Matador české politiky Marek Benda (ODS) v povolebním rozhovoru pro Echo mluví o budoucnosti ODS. Otevřeně podpořil dosavadního ministra a místopředsedu strany Martina Kupku, aby kandidoval do čela. Míní, že strana nepotřebuje dělat revoluci, ale pozvolnou obměnu. Kde vidí své místo do budoucna? Benda, který sám vstoupil do Sněmovny v 21 letech, má také jasný vzkaz pro nové mladé zákonodárce.

Skončil jste v pozici šéfa pražské ODS. Má smysl pokračovat v koalici Spolu v hlavním městě?

Před čtyřmi lety jsme byli v Praze v nějaké situaci po vítězných volbách, kdy bylo vhodné, abych převzal roli šéfa pražské ODS. Strávil jsem půl roku dohadováním koalice Spolu a dalšího půl roku téměř zoufalým vyjednáváním s hnutím STAN a Piráty o magistrátní koalici. A jenom jsem se přesvědčil, že to, co mi Piráti předváděli ve vládní koalici na celostátní úrovni, je úplný čajíček, když to porovnám s jednáními se Zdeňkem Hřibem. Já jsem nikdy neseděl na Mariánském náměstí v pražském magistrátu, tak mi to zabíralo strašně moc času. Když se objevila Sandra (Alexandra Udženija,– pozn.red.), která tam je insiderkou, je úspěšnou náměstkyní primátora, a která byla ochotna to vzít, tak jsem se rozhodl dále nekandidovat.

Je zřejmé, že další rok bude pro předsedu pražské ODS o tom, aby sestavil případnou koalici, případně učinil rozhodnutí, že budeme kandidovat samostatně. Já bych doporučoval, ať kandidujeme jako Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), protože si myslím, že ten příběh má smysl. V Praze při posledních komunálních volbách udělal téměř 25 %, v rámci proběhlých sněmovních voleb pak byl zisk Spolu v hlavním městě téměř 34 procent. Pro mě bylo důležité, aby tam byl člověk, který má chuť se tomuhle věnovat. Já budu mít dost práce ve Sněmovně jako opoziční poslanec s bojem vůči vznikající vládě. Úplně v klidu a míru jsme si tu pozici z ruky do ruky předali. Z ODS se znovu stal základní hybný fenomén Prahy.

Má smysl ve Spolu pokračovat na celorepublikové úrovni? Ostatně koaliční smlouva byla podepsána na volby a dále pro případ vládnutí, nikoliv opoziční role…

Už po minulých volbách vznikly v Poslanecké sněmovně samostatné kluby. Přestože jsme se většinu volebního období snažili dělat například tiskové konference společně, vždycky jsme tam chodili ti tři předsedové nebo tři představitelé těch jednotlivých stran. Myslím, že nyní budeme v opozici na bázi Spolu intenzivně spolupracovat. Mimochodem máme těch 50 hlasů, které bychom případně potřebovali na vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. Takže nepotřebujeme koordinaci s nikým jiným. I tak ale očekávám poměrně intenzivní spolupráci s hnutím STAN.

S Piráty to bude složitější, což říkám naprosto otevřeně, protože míra jejich útoků, které vyvinuli v posledních třech měsících vůči vládě, vůči Zbyňku Stanjurovi (ministr financí z ODS,– pozn.red.), vůči mně osobně, tak to bylo opravdu neskutečné a musel jsem se strašně držet zpátky. Všichni mi radili: nesmíš nic říkat. Měl jsem skoro pocit, že si dali za pravidlo, že každý pirát, který chce něco znamenat, musí říct, že nesouhlasí s Bendou. To byli ti Michalové Bláhové a Ivan Bartoš, který vykládal, jak všemu zabránili a tak dál. A dle výroků nové pirátské poslankyně Kateriny Demetrashvili v tom pokračují i po volbách. Před nimi zase odmítali chodit na ta předvolební piva, což bylo symbolické vymezení se vůči Andreji Babišovi. Fakt to hráli opozičně proti všem, což respektuji, udělali na tom výsledek. Ale taky to předurčilo naše budoucí vztahy

Řekl jste v minulém týdnu, že Praha by měla mít svého zástupce ve vedení ODS. Proslýchá se jméno starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka, který pro Echo kandidaturu na přímý dotaz nevyloučil. Měl by to být on?

