V rozpočtu na příští rok chybí až 80 miliard korun, neobsahuje údajně ani všechny mandatorní výdaje. Informoval o tom ve středu šéf hnutí ANO a pravděpodobný premiér Andrej Babiš, který odmítá, že by problémy rozpočtu na příští rok měla řešit jeho případná nová vláda, protože v tuto chvíli nikdo nemá jistotu, že vůbec taková vláda vznikne. Chce, aby problém vyřešila ještě končící vláda Petra Fialy (ODS). Připouští úpravu pravidel rozpočtové odpovědnosti. Už v tuto chvíli je zjevné, že stát začne příští rok v rozpočtovém provizoriu a je jen otázkou, jak dlouhé bude. Babišovy výroky hraničí podle končícího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s dezinformační kampaní.

Končící vláda koalice Spolu a STAN předložila návrh rozpočtu dolní parlamentní komoře v nejzazším termínu 30. září. Předloží ho znovu nově zvolené sněmovně. Návrh z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se schodkem 286 miliard korun, což je o 45 miliard více než letos. Deník Echo24 už před Babišovým středečním vyjádřením informoval o situaci na ministerstvu dopravy, kde v srpnovém prvotním návrhu resortu dopravy chybělo podle vyjádření ministra dopravy Martina Kupky (ODS) asi 60 miliard. Ve finálním vládním návrhu bylo 22 miliard doplněno, chybí ale ještě nejméně 38 miliard.

A to podle hnutí ANO zdaleka není všechno. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci vyzvala vládu, aby neprodleně zaslala znovu návrh státního rozpočtu. Návrh, který vláda poslala poslancům na přelomu září a října, kvůli konci volebního období spadl pod stůl. Nový návrh rozpočtu má být podle Schillerové reálný a bez nesrovnalostí v rozsahu 60 miliard, což je ale podle ní částka spíše nižší. Prohlásila, že na základě informací, které dostává, je reálný deficit až 350 miliard korun. Vláda v novém volebním období po volbách předkládá návrh rozpočtu znovu.

Babiš po pondělním jednání se šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radkem Mátlem novinářům řekl, že kvůli chybějícím penězům se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Ministr dopravy Kupka to popírá. Nicméně uvádí, že žádná ze započatých dopravních staveb se sice nezastavuje, ale pro příští rok je potřeba najít na stavby více peněz, řekl České televizi (ČT). Babiš na tiskové konferenci obvinil Fialovu vládu z alibismu, neboť Kupka mimo jiné řekl, že více peněz na příští rok má zajistit i příští vláda. Uvedl, že situaci má jednoznačně řešit ještě Fialův kabinet a ministr Stanjura. „Vždyť my žádnou vládu ještě nemáme. Co budou dělat, když nebude vláda ještě v červnu?“ ptal se Babiš. S ohledem na vyjádření představitelů končící vlády se ale nezdá, že by byla příliš ochotná se rozpočtu ještě věnovat.

Česko tak čeká s největší pravděpodobností poměrně dlouhé rozpočtové provizorium, které omezuje státní výdaje, Česká republika v něm byla i při zahájení činnosti nyní končícího kabinetu před čtyřmi lety. Za rozpočtového provizoria se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu. V době omezení jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošek má deficit činit 241 miliard korun.

Babiš zároveň uvedl, že je potřeba změnit i zákon o rozpočtové odpovědnosti, aby mohly být peníze uvolněny. Zákon o rozpočtové odpovědnosti umožňuje pro příští rok schodek zhruba 230 miliard korun, což by mělo odpovídat maximálně 1,75 procenta HDP. Nevztahuje se ale na výdaje na obranu, které mají přesáhnout dvě procenta HDP, a nepodléhají mu ani jednorázové výdaje, mezi které patří třeba stavba jaderných bloků.

Výroky předsedy ANO Andreje Babiše o rozpočtu na rok 2026 hraničí podle středečního vyjádření dosluhujícího ministra Stanjury s "dezinformační kampaní". "Babiš si při skládání vlády s SPD a Motoristy připravuje půdu pro nezřízené navyšování deficitu," uvedl na síti X Stanjura. „Státní rozpočet na rok 2026, který sestavila naše vláda, není vylhaný. Zopakuji, že jej ovlivnily dvě mimořádné položky, a to navýšení výdajů na obranu a výdaje na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Doplním, že vláda rozpočet na příští rok schválila jednomyslně,“ napsal.

Deficit se nesníží, spíše naopak

Národní rozpočtová rada navíc varuje, že pokud nedojde k dodatečným konsolidačním opatřením, dojde v roce 2027 k porušení zmíněného zákona. Nyní se ale zdá, že by spíše než k další konsolidaci, mohlo dojít spíše ke změně zákona a následnému zvýšení deficitu. To Babiš naznačil například v rozhovoru pro server iDnes.cz, kde reagoval na ambici Motoristů sobě mít do čtyř let vyrovnaný rozpočet, což je podle něj „samozřejmě nesmysl“. „Protože my potřebujeme investovat. Máme tady Dukovany, chceme investovat do dopravní infrastruktury. To se nesmíme zastavit. Pro nás je důležité procento zadlužování vůči HDP. My, když jsme předávali vládu, tak jsme byli šestá nejméně zadlužená země. Teď jsme devátí a pětikoalice přitom ještě podváděla s rozpočtem, který budeme muset přepracovat,“ uvedl Babiš.

Zmíněná Alena Schillerová už pro Echo24 avizovala, že není možné deficit v příštím roce snížit. I tak ho čeká zásadní přepracování. „Protože podle něj není možné hospodařit. Vzhledem k tomu, že by znamenal například úplné zastavení dopravních investic, s nižším schodkem s nejvyšší pravděpodobností počítat nelze. Co se týče termínů, vše se bude odvíjet od ustavení nové vlády, které je nyní prioritou číslo jedna. Vyhnout se rozpočtovému provizoriu, i vzhledem k nízké kvalitě rozpočtu končícího ministra, je velmi nepravděpodobné,“ řekla pro Echo24 Schillerová.

Pokud bude mít nová vláda podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy pocit, že zvýšení deficitu je na místě, má na to samozřejmě právo dané mandátem z voleb. „Je ale otázka, jak chce tohoto zvýšení dosáhnout legální cestou. Návrh rozpočtu z dílny Fialovy vlády už je totiž téměř na stropě zakotveném v zákoně o rozpočtové odpovědnosti, takže jakékoliv výraznější navýšení deficitu by vedlo k porušení zákona,“ uvedl pro Echo24 Skořepa.

Zvladatelnost dluhu je podle něj zřejmá nikoliv z jeho absolutního objemu vyjádřeného v bilionech korun, nýbrž z jeho relace vůči síle ekonomiky, tedy z jeho podílu k HDP. „Čím vyšší je totiž HDP, tím vyšší jsou daňové příjmy veřejných rozpočtů, a tím snáze vlády zvládnou splácení určitého absolutního objemu dluhu. Pozice České republiky v rámci EU ohledně míry zadlužení se v posledních letech skutečně mírně zhoršila, ale to bych nepokládal za problém, pokud je to dáno navýšením investic přínosných pro ekonomiku. S tím je v souladu fakt, že se nijak nehorší hodnocení České republiky ze strany ratingových agentur,“ dodal Skořepa.

„Ochota hospodařit se schodky může být zcela na místě, a to v případě, že jsou tyto schodky dány dobře vybranými a dobře realizovanými investicemi. Schodky tedy musejí jít ruku v ruce s důrazem na to, aby jimi kryté investice byly pro českou ekonomiku skutečně přínosné,“ uvedl dále ekonom.