Pobaltské země, znepokojené rostoucími ruskými vojenskými aktivitami od začátku totální invaze na Ukrajinu, intenzivně pracují na podrobných pohotovostních plánech pro případ možného ruského útoku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s touto iniciativou.

Tyto plány nyní nabývají na významu po nedávných vpádech ruských bezpilotních letounů a letadel na území NATO. Obsahují mimo jiné i možné scénáře evakuace stovek tisíc obyvatel, především těch žijících do 40 kilometrů od hranic Ruska a Běloruska. Tři pobaltské státy - Litva, Lotyšsko a Estonsko od začátku ruské invaze na Ukrajinu výrazně zvýšily své obranné výdaje a jsou jedněmi z nejhlasitějších zastánců posílení evropské obranné politiky.

Renatas Požėla, šéf litevské hasičské služby, uvedl, že v rámci nouzových opatření by mělo být dočasně ubytováno přibližně 300 tisíc lidí v západolitevském městě Kaunas, přičemž veškeré zásoby pro takovou situaci jsou již připraveny. Požėla varoval, že hrozba je skutečná a "je možné, že uvidíme mocnou armádu podél hranic Pobaltí, se zjevným cílem dobýt všechny tři země během tří dnů až týdne."

Estonsko v případě nebezpečí plánuje evakuaci až 10 % své populace, včetně většiny obyvatel Narvy, města ležícího na hranici s ruským Ivangorodem. V Lotyšsku by podle vládních odhadů musela opustit své domovy až třetina z 1,9 milionu obyvatel. Zatímco pobaltské státy připravují rozsáhlé evakuační plány, žádná z nich však momentálně neplánuje přesun obyvatel za státní hranice.

V reakci na zvyšující se hrozby z Ruska, včetně „bezprecedentního“ vpádu ruských dronů na polské území a nálezu fragmentů ruského bezpilotního letounu na pláži v Lotyšsku, se pobaltské státy spojily s Finskem a Polskem k vytvoření tzv. „dronové zdi“. Tento obranný systém má pomoci bránit vzdušné hranice a omezit narušení východního křídla Evropy.