Praha bude teprve svého zástupce vybírat, takže je trošku složité, abych předem něco říkal. Každopádně Tomáš Portlík je určitě vhodnou postavou na to, aby byl kandidátem na prvního místopředsedu ODS či řadového místopředsedu. Já bych ho určitě pražské ODS doporučoval.

A kdo bude tím předsedou? Premiér Petr Fiala pár dnů po volbách řekl, že v lednu už nebude pozici předsedy obhajovat, byť tak neučinil rovnou ve volebním štábu, když bylo jasné, že nezvítězil.

Dříve už to fakt přijít nemohlo. Jenom blázni by po volbách, které neskončily žádnou katastrofou, dělali unáhlené kroky. ODS nebo koalice Spolu ztratila řádově čtyři procentní body oproti předchozím volbám a naopak ve srovnání se všemi průzkumy jsme dopadli lépe. Ano, Andreji Babišovi se podařilo jednoznačně vyhrát volby, zkoncentrovat hlasy, které v minulých volbách propadly, a je vítěz. Já mu můžu jenom poblahopřát a respektovat to, že jsme prohráli. Ale myslím, že Petr Fiala zareagoval skutečně v první chvíli, kdy to bylo vhodné. A bylo naprosto správné, že to nejprve oznámil Výkonné radě a až pak veřejnosti.

Do boje zatím vytáhli dva kandidáti: První byl končící ministr dopravy Martin Kupka, o kterém se dlouho spekulovalo, že by měl být tím korunním princem. Je to vhodný kandidát vzhledem k tomu, že je v mnoha věcech podobný Petru Fialovi?

Martin Kupka je samozřejmě naprosto logické řešení. Člověk, který v tom vedení byl, který zvládl svůj resort, podle mě velmi úspěšně. Staví se, povolení jsou, všechno funguje, přestože je to někdy hodně složitý resort. Když si vzpomeneme na časy Věcí veřejných a podobné, kdy se tam navzájem řezali úplně všichni, tak Kupka to zvládl bez jakéhokoliv skandálu, bez jakéhokoliv problému. Je logickým řešením a vzhledem k tomu, že oznámil svou kandidaturu, tak já ho budu podporovat.

Výběr nového předsedy bude mít ten cíl, abyste v příštích sněmovních volbách zvítězili. Přinese Martin Kupka dostatečnou změnu, aby se to povedlo za 4 roky?

Před několika dny jsem byl na jednom vnitrostranickém jednání, kde spolustraníci říkali: Musíme se připravit na to, že se budeme zvedat čtyři až osm let. A já jim řekl: Ne, musíme být naprosto připraveni jít do voleb za dva roky. To, co vzniká za vládu, vůbec nemusí vydržet.

Není to podcenění touhy té nově vznikající koalice vládnout za každou cenu společně, například už jen kvůli imunitě, protože někteří čelní představitelé čelí stíhání?

To se může samozřejmě stát, mohou vydržet čtyři roky. To je do jisté míry i otázkou štěstí, ale člověk má být připraven i na to, že to tak nebude.

Každopádně teď sílí v ODS hlasy, aby se něco změnilo. Aby byla více akcentována ODS 90. let, aby se místo koalice Spolu kladl důraz na občanské demokraty. Aby byl lídrem možná někdo důraznější, protože dosavadní předseda byl mužem konsenzu a kompromisů. Bude Martin Kupka o dost jiný než Petr Fiala? Nebude to vlastně to samé v bledě modrém?

