Teď váš křik už uslyší

Loňská pátá série Farga patří k nejlepším věcem, které scenárista Noah Hawley kdy napsal. Hlavní hrdinkou je subtilní, zdánlivě křehká žena, která by podle všech předpokladů neměla mít v reálném světě kriminálních živlů velké šance na přežití. Každá z výborně napsaných postav vychází z archetypu, na který jsme ve filmech desítky let zvyklí. Všechny jej však naplňují zcela jinak, než bychom očekávali. Fargo v Hawleyho podání místy působí až parodicky, nikdy ale nejde o laciné zesměšnění. Je to seriál tvořený s vědomím, že i když máme určitý žánr rádi, dnes může v lecčems působit zastarale a nelze jej donekonečna jen kopírovat. Zdá se, aspoň podle prvních čtyř dílů, které jsme zatím mohli vidět, že stejný přístup se Hawley rozhodl uplatnit i při psaní scénáře nového Vetřelce.

„Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší.“ Tímto sloganem lákal v roce 1979 diváky sci-fi thriller Vetřelec. Od té doby se jeho příběh výrazně rozrostl – a zároveň poněkud vyčerpal. V loňském snímku Vetřelec: Romulus bylo zdánlivě všechno správně: šlo vlastně o jakési best of motivů a schémat, které jsme se během let s Vetřelcem naučili očekávat. Nebylo to špatné, ale něco tomu chybělo. Vášeň. Pokus pojmout Vetřelce úplně jinak, zasadit děj nikoli do hlubin vesmíru a klaustrofobních prostor kosmické lodě, ale na Zemi, vypadá na první pohled riskantně. Navíc pravověrní fanoušci kultu bývají velmi dogmatičtí a o velké novoty obvykle nestojí. Přesto to dává smysl – a je to vlastně jediná skutečně přesvědčivá obhajoba toho, proč vůbec Vetřelce znovu oživit. Neopakovat se, nespoléhat na jistotu, pokusit se překvapit i sám sebe – právě o to se Hawley ve svém scénáři snaží. Vetřelec: Země překvapí už prvním dílem, který vizuálně připomíná spíše pokračování Blade Runnera. Kosmická loď záhy ztroskotá na Zemi (děj se odehrává v budoucnosti, v roce 2120, avšak stále dva roky před událostmi z filmu Ridleyho Scotta). Úvod epizody představuje základní premisu série: tři možné cesty k nesmrtelnosti lidstva. Jsou jimi kyberneticky vylepšení lidé, bytosti s umělou inteligencí (takzvaní syntetici) a syntetické bytosti s nahraným lidským vědomím (hybridi). Právě z nich se skládá tým, který má trosky lodi prozkoumat. A tady začíná být příběh opravdu zajímavý, tyto bytosti totiž byly původně nevyléčitelně nemocné děti. Jejich dětské duše nyní obývají těla, která by nikdy neměla zemřít. Co si o tomto předpokladu myslí sám Vetřelec, ovšem není vůbec jisté. Příběh o vesmírné nestvůře se stává temnou meditací nad hrozbami umělé inteligence i nad otázkou, co vůbec znamená být člověkem. Jsme v polovině seriálu a reakce na něj jsou buď nadšené, nebo zcela odmítavé. A to je skvělé. I dnes je totiž možné natočit velký komerční film, který přitom zůstává ryzím autorským dílem a neřídí se jen podlézavou snahou producentů trefit se do vkusu všech.

Vetřelec: Země, Disney+, premiéra 5. dílu bude 3. 9. 2025.

Vytetovat si Carpe diem na hruď

Nakladatelství Academia právě vydává novou knihu Martina C. Putny s výmluvným podtitulem Od Romula a Rema po Mussoliniho a Pasoliniho čili Kapitoly z kulturních dějin, promítnuté do městské krajiny. Tento vskutku netradiční průvodce (hned v první větě narazíte na výraz „fisting“) v krátkých kapitolách chronologicky provází dějinami Říma od nejstarší antiky až po současnost. Ukazuje, kde je která epocha nejlépe patrná v městské krajině, které známé i méně známé budovy, artefakty či „místa paměti“ o ní vypovídají nejvíc. „Je třeba cestovat, právě i proti turismu, a hledat místa skutečně důležitá – ne ta, o nichž turistická propaganda tvrdí, že důležitá jsou –, a hledat souvislosti a smysl viděného,“ dodává literární historik Putna. Balte si kufry.

Martin C. Putna: Řím antituristický, Academia, 288 str.

Kde bychom byli bez žen?

A přesto je dál drtíme, nenecháváme je nadechnout, zmítají se mezi soukolím patriarchátu a domácí „druhou směnou“. Až v hluboké noci si najdou chvíli, aby přečetly pár stran, a pak to celé začne nanovo. Co s tím? Motivovat! Pořiďte svým lepším polovičkám knihu novinářky Světlany Witowské, v níž zpovídá výjimečné ženy, které se ve svých oborech dostaly až na vrchol – a přitom zůstaly věrné samy sobě. Čtenáři se mohou těšit na setkání například s Lenkou Bradáčovou, Evou Jiřičnou, Barborou Krejčíkovou, Anetou Langerovou, Taťánou le Moigne, Simonou Stašovou a mnoha dalšími. Linda Bartošová, bývalá kolegyně paní Witowské z Aktuálně.cz, ovšem ve výběru trestuhodně chybí.

Světlana Witovská: Sebe-vědomé, Universum, 424 str.

Sběratel dat a smrti

Osmé audio setkání s nedostižným konzultantem newyorské policie v oboru soudní kriminalistiky. Tentokrát však proti němu stojí pachatel nového věku. Dostáváme se na stopu vychytralého zločince, který s obdobnou vášní shromažďuje nepotřebné haraburdí i citlivá osobní data. Zlovolného sběratele, jenž možná zná recept na dokonalou vraždu! „Pokud jste nebyli paranoidní před četbou Rozbitého okna, po ní už zaručeně budete,“ hlásí recenze The Book Report Network. Knihy s detektivem Lincolnem Rhymem jsou sice oddechové čtení, ale stále patří k těm lepším žánrovkám.

Jeffery Deaver: Rozbité okno. OneHotBook, čte Jan Vondráček, 19 hod.