Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou ve středu představí návrh víceletého finančního rámce (MFF) pro období 2028–2034. Klíčový rozpočtový dokument určí, kolik peněz bude mít EU k dispozici na zvládání geopolitických krizí, obranu, klimatické změny i podporu konkurenceschopnosti. Jedná se o klíčový moment pro von der Leyenovou v tomto funkčním období, nad návrhem proběhne ještě velmi komplikovaná debata. Ekonomové vyzývají k výraznému navýšení oproti nynějším zhruba 30 bilionům korun.

Návrh bude výsledkem několikaměsíčních jednání, která v posledních týdnech probíhala v Bruselu podle serveru Politico doslova nepřetržitě. Na von der Leyenovou tlačí jak její koaliční partneři, především socialisté, tak i pravicové frakce (detailně jsme zde). Podle očekávání půjde o začátek dlouhé a obtížné vyjednávací bitvy mezi členskými státy, jejichž souhlas je podmínkou schválení. Plánované jsou dva roky na dohodu.

Evropský rozpočet by měl podle Komise a jejích poradců zajistit, aby Unie obstála v konkurenci s Čínou, čelila obchodní válce s USA, zvládla agresi Ruska, konflikty na Blízkém východě, klimatickou krizi, migraci i vzestup krajní pravice v Evropě. „Bez zásadní akce budeme muset volit mezi kompromisem naší životní úrovně, prostředí nebo svobody,“ varoval bývalý šéf Evropské centrální banky a někdejší italský premiér Mario Draghi, který připravil pro Komisi zprávu o budoucí konkurenceschopnosti Evropy.

Základní rozpočet EU dnes činí přibližně 1,2 bilionu eur (asi 30 bilionů korun). To představuje zhruba 1 procento HDP Unie — zatímco například Německo hospodaří s rozpočtem odpovídajícím 48 procentům svého HDP, Francie dokonce 57 procentům. Podle Draghiho i ekonomů je takový objem unijních výdajů nedostatečný. OECD odhaduje, že by zvýšení rozpočtu o 20 až 30 procent umožnilo EU výrazně posílit svou roli, například v oblasti obrany nebo energetické infrastruktury.

Jiní analytici, například think-tank Bruegel, mluví o potřebě rozpočet zdvojnásobit — tedy navýšit jej až na 2 procenta HDP — aby EU zvládla klimatickou transformaci a splácení dluhů z doby pandemie. OECD doporučuje nejen rozpočet navýšit, ale i změnit jeho strukturu. Část prostředků by se měla přesunout na obranu a propojení evropských elektrických sítí, které by mohlo snížit ceny energií a podpořit hospodářský růst.

Draghi rovněž navrhuje výrazné zjednodušení unijního rozpočtu. Von der Leyenová proto plánuje spojit dosud samostatné fondy — Společnou zemědělskou politiku a Kohezní fond — do jednoho velkého investičního nástroje. Nově by měl vzniknout také Evropský fond konkurenceschopnosti na podporu klíčových sektorů a výzkumu a samostatný fond pro vnější politiku, který by spojil rozvojovou pomoc a diplomatické aktivity.

Tyto změny ale již nyní narážejí na odpor některých členských států a politických skupin, především kvůli možnému omezení podpory zemědělcům a chudším regionům. Klíčovým bodem jednání bude i otázka příjmů EU. Evropská komise chce předložit balík nových tzv. vlastních zdrojů, které by měly rozpočet Unie posílit — například navýšením podílu na výnosech z emisních povolenek nebo uhlíkového cla.

Podle švédské ministryně pro evropské záležitosti Jessicy Rosencrantzové ale Švédsko žádné nové unijní daně odmítá a požaduje především hledání úspor a změn uvnitř stávajícího rozpočtu. Rozpočtový komisař Piotr Serafin připravuje návrh, který by měl být „ambiciózní“ a zároveň politicky přijatelný jak pro vlády, tak pro občany Unie. Zda se mu to podaří, zůstává otázkou.

Von der Leyenová také plánuje zpřísnit podmínky pro čerpání unijních peněz. Do rozpočtu chce prosadit nová pravidla, která by znemožnila financování státům, jež porušují principy právního státu — jako se to v minulosti týkalo Maďarska nebo Polska. Právě potřeba jednomyslného souhlasu všech členských zemí však může nakonec podobné podmínky z návrhu vyřadit.

Jaké jsou české priority?

Mluvčí české vlády Lucie Michut Ješátková pro Echo24 řekla, že vláda zahájila diskusi nad návrhem strategického rámce na svém zasedání začátkem července a debaty nad ním budou pokračovat i nadále. „Strategický rámec bude doplněn po zveřejnění finančního rámce a sektorové legislativy a vláda se k debatě nad jeho podobou vrátí na některém z dalších zasedání na konci léta nebo na podzim,“ uvedla Ješátková. Věcné priority České republiky jsou shrnuty v dokumentu Strategický rámec politiky soudržnosti 2028+.

Mluvčí ODS Ondřej Macura redakci sdělil, že ČR hodlá prosazovat jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet EU, zacílený – s ohledem na omezené zdroje – jak na současné, tak i nové výzvy, bez zbytečné administrativní zátěže. Dlouhodobými prioritami ČR jsou tradiční politiky koheze a zemědělství (více jsme o těchto prioritách psali zde).

Nově je klíčovou prioritou obrana. České ministerstvo obrany ocenilo, že v reakci na Niinistövu zprávu (o nutnosti zlepšit připravenost EU zvládat krize včetně války) a další strategické dokumenty Evropská komise upozorňuje na změnu bezpečnostního prostředí EU v posledních letech a potřebu navýšit investice do zajištění naší bezpečnosti a obrany a současně označuje oblast obrany a bezpečnosti za jednu z nových prioritních oblastí.

Ministerstvo obrany následně identifikovalo dvě priority – financování vojenské mobility a obranného průmyslu, které uplatnilo při zpracování národních rámcových materiálů schválených na vládní úrovni v březnu 2025.

„Snahou ministerstva obrany tedy je navýšení částky na vojenskou mobilitu, neboť efektivní vojenská mobilita je součástí naší obranné strategie a v dosavadních VFR byla ČR tradičně velice úspěšná, pokud jde o čerpání financí EU na tuto oblast. Dále ministerstvo obrany podporuje navýšení investic do obranného výzkumu a inovací zejména skrze Evropský obranný fond, navýšení strategické kapacity obranného průmyslu (programy jako ASAP a připravovaný EDIP) a koordinaci investice do obrany mezi členskými státy EU (například prostřednictvím programu EDIRPA),“ sdělil pro Echo24 mluvčí MO Karel Čapek.

V sektoru životního prostředí dokument zmiňuje řadu priorit například v oblasti adaptace na změnu klimatu, podpory biodiverzity a obnovy přírody, vodohospodářské infrastruktury, cirkulární ekonomiky nebo různá opatření v oblasti energetiky.

„MŽP rovněž usiluje o to, aby i v programovém období 2028+ pokračovala adekvátní podpora transformace uhelných regionů, ať už se jedná o obnovu území po těžbě, rekvalifikace, podporu podnikání, či výzkumu a vývoje. Důvodem je fakt, že se v českých uhelných regionech kumulují sociální, ekonomické a environmentální problémy. V případě snížení celkového objemu finanční prostředků na celou oblast politiky soudržnosti bude samozřejmě nutné přizpůsobit další postup včetně strategie financování různých priorit. Bez znalosti podrobnějších informací ze strany EK je irelevantní v tuto chvíli cokoliv předjímat,“ řekla Echu mluvčí MŽP Veronika Krejčí.