SHODA PREZIDENTŮ OHLEDNĚ RUSKA

„Kolaps Ruska by byl problém.“ Porazit, ne rozdrtit, shodují se Macron a Pavel

SHODA PREZIDENTŮ OHLEDNĚ RUSKA
„Kolaps Ruska by byl problém.“ Porazit, ne rozdrtit, shodují se Macron a Pavel

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čelní představitelé Francie a Česka vyzvali k poražení Ruské federace, ale zároveň varovali před úplným zhroucením země, což by mohlo být pro Evropu problematické, všímá si zpravodajský server Euractiv. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že by Rusko mělo být poraženo a donuceno k vyjednávání. Ohradil se ale proti úplnému „pokoření a rozdrcení“ Ruska. Podobně se vyjádřil i nově zvolený český prezident Petr Pavel, který varoval před zhroucením Ruska, jelikož nebude s kým vyjednávat o bezpečnostních zárukách. Pavel také varoval před přílišným optimismem kolem ruské prohry a podpořil vstup Ukrajiny do NATO. „Ukrajinská armáda bude pravděpodobně nejzkušenější ze všech a byla by pro země NATO velkým přínosem,“ řekl Pavel.

Prezident Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že by Rusko mělo být poraženo, ale zároveň se postavil proti těm, kteří si myslí, že by „Rusko mělo být zcela poraženo na Ukrajině, ale také rozdrceno i na svém území“.

„Tito pozorovatelé chtějí především rozdrtit Rusko. To nikdy nebyl a nebude postoj Francie,“ řekl Macron. „Dnes je zapotřebí, aby Ukrajina provedla vojenskou ofenzívu, která naruší ruskou frontu, a vyvolala by tak návrat k jednání,“ doplnil francouzský prezident s tím, že se tento konflikt vojensky nevyřeší. „Ani jedna strana nemůže úplně vyhrát,“ domnívá se Macron, který věří ve strategii „odstrašení pomocí evropského přezbrojení.“

„Musíme být sami schopní vyrábět a budovat naši bezpečnostní architekturu bez toho, abychom ji museli delegovat do zahraničí na jiné, Američany nebo Číňany,“ podotkl Macron a doplnil, že jedině evropská suverenita zajistí naši nezávislost a bezpečnost.

Macron se také domnívá, že Evropa bude snáze a více respektovaná, pokud bude mít zbraně. „Je to také způsob, jak urychlit a upevnit význam evropské složky NATO,“ dodal Macron. Na projev francouzského prezidenta zareagovala mluvčí Kremlu Maria Zacharovová: „Macronovo slovo nemá žádnou hodnotu.“

Před kolapsem Ruska varoval i Pavel

Podobně také reagoval a mluvil nově zvolený český prezident a generál ve výslužbě Petr Pavel, popisuje Euroaktiv. Vyjádřil své obavy o rozdrcení Ruské federace, což by vedlo pro Evropu k rizikové situaci: nebylo by s kým vyjednávat o bezpečnostních zárukách, a také varoval před přílišným optimismem z ukrajinského vítězství.

Pavel vyzval k „opatrnosti při posuzování možných výsledků tohoto konfliktu“ v návaznosti na výzvu ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, který se dožadoval toho, aby ruský diktátor Vladimir Putin poklekl a požádal o odpuštění, pokud Rusko prohraje válku. „Nejde o to očekávat to nejlepší, jde o to být připraven na to nejhorší,“ dodal k tomu Pavel.

Kromě toho Pavel také varoval před kolapsem ruského státu. „Nebudeme mít s kým jednat o bezpečnostních zárukách a nebude s kým spolupracovat na bezpečnostní architektuře v Evropě,“ prohlásil Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Bývalý šéf vojenského výboru NATO silně podporuje Ukrajinu včetně posílení systémů protivzdušné obrany. „Cokoliv můžeme dodat, tak bychom to měli udělat ihned a co nejrychleji,“ doplnil Pavel s tím, že v nadcházejících týdnech očekává další ruské letecké operace. „Se zhrouceným Ruskem budeme mít mnoho a mnoho problémů, o kterých teď ale nepřemýšlíme,“ doplnil Pavel.

Toto stanovisko zopakoval i v sobotní hodinové on-line diskusi na svém facebooku na téma ukrajinského konfliktu. Psali jsme o tom ZDE.

Pavel: Spojenci Ukrajiny by měli být připraveni i na horší varianty

Svůj postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu Petr Pavel vysvětlit pro ukrajinský web Suspilne, který v neděli přinesla ČTK. Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Pavel v rozhovoru uvedl, že většina debat na toto téma na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kterých se v polovině února zúčastnil, se mu zdála příliš optimistická. „Určitým způsobem se přehlížely možné negativní dopady. Souhlasím s tím, že je třeba mít dobré naděje. Ale je mnohem lepší myslet na možné horší důsledky. Proto jsem řekl: udělejme vše pro to, aby Ukrajina letos zvítězila, ale buďme připraveni i na jiné možné výsledky,“ uvedl Pavel.

Jedním z nich by podle něj mohl být vleklý nebo zamrzlý konflikt. Spojenci by proto podle Pavla měli být připraveni pomáhat Ukrajině dlouhodobě a umět tuto podporu vysvětlit svému obyvatelstvu. Kyjev by ale neměli tlačit k ústupkům, například co se týká znovuzískání celého území, dokud ještě existuje reálná šance na vítězství.

„Takové rozhodnutí může učinit pouze Ukrajina, protože tam neumírají naši lidé. Nejsou to naše města, která jsou ničena. Mnohem jednodušší je říci vám: musíte se držet svých zásad do poslední kapky krve. Zní to dobře, ale není to naše krev, ale vaše. Takže říkám, že je to na vás,“ uvedl Pavel.

Stejně se Pavel vyjádřil i na dotaz, jaký je jeho názor na obnovení územní celistvosti Ukrajiny, což je cíl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Prezident Zelenskyj nemá jinou možnost. Dovedete si představit, že by vůdce země, která byla napadena, řekl: ‘Dobrá, akceptujme ztrátu území’. Je tedy přirozené, že si klade za cíl osvobodit celé území,“ řekl Pavel. „Ale pak samozřejmě, když se ukáže, že realita je jiná, než bychom si přáli, může dojít k určitým korekcím. Ale ty může provést pouze ukrajinský lid a váš vůdce, ne my,“ dodal.

Až válka skončí a bude obnovena suverenita Ukrajiny, pak podle Pavla vyvstane otázka členství v NATO. „Pokud jde o technickou kompatibilitu, Ukrajina splnila svůj domácí úkol. Pokud jde o hodnoty a dlouhodobé strategické zájmy, opět máme plnou kompatibilitu,“ řekl Pavel. „Jedinou zbývající podmínkou tedy je, aby neprobíhal žádný konflikt nebo územní spor,“ dodal zvolený český prezident.

Po ukončení konfliktu by Pavel vstup Ukrajiny do NATO podpořil, protože si to podle něj zaslouží za „dodržování standardů a obranu hodnot, které jsou důležité pro nás všechny“. „Také ukrajinská armáda bude pravděpodobně nejzkušenější ze všech a byla by pro země NATO velkým přínosem. Existují tedy všechny důvody, proč bychom měli uvažovat o členství Ukrajiny v NATO ihned po válce,“ uvedl Pavel.

 

vhk