Polská vláda chystá zrušení televizního a rozhlasového poplatku, zatím ale přichází jeho zvýšení. Tamní ministerstvo kultury oznámilo, že do konce října představí konkrétní podobu nového mediálního zákona, který má zrušit tradiční poplatky za televizní a rozhlasové přijímače. Ministryně kultury Marta Cienkowská navrhuje zrušení "anachronického poplatku", z něhož je financován Polský rozhlas a Polská televize (TVP) s tím, že by veřejnoprávní média měla být financována ze státního rozpočtu. Něco podobného avizovalo zavést v České republice i hnutí ANO a SPD.

Polský zákon by měl být přijat v příštím roce, nicméně jeho účinnost se očekává nejdříve v roce 2027. Do té doby budou Poláci platit licenční poplatek dál – a od ledna dokonce více než dosud. Zrušení takzvaného předplatného RTV patřilo k hlavním předvolebním slibům Občanské koalice, která po volbách v roce 2023 převzala odpovědnost za vládu, píše polský portál Fakt.

Ministryně Cienkowská potvrdila, že návrh zákona je již připraven a jeho základní parametry budou zveřejněny do konce října. „Předložíme předpoklady návrhu do konce měsíce,“ uvedla Cienkowská v rozhovoru pro stanici RMF FM. Současný systém financování Polského rozhlasu a TVP je podle ní anachronický a řádně nefunguje.

„Zaprvé nezajišťuje stabilní financování veřejnoprávních médií, zadruhé je jakýmsi anachronismem, špatně vymahatelným poplatkem, který by měl být definitivně zrušen,“ řekla ministryně podle serveru listu Rzeczpospolita. Cienkowská navrhuje, aby rozhlas a televize ročně dostávaly ze státního rozpočtu 2,5 miliardy zlotých (14,4 miliardy korun), přičemž by se tato částka každoročně navyšovala o míru inflace.

Nový mediální zákon má kromě zrušení licenčního poplatku přinést i zásadní institucionální změny. Počítá s likvidací Národní mediální rady, plnou transparentností při výběru členů správních a dozorčích rad veřejnoprávních médií a se zavedením otevřených výběrových řízení. Financování médií má být podle návrhu zajištěno přímo ze státního rozpočtu, a to prostřednictvím dotace ve výši 0,09 % HDP.

Podle ministerstva ale tento systém nebude zaveden okamžitě. Náklady na nové financování veřejnoprávních médií zatím nejsou v návrhu rozpočtu na příští rok zahrnuty, a tak bude licenční poplatek vybírán ještě minimálně po celý rok 2026. Odhaduje se, že v letošním roce přinese do státní pokladny zhruba 605 milionů zlotých.

Zatímco vláda připravuje změnu zákona, Poláci se musí připravit na zvýšení poplatků. Od 1. ledna 2026 se měsíční sazba za rozhlas zvýší z 8,70 (50 korun) na 9,50 zlotého (54 korun), a za televizi (nebo televizi s rádiem) z 27,30 (asi 157 korun) na 30,50 zlotého (asi 174 korun). Spolu s tím porostou i sankce za neplacení – pokuta za nezaplacený televizní poplatek se zvýší z 819 na 915 zlotých, u rádia pak z 261 na 285 zlotých.

Plán na zrušení koncesionářských poplatků je živý i v Česku

V Česku strany vznikající vládní koalice ve svých volebních programech slibovaly změny televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD zmiňovaly jejich úplné zrušení. Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by platily ze státního rozpočtu. Takovou možnost odmítali Motoristé. Zástupce této strany Ota Klempíř získal nominaci na ministra kultury v pravděpodobné příští vládě.

Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií. Více o tom deník Echo24 psal zde.

Toto téma nedávno zvedl i šéf hnutí ANO a pravděpodobně budoucí premiér Andrej Babiš. Ten mluví o potřebě postupných kroků. „Samozřejmě, že to plánujeme, ale nejdřív musíme mít zákon, kde je možno Českou televizi a Český rozhlas kontrolovat Nejvyšším kontrolním úřadem,“ řekl v podcastu Sorry jako. Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům. Znamenalo by to výpadek přibližně dvou miliard korun ročně.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v nedělní Partii CNN Prima News zdůraznila, že cílem není ovládnout média, ale posílit kontrolu jejich hospodaření. „Osvobodíme domácnosti od koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas. A obě média podrobíme tolik potřebné a chybějící nezávislé kontrole hospodaření od NKÚ. Konec utrácení vašich peněz bez kontroly,“ prohlásila. Nová šéfka poslaneckého klubu Taťána Malá zase v Otázkách Václava Moravce uvedla, že financování obou institucí „nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu“.

V Česku domácnosti platí 150 korun měsíčně za televizi a 55 korun za rozhlas.