Žaloby stran Volt Česko a Přísaha na údajně „skryté koalice“, tedy SPD s partnery, Stačilo! se SOCDEM a Piráty se Zelenými, jdou ke krajským soudům, Nejvyšší správní soud (NSS) by se mohl věcí zabývat až v případě návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování poté, co Státní volební komise vyhlásí výsledky. Pro Echo24 to řekl předseda NSS Karel Šimka. Hmotněprávní podstata věci je podle něj v českém právu stále sporná a v úplnosti neřešená, byť některé judikáty existují.

Strana Volt Česko v úterý v krajích podala návrhy na zrušení kandidátek SPD a Stačilo! pro říjnové volby kvůli obcházení hranice pro vstup do Sněmovny platné pro koalice. Podobně postupuje Přísaha vůči Pirátům. Návrhy posílali volební zmocněnci v jednotlivých regionech krajským soudům, obrátili se na všechny, řekl mluvčí Voltu Duy Hoang Do. Přísaha ve středu podala ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu proti registraci kandidátní listiny České pirátské strany z obdobného důvodu, neboť se na ní nachází zástupci Zelených.

Za hnutí SPD letos kandidují i zástupci Trikolory, Svobodných a PRO. Za hnutí Stačilo! se vedle dalších dvou menších stran o návrat do sněmovny pokoušejí komunisté a sociální demokraté. Díky tomu, že kandidují pod hlavičkou jednoho uskupení, jim pro vstup do dolní komory stačí základní pětiprocentní zisk, nikoli zvýšený, který musejí splnit přiznané koalice. Jedinou oficiální koalicí letos zůstalo Spolu vládních stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL s potřebou získat aspoň 11 procent hlasů. Volby se uskuteční 3. a 4. října.

Předseda Nejvyššího správního soudu Šimka pro Echo24 řekl, že pozorně v médiích sleduje, jak se situace ohledně kandidatury některých politických stran (SPD, Stačilo!, Piráti) vyvíjí a registruje, že existují návrhy konkurujících stran (Volt, Přísaha), které napadly registrace jejich kandidátních listin v rámci jednotlivých volebních krajů, neboť je považují za kandidátky „skryté koalice“ více stran, a nikoli kandidátky jen jedné politické strany.

„Ve věcech registrace kandidátních listin jsou příslušné rozhodovat krajské soudy, a to jednoinstančně. Kasační stížnost k NSS není přípustná. Proti rozhodnutí krajského soudu lze však podat ústavní stížnost. Krajské soudy mají rozhodnout v (pořádkové) lhůtě 15 dnů od dojití návrhu. Ústavní soud nemá výslovně stanovenou lhůtu k rozhodnutí,“ uvedl Šimka.

Šéf poslanců ODS Marek Benda v rozhovoru pro Echo24 naznačil, že by žaloby například na Stačilo! se SOCDEM, mohly po volbách uspět v případě, že by jako „skrytá koalice“ nepřekročily zvýšenou hranici pro vstup do sněmovny, tedy například získaly jen 5,5 procenta.

Nejvyšší správní soud by se podle Šimky mohl až v rámci řízení ve věci návrhu na neplatnost voleb nebo hlasování zabývat otázkou toho, zda určitou kandidující entitu pro účely posouzení, zda postoupila do prvního skrutinia – tedy překonala omezovací klauzuli – je třeba považovat za jednu politickou stranu či politické hnutí.

„Takový návrh lze účinně podat až po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí, tedy po konání voleb. NSS by měl rozhodnout o návrhu v (pořádkové) lhůtě 20 dnů od dojití návrhu soudu. I rozhodnutí NSS by bylo následně přezkoumatelné v řízení o opravném prostředku před Ústavním soudem,“ dodal Šimka s tím, že pro úvahy NSS by zřejmě mělo význam, pokud by se k otázce ‚skrytých koalic‘ předtím vyslovil Ústavní soud, který by tak učinil v řízení o ústavní stížnosti proti některému z rozhodnutí krajských soudů ve věcech registrace jejich kandidátních listin. „Neříkám však tím, že v obou typech řízení jde bez dalšího o posouzení týchž právních otázek,“ dodal.

„Pokud jde o samotnou hmotněprávní podstatu věci, jde o otázky v českém právu stále sporné a v úplnosti neřešené, byť nějaké judikáty z minulosti lze nalézt,“ řekl pro Echo24 Šimka a doporučil pozornosti v této souvislosti zejména usnesení volebního senátu NSS ze dne 14. listopadu 2017, v němž se otázka tzv. „skryté koalice“ řešila.

NSS dříve odmítl návrh na neplatnost volby kandidátů TOP 09

Návrhy se týkaly kandidátů TOP 09, například Markéty Pekarové Adamové, Miroslava Kalouska, Karla Schwarzenberga či Dominika Feriho, zvolených ve volbách do sněmovny konaných ve dnech 20. a 21. 10. 2017. Dle návrhu TOP 09 od svého založení podávala kandidátní listinu samostatně, ale na kandidátní listině zahrnovala více partnerů. „Jak vyplývá z volebních materiálů, straně TOP 09 se dostalo podpory od minimálně dvou politických subjektů – Liberálně ekologické strany a Koruny České. Je na vůli politického subjektu, zda veřejně přizná koalici. Pokud tak neučiní, nelze dle navrhovatele připustit, aby podporující Liberálně ekologická strana vydávala vlastní volební materiály a prezentovala je na billboardech,“ píše se v usnesení.

Navrhovatel tedy označil kandidátní listinu strany TOP 09 za tzv. „skrytou koalice“, která dostala méně než 10 % odevzdaných hlasů (tehdejší vyšší kvorum pro koalice dvou stran), a proto se k této straně dle kontextu úvah vyjádřených v návrhu při rozdělování mandátů nemělo přihlížet. NSS tehdy navrhovatelovu argumentaci zhodnotil a dospěl k závěru, že není důvodná a citoval mimo jiné z nález Ústavního soudu viz níže. Úvahy stěžovatele o „skryté koalici“ podle NSS působily matoucím dojmem a jejich připuštění by do volebního procesu vneslo nejistotu a řadu sporů včetně sporů soudních. NSS neshledal, že by z důvodů, které navrhovatel uvedl, se měla strana TOP 09 dopustit obcházení zákona. Navrhovatel tvrdil, že se straně TOP 09 dostalo podpory od nejméně dvou dalších politických stran či hnutí.

„Vyjádření podpory kandidujícím politickým stranám, hnutím či jejich koalicím od politických stran či hnutí, které se volebního klání neúčastní, představuje zcela legitimní součást volné soutěže politických stran,“ konstatoval NSS.

Šimka pro Echo24 řekl, že s ohledem na to, o jak spornou a ústavně významnou věc jde či může jít, přičemž je pravděpodobné, že se dostane i na stůl některého ze senátů NSS (volebního, případně možná i rozšířeného), nemůže spekulovat, jaké varianty rozhodnutí jsou představitelné. „Proto nemohu odpovědět na otázky, které míří k hmotněprávní podstatě věci,“ uvedl Šimka.