Pro pacientky zatím nenápadná změna, která začne platit od nového roku, vyvolala bouřlivou reakci části gynekologů i České lékařské komory. Od ledna má totiž podle úhradové vyhlášky dojít k zásadní změně plateb gynekologům za péči, mají začít dostávat měsíční platby podle počtu registrovaných pacientek, které splňují určité podmínky. Pojišťovny v tom vidí zejména zásadní motivační prvek pro zlepšení prevence i zvýšení počtu registrací, z lékařské komory však zní, že jde o dehonestaci pacientek, která může naopak ohrozit v příštím roce dostupnost gynekologické péče.

Za novinkou v úhradách v segmentu gynekologie stojí dohoda mezi pojišťovnami a Sdružením soukromých gynekologů. „Dohoda zdravotních pojišťoven s gynekology zavádí pro segment tzv. agregovanou platbu. Jedná se o poslední segment z tzv. primární péče, který tento způsob úhrady dosud neměl. Gynekologové tak nově od příštího roku dostanou pravidelnou měsíční platbu za každou registrovanou pacientku,“ informovala dříve o změně například největší pojišťovna VZP s tím, že novinku vítají i zástupci gynekologů. Jenže záhy se ukázalo, že jí nevítají všichni gynekologové.

Promítlo se to i do úkolů, které si určila Česká lékařská komora. „Úhradová vyhláška pro rok 2026 segmentu ambulantní gynekologické péče dehonestuje více než 3 000 000 žen. Výše úhrady je tak nízká, že nepostačuje ani na uhrazení preventivní prohlídky 1x ročně, ani na další léčbu akutních nebo chronických onemocnění. ČLK jednáním s ministrem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami vynaloží maximální úsilí, aby byla tato dehonestace odstraněna,“ stojí v usnesení delegátů komory z listopadového sjezdu. Znovuzvolený prezident komory Milan Kubek následně písemně vyzval zdravotní pojišťovny k jednání o úhradových dodatcích.

Komora změnu ostře kritizovala už během připomínkového řízení k úhradové vyhlášce. „Jedná se o experiment, který může vést k ohrožení dostupnosti hrazené ambulantní gynekologické péče,“ uváděla mimo jiné v připomínkách. Ministerstvo však reagovalo s tím, že princip změny chce zachovat. A k tomu se schválením úhradové vyhlášky také došlo. Podle kritiků tak může dojít k tomu, že v příštím roce nebude finančně zajištěna péče pro pacientky a to ať už s akutními či chronickými problémy, či v otázce preventivních vyšetření.

Pojišťovny v tom vidí efekt zcela opačný. „Jedním z hlavních cílů zavedení měsíční agregované úhrady je zvýšení důrazu na pravidelnou a preventivní péči o registrované pojištěnky. Nárok na měsíční agregovanou úhradu vznikne registrujícímu poskytovateli za ty pojištěnky, u kterých byl tímto poskytovatelem v předcházejících 24 měsících proveden a vykázán výkon komplexního vyšetření či preventivní prohlídky,“ uvádí například VZP v otázkách a odpovědích zveřejněných v minulém týdnu.

Změna má mít však dopady na poskytovatele gynekologické péče i podle důvodové zprávy k samotné úhradové vyhlášce. „Jedním z cílů agregace úhrady bylo podle deklarace účastníků dohodovacího řízení odstranění medicínsky neodůvodnitelných rozdílů v úhradách péče mezi registrujícími gynekology. Předkladatel zde spatřuje riziko omezení péče o pacientky se složitými diagnózami. Je jednoznačně žádoucí po určitém čase vyhodnotit nový mechanismus a zamyslet se například nad vyčleněním některých diagnóz, kde péče o ně by byla dále bonifikována,“ uvádí důvodová zpráva.

Ta přitom mluví i o „zdrcujícím“ dopadu na některé poskytovatele péče. „Dohoda bude mít významný dopad na jednotlivé poskytovatele, kde rozsah meziroční změny úhrad se pohybuje cca od -50 % do +100 % a pro řadu poskytovatelů bude dopad zcela zdrcující, což je buď záměrem uzavřené dohody, nebo bude třeba s těmito poskytovateli uzavřít individuální úhradové dodatky pro krátkodobé zajištění kontinuity péče,“ stojí dále v důvodové zprávě.

Ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku publikovalo v říjnu s plánovaným schodkem 15,5 miliardy korun. Materiál, který rozděluje téměř 563 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění, počítá s náklady vyššími než příjmy už několikátý rok po sobě a čelí kritice některých odborníků i nové vlády. V souvislosti s úhradovými vyhláškami posledních let se totiž pojí i finanční krize zdravotních pojišťoven. Tu chce nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) řešit přerozdělením osmi miliard korun z účtu VZP mezi menší pojišťovny. Návrh má v úterý předložit vládě (o situaci jsme více psali například zde).