačal – a to navzdory tomu, že schvalovací řízení probíhá už šest let.

Ministerstvo dopravy uvádí celkové náklady ve výši 291 milionů eur. Výstavba čtyřproudé silnice do Riesy započala roku 1998. Z plánovaných 25 kilometrů se podařilo dokončit zatím jen 8. Od roku 2012 se na projektu prakticky nepracovalo. Aktuálně se má alespoň část úseku k dálnici A14 realizovat ve zúžené podobě – jen se třemi jízdními pruhy. Zbývající 9,2km část zatím čeká na novou variantu řešení. Cena celé stavby se odhaduje na 145 milionů eur.

Podle saského ministerstva dopravy za zpoždění může kombinace několika faktorů: složitý schvalovací proces, požadavky ochrany přírody, omezený rozpočet, ale i prudký nárůst cen stavebních prací. Jen mezi lety 2021 a 2024 vzrostl index cen u silnic o 40,6 % a u mostních konstrukcí o 33,3 %.

„Velké silniční stavby dnes často rozdělují veřejnost na příznivce a odpůrce. Riziko soudních sporů enormně vzrostlo,“ přiznává saská ministryně dopravy Regina Kraushaarová (CDU). Připouští také, že se silnice často plánují a staví po malých úsecích, což výstavbu výrazně prodlužuje.

Ministerstvo se brání s tím, že „předběžná realizace jednotlivých částí umožňuje zdravější konkurenci“ a lepší sladění mezi kapacitou stavebních firem a dostupnými investicemi. Kritici ale namítají, že výstavba po částech jen zvyšuje náklady a zbytečně natahuje termíny. Výsledkem je, že Sasko má i po více než třiceti letech od znovusjednocení Německa rozestavěné komunikace, které končí v polích a připomínají, že rychlost v názvu „rychlostní silnice“ nemusí nutně odpovídat realitě.

V Česku chybí stovky kilometrů dálnic

Nedokončenou dálniční sítí trpí i Česká republika. Kvůli tomu přichází i naše země o zahraniční investory. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tvrdí, že dálniční síť bude hotova do roku 2033. Pouze za loňský rok se otevřelo 147 kilometrů nových dálnic, včetně D4 z Prahy do Písku nebo několika úseků D35. Ta by měla časem propojit Hradec Králové s Olomoucí.

Tuzemská dálniční síť, která by měla propojit všechna krajská města, byla načrtnuta již v 80. letech. „Ještě nedávno mělo být dostaveno do roku 2030, pak to šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl trochu korigoval,“ řekl dopravní expert z ČVUT Zdeněk Lokaj pro server Novinky.cz. „Teď jen doufám, že se sliby podaří dodržet a co bylo čtyřicet let jen na papíře, stát konečně dotáhne.“

Nutno dodat, že se většina českých dálnic sbíhá v Praze, kde stále není hotové jejich kompletní propojení pomocí pražského okruhu. Ten by měl být hotový v roce 2031, jelikož v roce 2017 rozhodla vláda, že je nutné zopakovat proces posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Územní rozhodnutí nabylo právní moci v roce 2022 a teprve poté mohly začít výkupy pozemků a přípravy dokumentace pro stavební povolení, odvolání a soudy.

Přitom ještě v 90. letech Česká republika měla konkurenční výhodu například proti polským sousedům. To se změnilo na přelomu milénia a mezi roky 2000 až 2018 vzniklo v Česku 309 kilometrů, zatímco v Polsku postavili 1282 kilometrů. „U našich sousedů je také mnohem rychlejší povolování staveb. Každý investor si velice dobře rozmyslí, kam umístí třeba novou továrnu,“ uvedl ekonom Štěpán Křeček.