Evropská komise v návrhu víceletého rozpočtu EU na roky 2028–2034 počítá s výrazným posílením podpory neziskových organizací a občanské společnosti. Klíčovým nástrojem má být nový integrovaný program AgoraEU, který má spojit financování kultury, médií a občanských iniciativ do jednoho rámce. Podle oficiálního popisu má jít o prostor, kde se občané mohou setkávat, tvořit, svobodně vyjadřovat názory a „stát se více vědomi a oceňovat rozmanitost“.

Právě tato formulace se stala jedním z hlavních terčů kritiky. Podle kritiků totiž ukazuje, že EU nechce prostřednictvím grantů pouze podporovat projekty, ale zároveň cíleně formovat hodnotové postoje společnosti.

AgoraEU: tři pilíře, jeden cíl

AgoraEU má podle materiálů EU zahrnovat tři hlavní proudy: Creative Europe – Culture, MEDIA+ a rozšířený pilíř Demokracie, občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV+). Poslední jmenovaný navazuje na současný program CERV, který už od roku 2021 slouží jako hlavní unijní nástroj pro financování neziskových organizací a projektů zaměřených na hodnoty, práva a občanskou participaci.

Cílem programu je podle dokumentů reagovat na „složité a rychle se měnící politické, ekonomické a sociální prostředí“ a posilovat politiky „založené na demokracii, rovnosti, právech a hodnotách“. EU otevřeně deklaruje, že toho chce dosahovat podporou organizací občanské společnosti na místní, regionální, národní i nadnárodní úrovni.

CERV: hodnoty, participace a „inkluzivní společnost“

Současný program CERV je vystavěn na ambici „udržovat a dále rozvíjet otevřené, na právech založené, demokratické, rovné a inkluzivní společnosti založené na právním státě“. Rozdělen je do čtyř oblastí – od ochrany hodnot Unie přes rovnost a nediskriminaci až po občanskou účast a prevenci násilí.

Z hlediska veřejné debaty je nejcitlivější třetí pilíř, zaměřený na „zapojení občanů a účast na demokratickém životě Unie“. Ten má podporovat projekty připomínající klíčové momenty evropských dějin, posilovat povědomí o společné historii, kultuře a hodnotách a zdůrazňovat „význam vzájemného porozumění a tolerance“. Zároveň má umožňovat občanům a jejich sdružením „veřejně vyměňovat názory ve všech oblastech činnosti Unie“.

Kritici: nejde jen o granty, ale o ideologii

Právě propojení financování neziskového sektoru s explicitními hodnotovými cíli vyvolává ostrou kritiku. Podle kritického textu magazínu Compact nejde o technické navýšení rozpočtu, ale o zásadní posun: autor hovoří o „šestisetprocentním“ nárůstu podpory nevládních organizací a o tom, že celkový objem prostředků může přesáhnout deset miliard dolarů. Oficiální rozpočet pro CERV v letech 2021–2027) byl 1,55 miliardy eur, v dalším období má činit 8,58 miliardy, byť není jasné, kolik z toho půjde neziskovým organizacím.

Text výslovně poukazuje na to, že nový rámec AgoraEU má za cíl, aby se Evropané „stali více vědomi a více oceňovali rozmanitost“, což interpretuje jako důkaz ideologického záměru. Podle této kritiky se EU prostřednictvím neziskových organizací a grantových schémat snaží systematicky prosazovat určitou kulturní a politickou agendu.

Evropský parlament: obrana demokracie a občanské společnosti

Zcela opačný pohled nabízí dokumenty Evropského parlamentu k implementaci programu CERV. Ty program popisují jako „zásadní nástroj“ pro budoucnost EU a obranu demokracie v době polarizace, poklesu důvěry v instituce, eroze právního státu a „zužování prostoru pro občanskou společnost“.

Parlamentní zprávy zdůrazňují, že cílem není indoktrinace, ale posilování občanské angažovanosti, kritického myšlení a účasti lidí na rozhodovacích procesech. „Občanské zapojení“ je v nich definováno jako proces, v němž lidé získávají povědomí a znalosti, vyjadřují své názory a podílejí se na rozhodnutích, která ovlivňují jejich životy – od lokální až po evropskou úroveň.