BBC, etalon veřejnoprávního vysílání, je v hluboké krizi, o tom není pochyb poté, co odhalení primitivní, zlovolné manipulace projevu Donalda Trumpa vedlo k rezignaci vedení korporace. Další nedávná epizoda manipulace vzbudila menší ohlas, možná proto, že jakoby aktivuje opačnou stranu politického spektra. Ve skutečnosti je to ale jedna a tatáž krize, jež klade otázku, zda mohou ještě v dnešních poměrech veřejnoprávní média fungovat.

Rozhlas BBC od roku 1948 vysílá každoročně přednášku pojmenovanou po prvním řediteli BBC siru Johnu Reithovi. Jsou to přednášky či několikadílné série přednášek na závažná společenská témata od respektovaných osobností představujících autoritu v nějakém oboru – historiků, filozofů, expertů na mezinárodní otázky, matematiků, fyziků, biologů, umělců či kritiků. První přednášku přednesl filozof Bertrand Russell, mezi přednášejícími byli laureáti Nobelovy ceny, vynikající experti a ani moc radikálů či efemérních celebrit. Establishment v tom nejlepším slova smyslu, když se probíráte historií přednášek, neřekli byste, že podléhaly dobovým módám.

Pro letošní přednášku BBC oslovila Rutgera Bregmana. Uměli bychom si představit zajímavějšího a pro tuto chvíli povolanějšího řečníka, než je tento holandský populární historik a komentátor. Psali jsme v Echu kriticky o jeho knize z roku 2016 Utopie pro realisty s všeříkajícím podtitulem Argumenty pro univerzální základní příjem, otevřené hranice a patnáctihodinový pracovní týden. Pokud bychom od něho v tuto chvíli chtěli něco slyšet, tak než přednášku o „morální revoluci“ spíš to, jak se vypořádává s výsledky několika nedávno ukončených velkých praktických experimentů, jež ukázaly, že zaručený příjem naprosto nenaplňuje naděje do něj vkládané.

Ale prosím, je to kultivovaný řečník, žádný skandalista a reprezentuje způsob uvažování o soudobé situaci, jež má jistý ohlas. Je to volba BBC a nikdo po ní nemůže chtít, aby se jedním každým pořadem strefovala přesně do jeho názorů.

Může ale po ní chtít, aby věrně prezentovala to, co nositel nějakého názoru opravdu řekl – jak Trump, tak Bregman. Ten minulý týden oznámil, že BBC v odvysílané verzi jeho přednášky – jež se natáčela živě před publikem čítajícím 500 lidí – vystřihla slova o tom, že Donald Trump je „nejvíc otevřeně zkorumpovaný prezident v amerických dějinách“. Bylo mu řečeno, že to konzultovali se svými americkými právníky a rozhodlo o tom nejvyšší vedení BBC.

Je to pravda? To není správná otázka. Je to hodnotící soud, pro nějž lze najít oporu ve zveřejněných konkrétních faktech. Kdyby to řekl nějaký Čech a Donald Trump by ho u nás žaloval o ochranu osobnosti, prohrál by. Je to nepochybně názor přijímaný jako jasná věc velkou částí zamýšleného publika. BBC nemůže tvrdit, že byla vyslovením takového názoru zaskočena. Ten názor je součástí reputace, pro niž si řečníka vybrala – ne že by byl pro jeho intelektuální profil klíčový, rozhodně ho nevyslovil jako první ani jako jediný, nicméně jde o naprosto předvídatelnou část jeho vystoupení. Ale BBC, vyklepaná z politických průšvihů, jež se na ni sesypaly, naprosto ztratila páteř a zůstal jí jen krátkozraký institucionální pud sebezáchovy. Vysloužila si opovržení zprava i zleva.

K tomu, do jaké míry je ten názor rozšířený. Toto bylo v listopadu možné přečíst si na síti X od vlivného, zkušeného reportéra, aktivisty a influencera: „Během nedávné návštěvy ve Washingtonu se všude mluvilo o tom, jak otevřená je tam korupce. Je na úrovni, o jaké se píše v učebnicích dějepisu. Skoro v každém resortu. Často slyšíte: ,Myslí si lidi, že demokraté už nikdy nevyhrají a že jim to všechno projde?‘“

Nenapsal to žádný progresivista, liberál, „Never Trump“ konzervativec ani nikdo takový jako Bregman, ale Mike Cernovich, člověk s vyhraněnou kariérou na postliberální pravici. To, jak ledabyle republikáni a mluvčí současné administrativy reagují na obvinění z korupce – cítíte, že se je prakticky nesnaží vyvrátit, cílem je jen zastrašit –, je nápadné. Trump po expanzivním rozhodnutí Nejvyššího soudu o imunitě prezidenta z loňského roku mohl nabýt pocitu, že může odhodit veškeré zábrany. Ale co si myslí ti ostatní?