Nadcházející sněmovní volby mohou být dalším příkladem, jakou sílu dokáže mít jediný kroužek na volebním lístku. Kandiduje totiž rekordní počet koalic, spojenectví i menších hnutí, a právě v těchto případech může počet preferenčních hlasů přepsat pořadí kandidátů i podobu Poslanecké sněmovny.

Podle nejnovějšího modelu STEM pro CNN Prima News by volby vyhrálo hnutí ANO s 31,9 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu s 20,8 procenta, následovaná SPD se 13 procenty. Pod či na pětiprocentní hranici zůstávají například Stačilo! či Motoristé sobě. Právě v těchto případech může o úspěchu nebo neúspěchu rozhodnout každý hlas či kroužek.

Kroužky dokáží měnit pořadí i lídry

Preferenční hlasování umožňuje voličům měnit pořadí kandidátů na listinách stran. Pokud kandidát získá více než 5 procent preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů své strany v kraji, přesouvá se na čelo kandidátky. Pokud tuto hranici překročí více kandidátů, rozhoduje jejich počet hlasů.

„Obecně lze říci, že preferenční hlasování má větší význam jednak u menších stran, jednak v menších volebních krajích,“ upozorňuje politolog Roman Chytilek. „V těchto situacích je víc pravděpodobné, že strana získá jediný mandát, který nemusí připadnout lídrovi kandidátky. Tomuto jevu se už za první republiky říkalo ‚dekapitace‘ a strany se tehdy personalizaci voleb aktivně bránily.“ Zároveň připomíná, že význam kroužkování se liší podle stran: „Zatímco voliči lidovců preferenční hlasování milují, voliči Pirátů jsou k němu spíš chladní.“

Politolog Petr Just k tomu ale dodává, že rozdíl mezi velkými a malými stranami není tak dramatický, jak se někdy uvádí. „Vliv preferencí je dán vždy procentuálním podílem preferenčních hlasů z hlasů odevzdaných té straně. Takže až takový rozdíl mezi stranou s vysokým a nízkým ziskem není,“ vysvětluje. Připouští ale, že složitější je situace u koalic složených z více stran: „Roli tam hrají tři faktory – velikost voličské základny té které strany, disciplinovanost voličů a síla konkrétních osobností. Třeba voliči KDU-ČSL bývají v kroužkování velmi disciplinovaní, což může v koalici Spolu rozhodnout.“

Just zároveň upozorňuje, že letos může být vliv kroužků ještě silnější než v minulých volbách: „Očekávám velmi intenzivní práci s kroužky, právě proto, že se zvýšil počet subjektů složených z více stran. V posledních volbách byly relevantně jen dvě koalice – Spolu a PirSTAN. Nyní je to dvojnásobek: Spolu, Jo! (SPD a spol.), Stačilo a Piráti se Zelenými.“

Kroužky nejsou jen protestem

Menší a středně velké strany (5–15 %) mají kroužkování jako velkou příležitost – stačí méně hlasů, aby kandidát přeskočil ostatní. U velkých stran (20–30 % a více) je hranice pro úspěšné kroužkování přeci jen vyšší. Například u strany s milionem hlasů znamená 5 procent padesát tisíc kroužků, zatímco u strany s dvěma sty tisíci hlasy stačí deset tisíc.

Kroužkování není jen nástrojem nesouhlasu s lídrem. Některé osobnosti dokážou překvapit a probojovat se z nevolitelných míst – příkladem je Dominik Feri, který se ve volbách 2017 z posledního místa kandidátky TOP 09 dostal do sněmovny. Podobně zabodoval i Miloš Babiš, jmenovec lídra ANO, jen díky známému jménu.

Příklad Pirátů a Starostů

Jak silné účinky kroužkování mohou být, ukázaly poslední sněmovní volby v roce 2021. Přestože koalice Pirátů a Starostů získala dohromady 15,62 procenta hlasů, Starostové obsadili 33 mandátů, zatímco Piráti pouze čtyři. „Data ukazují, že i čtvrtý kandidát STAN v pořadí získal v průměru více než první kandidát Pirátů,“ konstatuje analýza Institutu H21. Piráti tehdy doplatili na menší aktivitu svých voličů při kroužkování.

Podobně se v roce 2017 do sněmovny dostali díky kroužkování kandidáti STAN či KDU-ČSL, tedy spíše menších stran. U ANO nebo ODS se vykroužkovaní kandidáti sice také objevili, ale ve výrazně menší míře.

Kdo vykroužkuje koho?

Letos může kroužkování zamíchat pořadím například v koalici SPD, Trikolory, Svobodných a strany PRO. „Pro tyto menší strany je to jediná šance, jak přežít,“ míní politolog Aleš Michal. Pokud Tomio Okamura nedokáže udržet rovnováhu na kandidátkách, hrozí mu osud slovenské SNS, kdy mandáty připadly spíše menším partnerům.

„V prostoru české pravice je jakákoliv integrace prestižní záležitostí. To se týká i SPD – u voličů jí to může pomoct,“ uvedl Michal.

Podobné dilema řeší Stačilo!, které má podle průzkumů kolem pěti procent. I drobný odliv hlasů může jejich šance ohrozit. Aktuálně probíhají námluvy se sociální demokracií, jejichž členové by mohli nakonec skončit na kandidátce Stačilo! a tím hnutí pomoci k lepšímu zisku. Anebo některé voliče odradit, záleží na podmínkách, které si formace kolem komunistů klade. „Pokud někdo má přijít na naši loď, tak s respektem k těm, kteří už veslují,“ varoval předseda Stačilo! Daniel Sterzik.

Koalice lákají, ale mají svá rizika

Tvoření koalic je dvousečné. Zatímco strany chtějí zabránit propadu hlasů, musí počítat s vyšší volební klauzulí. Dvojkoalice potřebují minimálně osm procent, trojkoalice jedenáct. Některé subjekty proto raději nabídnou místa na kandidátkách partnerům – jako SPD svým menším spojencům.

„Koaliční efekt je u nás jasně vidět. Když vzniknou koalice, voliči více kroužkují, aby posílili své favority uvnitř spojených stran,“ připomíná Institut H21. V minulých volbách kroužkovali příznivci koalic SPOLU nebo Pirátů a STAN až třikrát častěji než voliči ANO či SPD.

Piráti letos spojili síly se Zelenými. Na osmi krajských kandidátkách mají tři desítky zelených politiků. Strany se ale prý dohodly na pravidlech pro kroužkování, aby se neopakoval propad Pirátů z roku 2021.