Tak zaprvé, lidé vám nerostou na stromech. Petra Fialu jsme objevili v roce 2013. A já myslím, že si opravdu zaslouží, abychom jemu a také Zbyňku Stanjurovi extrémně poděkovali, a to jak ze strany ODS, tak ze strany české veřejnosti. Pozvedli ODS ze 7,5 %, které jsme měli v roce 2013, do situace, kdy jsme se stali vládní stranou. Čtvrtý předseda ODS byl počtvrté premiérem. Petr Fiala udržel vláda, aby fungovala, Zbyněk Stanjura zajistil, že ta vláda byla alespoň částečně pravicová. To jsou strašně důležité principy a za to oběma těmto pánům opravdu patří vděčnost.

Pravice tady fakt nemá na růžích ustláno, to platí už od dob Rakouska-Uherska a až do konce první republiky. V roce 1946 jsme byli jediným státem na světě, kde komunisté vyhráli regulérní volby – ani na Slovensku je nevyhráli. Prostě tahle společnost vždycky byla lehce levicovější a každá situace, kdy tady může vládnout pravice, je buď nějakým výkyvem, jako byl rok 1992, kdy Václav Klaus tehdy vládl s relativně velmi levicovými a postkomunistickými lidovci, nebo v roce 2006, kdy tam byli Zelení, v roce 2010 pak Věci veřejné a v roce 2021 Piráti. Vždycky to bylo doplněno nějakým levicově liberálním proudem, aby pravice mohla vládnout. Pravice nikdy ty hlasy na samostatné vládnutí prostě nesežene.

Vraťme se k původní otázce: Jakým nárokům by měl dostát ten, kdo povede v příštích letech ODS?

Koho zvolíme na kongresu ODS, opravdu hodně závisí i na tom, kdo se přihlásí. Nemyslím si, že potřebujeme nutně za každou cenu razanci. Prostě tady se podařilo Andreji Babišovi ve spolupráci s mnoha jinými, včetně bohužel velké části novinářů, vytvořit pocit spálené země, jakési živé katastrofy, v zemi, která je snad v celé Evropě nejbezpečnější, nejklidnější, s největší sociální kohezí, s nejlépe fungujícím zdravotnictvím a tak dále. Pět milionů lidí vyjede v létě na prázdniny k moři, ale budeme se tvářit, že žijeme v rozvrácené zemi… Podařilo se jim tenhle obraz vytvořit, vyhráli na tom volby – to se tak prostě někdy stává. Volby vyhráváte více na emocích než na racionalitě a vidíme to všude ve světě. Musíme se připravit na to, abychom příště byli více těmi emočními.

Vy jste zase kreslili obraz, že pakliže vyhraje Andrej Babiš a utvoří koalici s SPD a komunisty, kteří se tam nakonec tedy nedostali, tak že přijedou ruské tanky druhý den po volbách. Nebyl to podobně neuvěřitelný obraz jako ten, který Babiš kreslil v druhém kole prezidentské volby, tedy že nás Petr Pavel zatáhne do války, což voliči také odmítli?

To tak je vždycky trošku. Ale kdyby tohle celé mělo jeden jediný efekt, že se tam nedostali komunisté, že se do Sněmovny nedostali Vidlákové a Konečné se svým zpochybňováním dějin, tak to stálo za to. Věty, které říkal Daniel Sterzik o 21. srpnu 1968, byly za mě jako člověka, který stál u studentské revoluce v roce 1989, strašně za čarou.

A co místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan?

Oznámil, že bude kandidovat.

Očekáváte, že se přihlásí do klání o post předsedy úplně neotřelí lidé? Kromě ministra Kupky se dlouho spekulovalo ještě o hejtmanovi Jihočeského kraje Martinu Kubovi, který vypadá, že o to až tolik zájem nemá.

Nechci mluvit za něj, to ať si fakt rozmyslí on. Zatím se mi zdá, že dává najevo, že je lépe být v poslední vesnici římského císařství prvním než v Římě druhým, jak říká staré přísloví. Tím nechci říct, že jižní Čechy jsou poslední vesnice, ale že je lépe být u sebe králem než v hlavním městě někým, kdo král není. Uvidíme, jak to bude. Můžou se objevit nějaká jiná jména, ale mně se zatím jako nejpravděpodobnější volba jeví Martin Kupka.

