Evropský parlament ve středu 18. června schválil usnesení, ve kterém mimo jiné znovu vyzývá k celoevropské kriminalizaci nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti. Usnesení, které se zabývá stavem právního státu v členských zemích, získalo podporu většiny europoslanců. Nechybí v něm výzvy k ochraně práv menšin, obavy z útoků na svobodu médií a apel na důslednější vymáhání rozhodnutí Soudního dvora EU. Zejména část týkající se tzv. „hate speech“ ale vyvolala ostrou reakci některých politiků. Předseda senátní ústavněprávní komise Zdeněk Hraba (za ODS) označil návrh za nebezpečný krok směrem k potlačování svobody slova.

„V Bruselu se zase zbláznili... Zní to ušlechtile: postihujme nenávistné projevy. Jenže kdo rozhodne, co je ještě ostrý názor a co už hate speech? Takto začíná cenzura – zákonem, který vypadá nevinně,“ napsal Hraba ve vyjádření na síti X.

Podle něj hrozí, že by podobná legislativa mohla být zneužita proti těm, kdo kritizují migraci, LGBT agendu nebo klimatické politiky typu Green Deal. „Kriminalizace slov místo činů je zbraní v rukou ideologů. Stačí, aby váš názor označili za ‚nepřijatelný' – a rázem nejste občan, ale pachatel,“ uvedl Hraba s tím, že demokracie musí chránit i názory, které jsou z něčího pohledu kontroverzní, nepříjemné či „nevhodné“. „Svoboda slova musí platit i pro ty, se kterými nesouhlasíme,“ dodal.

Podle usnesení jde o reakci mimo jiné na zhoršující se postavení menšin a útoky na základní demokratické principy v některých zemích EU. Dokument kritizuje omezování svobody médií, používání špionážních technologií proti novinářům nebo politický vliv na justici, přičemž výslovně zmiňuje Maďarsko. Parlament také vyzývá Komisi, aby hate speech a hate crimes zařadila mezi takzvané „eurozločiny“ – činy, které lze trestat jednotně ve všech státech EU.

Tato kategorie je vymezena v článku 83 Smlouvy o fungování Evropské unie a zahrnuje pouze mimořádně závažné trestné činy s přeshraničním dopadem, u nichž je nezbytná koordinace na úrovni celé Unie. Už nyní do ní spadají například terorismus, obchod s lidmi, sexuální vykořisťování žen a dětí, praní špinavých peněz nebo organizovaná trestná činnost. Aby mohla být rozšířena o hate speech, musí s tím jednomyslně souhlasit členské státy v Radě EU.

Proti usnesení se postavily některé frakce včetně českých zástupců z řad ODS, ANO, Motoristů a SPD. Dokument nicméně prošel většinou 405 hlasů proti 210. „Usnesení europarlamentu bohužel prošlo díky hlasům frakcí rádoby liberálů, socialistů, zelených a eurobolševiků za většinové asistence evropských lidovců,“ komentoval Hraba.

Evropská komise se otázkou sjednocení pravidel pro trestání nenávistných projevů zabývá dlouhodobě. Pokud by členské státy v Radě EU návrh jednomyslně podpořily, mohly by následně vzniknout závazné předpisy s celoevropskou platností. Právě zde se však očekává silný odpor některých zemí, podle dosavadních vyjádření by mezi ně mohlo patřit i Česko.