Spojené státy nabídly Ukrajině zvláštní bezpečnostní záruky, které by se podobaly článku 5 Severoatlantické smlouvy, ale nebyly by formálně součástí NATO. Podle diplomatických zdrojů agentury AFP zazněl návrh během sobotních telefonátů amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Washington se tak snaží hledat cestu k ukončení války bez toho, aby Ukrajina vstoupila do NATO, což Trump dlouhodobě odmítá.

„Jako jednu z bezpečnostních záruk pro Ukrajinu americká strana navrhla garanci podobnou článku 5, ale mimo NATO, údajně v předběžné shodě s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem,“ řekl AFP nejmenovaný diplomatický zdroj.

Článek 5 zakládající smlouvy NATO je základním principem kolektivní obrany – útok na jednoho člena znamená útok na všechny. To sice smlouva v podstatě říká, ale v praxi je její znění poněkud obezřetnější. Smlouva totiž nepříliš konkrétně vymezuje, že státy uplatní „právo na individuální nebo kolektivní obranu“ a aliance poskytne napadeným členům pomoc „jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“.

Forma pomoci, kterou by další státy byly ochotné poskytnout, je přitom na řadě až jako druhá. V první řadě totiž musí napadený stát či státy požádat o samotnou aktivaci článku 5. A k tomu musí získat souhlas všech členů aliance. Na druhou stranu je to právě nezávazná povaha článku 5, která rozhodnutí států může značně ulehčovat. Jeho schválení neznamená okamžitě závazek k vyslání vojáků do otevřeného konfliktu, ale otevírá možnost konat podle vlastních možností.

Trump podle zdrojů nabídku nejprve probíral v samostatném hovoru se Zelenským a poté ji zopakoval během společné konference s evropskými partnery a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Další zdroj s přímou znalostí jednání potvrdil, že téma „NATO-like“ garancí bylo na stole. Zároveň ale dodal, že „nikdo neví, jak by to mohlo fungovat a proč by s tím Putin souhlasil, když je kategoricky proti NATO a zjevně proti jakýmkoliv účinným zárukám ukrajinské suverenity“.

Samotný Trump po návratu z Aljašky, kde se v pátek setkal s Putinem, zdůraznil, že podle něj je „nejlepší cestou, jak ukončit hrůznou válku, přejít přímo k mírové dohodě, která ji ukončí, a ne k pouhému příměří“. V příspěvku na síti Truth Social také oznámil, že Zelenskyj přijede v pondělí do Washingtonu. „Pokud vše půjde podle plánu, následně naplánujeme setkání s prezidentem Putinem,“ dodal.

Zelenskyj po telefonátu s evropskými lídry uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi. Na garancích by se podle něj měla podílet jak Evropa, tak USA, a ocenil „pozitivní signály“ ze strany USA ohledně jejich podílu na zajištění bezpečnosti Ukrajině. Vyzval také k dalšímu zpřísnění protiruských sankcí a uvedl, že nelze jednat o Ukrajině, včetně jejího území, bez Ukrajiny.

Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru parlamentu, reagoval kriticky. „Trump bohužel zaujal Putinův postoj. Mírová dohoda bez příměří byl Putinův požadavek. A mírová dohoda podle Putina znamená několik nebezpečných věcí – že Ukrajina nevstoupí do NATO a také jeho absurdní požadavky na denacifikaci a demilitarizaci či zvláštní status ruského jazyka a církve,“ řekl agentuře Reuters.