Váš poslanecký klub neprošel až tak velkou obměnou. Jsou zde končící ministři jako Martin Baxa, Jana Černochová či Jan Lipavský. Nebude to brzdit proměnu směřování?

Náš klub žádnou dramatickou obměnou neprošel na rozdíl od klubů těch zbývajících liberálních stran, ať už hnutí STAN nebo Pirátů, kde jejich voliči opravdu zmasakrovali jimi vyprodukované kandidáty. My máme 7 nových lidí, z toho dva staronové, což jsou Libor Hoppe a Jan Lipavský. Pět zcela nových lidí z 27, to je poměrně přirozená obměna, která prostě k volbám patří. Prošli i dva výrazně mladší lidé, kolegyně Lucie Bartošová a kolega Štěpán Slovák, což určitě bude posila pro takové to generační rozkročení. Ale jinak náš klub zůstává poměrně velmi stabilní a bude tomu tak i do budoucna.

iráti a STAN mají hodně nováčků, žen a často i mladých lidí… Budete se vy jako matador snažit jim předat zkušenosti? Nebo necítíte prostor, že by vám třeba naslouchali? Ostatně vy jste taky přišel do Sněmovny velmi mladý.

Ve stejném věku a taky jsem o tom nevěděl vůbec nic. Na první schůzi jsem se ptal, proč je tam bod různé – to tak tehdy komunisté měli ve zvyku. Ale od té doby už se to nikdy neobjevilo, protože všichni pochopili, že to je nesmysl.

Jsem rád, že sem přicházejí noví mladí lidé. Nevím proč, mnozí z nich mají potřebu se vždycky vymezit jenom proti mně, ale i to dokážu pochopit. Každému, kdo se mě za ty roky zeptal o radu – včetně úplně opozičních poslanců –, jsem ji dal. Měl jsem tady jednoho poslance z SPD, který mi celé minulé volební období říkal "můj zachránce", protože jsem ho potkal bloudícího na chodbách, a když mě prosil, jestli bych ho nedovedl na jeho klub, tak jsem ho tam dovedl. Od té doby mě zdravil tím oslovením. Každému, kdo bude chtít poradit, poradím. Nikomu nebudu svoje názory vnucovat, protože každý má právo na ty své.

Zpět k tématu: Nebudou ty stejné ministerské tváře, nyní poslanecké, brzdícím prvkem, co se té případné evoluční obměny týče?

To jste řekl správně, evoluční obměny, v rámci které mají přijít noví lidé. Ale já na rozdíl od některých kritiků a od českého Twitteru si nemyslím, že ODS ve volbách dramaticky neuspěla. Nevyhráli jsme, to je pravda. Vyhrálo ANO Andreje Babiše, plně to uznávám, ale evoluční změna znamená, že dochází k nějakým posunům, ale nepotřebujeme dělat revoluci. Na to je ODS příliš konzervativní strana.

Kdyby ta změna v ODS byla revoluční, tak by to naopak vedlo podle vás spíše k negativnímu výsledku?

Já nechci vylučovat, že se z kongresu stane revoluční událost. O tom rozhodnou jeho delegáti. Třeba se zvedne někdo, o kom dneska nevíme, a řekne: Chci revoluci, chci liberální nebo pravicově radikální stranu. A vyhraje to. Ale já to nepokládám za pravděpodobné. Na to, jak znám svoji ODS, si nemyslím, že půjde revoluční cestou.

Nerad bych se točil v kruhu, nicméně nejvíce preferenčních hlasů na vaší kandidátce získal ministr Lipavský, někdejší pirát. Některými kritiky je právě současným představitelům vyčítáno, že jsou málo pravicoví, že jste naopak moc liberální…

Z toho je ale jen vidět, co chce náš volič. Ta strana tady není sama pro sebe, ta strana je tady v první řadě právě pro voliče. To, co si říkáme my doma, je sice důležité, vytvářejí se tam nějaké ideje, a proto dává smysl, že ODS je nositelem určitého směru, ale současně ten, koho máme obhospodařovávat, je náš volič. Proto jsem přišel a poprosil Honzu Lipavského, aby byl na pražské kandidátce. A těch 30 % preferenčních hlasů ukazuje, že prostě 30 % těch pražských voličů v reálu volí Spolu – nevolí tvrdou ODS, nevolí tvrdé lidovce ani tvrdou TOPku, ale volí tu společnou značku, které je Honza Lipavský tím nejtypičtějším představitelem.

