Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států. Nadále přitom budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.

Rozhodnutí summitu o bezúročné půjčce pro Kyjev následně potvrdil i německý kancléř Friedrich Merz. „Z Evropy to Putinovi vysílá jasný signál: Tato válka se nevyplatí. Ruská aktiva si necháme zmrazená, dokud Rusko nezaplatí Ukrajině reparace,“ dodal.

Přední ruský vyjednávač pro Ukrajinu Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic (RFPI), označil výsledek summitu za „vážnou ránu pro válečné štváče v čele s neúspěšnou Ursulou“. „Hlasy rozumu v EU zabránily nelegálnímu využití ruských zmrazených aktiv k financování Ukrajiny,“ uvedl Dmitrijev na síti X s odkazem na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Za půjčku bude EU ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být podle informací ČTK pouze dočasným řešením. Technické a právní práce na takzvané reparační půjčce garantované zmrazenými ruskými aktivy deponovanými v rámci Evropské unie by totiž měly v nadcházejících měsících pokračovat.

Kombinované řešení bylo navrženo poté, co upravený kompromis ohledně reparační půjčky, který se během noci objevil na stole a jehož cílem bylo vyhovět Belgii, vyvolal více otázek, než se očekávalo. Ukázalo se, že definitivní řešení se nejspíš v dohledné době nepodaří nalézt, uvedl server Euronews. Belgie, kde je soustředěna většina ruských blokovaných aktiv, se obává, že po jejich využití v rámci reparační půjčky by mohla čelit požadavku Moskvy na vrácení těchto peněz.

Šéf unijních summitu António Costa v patové situaci tedy navrhl plán B, kterým je společná půjčka podpořená rozpočtem EU, aby se zajistilo, že Kyjev obdrží novou pomoc již v dubnu. „Proběhla dlouhá diskuse o tom, jak splnit závazek pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 a 2027. Diskutuje se nejen o reparační půjčce, ale také o možnosti využití rezervy v rozpočtu EU, jak zmínili někteří lídři,“ uvedl nejmenovaný unijní zdroj těsně před koncem summitu. „Po dlouhých diskusích je jasné, že reparační půjčka bude vyžadovat více práce, protože lídři potřebují více času na projednání detailů,“ dodal tento zdroj.

„Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech,“ řekl následně na tiskové konferenci Costa. „V říjnu jsme se rozhodli, že EU pokryje naléhavé finanční potřeby Ukrajiny na období 2026 až 2027… dnes jsme schválili rozhodnutí poskytnout Ukrajině 90 miliard eur na příští dva roky,“ dodal. Zdůraznil přitom, že „Ukrajina tuto půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace.“

Aktiva ruské centrální banky, která jsou držena v EU, mají hodnotu 210 miliard eur. „Toto je tedy maximální výše půjčky, kterou můžeme navrhnout,“ uvedl již dříve eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. V příštích dvou letech chce komise Ukrajině z této částky půjčit právě 90 miliard eur, což pokryje dvě třetiny toho, co podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude země v letech 2026 a 2027 potřebovat pro civilní a vojenské účely.