Programové prohlášení vznikající vlády odráží zejména priority hnutí ANO. V některých oblastech do něj své předvolební sliby ale dokázali prosadit i jeho koaliční partneři, tedy Motoristé a SPD. Uvedli to politologové, podle kterých v programu nejsou zásadní překvapení. Analytici zároveň upozorňují, že dokument obsahuje řadu nákladných slibů a málo konkrétních zdrojů na jejich financování.

„Největší překvapení programového prohlášení je, že v něm nejsou žádná překvapení. Je z něj ale patrná dominance hnutí ANO,“ uvedl Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zároveň upozornil na to, že voliče Motoristů uspokojí odmítnutí prodeje a výroby aut se spalovacími motory do roku 2035 a voliče SPD příprava zákona o celostátním referendu.

Potvrzuje to také Lukáš Vomlela z Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. "Přestože programové prohlášení v mnohých rysech odpovídá především programovým prioritám ANO, v některých oblastech odráží i zájmy menších budoucích koaličních partnerů." Podle něj prohlášení vychází vstříc Motoristům i v otázce budoucí podoby státních rozpočtů. "Nová vláda chce směřovat k vyrovnaným rozpočtům, přesto tak chce učinit až v závěru svého čtyřletého funkčního období a v prvních letech se chce zaměřit především na investice," podotkl.

Vomlela míní, že prohlášení obsahuje i poměrně kontroverzní body, mezi něž řadí zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. "Dalším z nich je plán na zvýšení kontroly neziskových organizací, a to zejména těch, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financovány ze zahraničí," dodal

Zatímco politologové mluví o programu jako o předvídatelném a politicky vyváženém dokumentu, ekonomičtí analytici upozorňují na jeho finanční rizika. Podle nich vláda slibuje rozsáhlé výdaje, aniž by uvedla konkrétní zdroje jejich krytí. „Ve volebním programu nacházím snad vše, čeho se makroekonom může obávat ze strany vládních příjmů i výdajů. Výdaje masivně narostou, zatímco daně se budou snižovat návratem před poslední fiskální konsolidaci,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek, že váhá, zda je výstižnější charakteristikou takového programu příběh barona Prášila nebo "po nás potopa".

Analytik Natlandu Petr Bartoň varoval, že pokud vláda naplní své plány, povede to k růstu inflace. To je podle něj nevyhnutelný zákon ekonomie, vláda totiž plánuje zvýšit výdaje a snížit příjmy. Někde sice plánuje vybrat více, například na EET, ale to nepokryje ani to, kolik snížených daní už nyní naslibovala v jiných částech prohlášení. A k tomu deficitu je potřeba přičíst i ty stamiliardy zvýšených výdajů, které také programové prohlášení slibuje, podotkl.

Podle Víta Hradila z Investiky nejvíce zatíží rozpočet úpravy důchodového systému, snížení daně z příjmu právnických osob či zvyšování platů. „Výsledkem tak zřejmě bude uvolněnější fiskální politika a dočasný ekonomicky růstový impulz na dluh. V delším horizontu to bude naopak znamenat dražší obsluhu dluhu a nepříjemnou rozpočtovou kocovinu,“ uvedl.

Analytik XTB Pavel Peterka připomněl, že vláda chce udržet deficit pod hranicí tří procent HDP. „Prostor pro růst zadlužení tak návrh prohlášení nechává. Roste tím riziko narušení fiskální stability země v delším horizontu,“ uzavřel.