A vaše role? Budete chtít setrvat i po kongresu v roli předsedy poslaneckého klubu? Protože zaznívaly hlasy, které – asi to nebylo myšleno tak, že by vás neměli rádi nebo chtěli kritizovat – ale spíše, že vedení klubu musí odpovídat vedení strany.

Nemyslím si, že jsou to hlasy, které by mě měly rády nebo nechtěly kritizovat. Chtěly mě kritizovat a nemají mě rády. To, že mě systematicky kritizuje celá twitterová veřejnost, že mě systematicky kritizovali všichni liberální koaliční partneři, na to už jsem si zvykl. Dneska se takové hlasy ozývají z části ODS – a je to legitimní, neříkám, že není –, která má pocit, že se máme rozkračovat do středu. Já si myslím, že se máme rozkračovat do středu, ale současně to musí být tak, jak říkal Franz Josef Strauss (dlouholetý předseda CSU,– pozn.red.): Mezi mnou a pravou zdí nesmí propadnout ani list papíru. Já si myslím, že tu pravou stranu musíme držet. Myslím si neskromně, že jsem postavou, která to pro část veřejnosti splňuje. Mým úkolem bude (v pozici šéfa poslanců ODS) svádět souboj s nově vznikající vládou a s tím bezbřehým populismem a možná i buranstvím, které nás bude obklopovat.

Vy jste zažil už řadu vlád jako opoziční politik. Jak velkou výzvou to čelení bude?

Zase to bude jiné, vždycky je to jiné. Nejprve jsme byli proti vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Babiše a lidovců od roku 2013, potom Babiše s tichou podporou tu komunistů, tu SPD a s účastí sociální demokracie. Teď nás čeká další příběh. Ukazuje se zas a znovu, že dnešní politika, zejména ta twitterově-sociálněsíťová, generuje čím dál obskurnější tváře. Když vidíme některé potenciální kandidáty na různé funkce, tak si člověk říká, že by si normálně ani nesedl do jedné místnosti s takovými lidmi. Budeme se s tím ale muset nějak vypořádat.

Čeká nás období naprosto dominantního Babiše, který musí být cílem našeho boje. Nicméně chci Motoristům sebrat těch 40–60 tisíc hlasů, které k nim odešly, protože jsem přesvědčen, že tyto voliče zklamou. SPD bude podle mého názoru v trošku absurdní situaci, kdy v čele Sněmovny i vlády budou osoby, které se budou potřebovat skrývat za poslaneckou imunitu.

Vy jste ale nedávno měl v České televizi výrok, kde jste to formuloval trošku jinak…

Řekl jsem to trošičku jinak, dostal jsem za to hrozně vynadáno. Ač si myslím, že ten výrok byl pravdivý, tak už ho nebudu opakovat.

Budou i nadále metodou sněmovního souboje obstrukce?

Vládní koalice chce přijít podle mých informací s tím, co jsem já už letos navrhl – relativně minimalistickou verzi úprav jednacího řádu, která by vedla k větší předvídatelnosti práce Sněmovny. Řekl jsem, že pokud někdo přijde s verzí, kterou jsem tehdy ve vládě nabízel, tak jsem připraven ji přijmout, určitě kvůli tomu nebudu stát na barikádách. Poslední čtyři roky byly absurdní. Ty výpočty, kolik dní jednotliví předsedové opozičních stran mluvili, jsou fakt za hranicí lidského rozumu. Nechci to opakovat – mým cílem, na rozdíl od Andreje Babiše, není, aby společnost více a více pochybovala o zastupitelské demokracii. Mým cílem je, aby jí věřila.