Příští summit NATO v Haagu bude údajně kratší. Místo obvyklých tří zasedání po dvou a půl hodinách se letos uskuteční pouze jedno dvouapůlhodinové jednání. Důvodem zkrácení summitu je americký prezident Donald Trump. Organizátoři summitu se obávají, že americký prezident by mohl nečekaně opustit jednání, jako se to stalo na summitu G7. O zprávě informují The Times.

Závěrečný dokument summitu, obvykle složený z desítek odstavců, letos nebude delší než jedna stránka formátu A4 a bude obsahovat jen pět odstavců. Úředníci aliance uvedli, že formát byl zvolen záměrně. „Krátké a výstižné. Trump nevydrží dlouho dávat pozor, čím kratší, tím lepší," vysvětlují zástupci NATO. V úterý totiž americký prezident summit zemí G7 opustil předčasně, psali jsme zde, proto pravděpodobně panuje obava, aby se situace neopakovala.

Summit NATO se obvykle skládá ze tří zasedání, každé v délce dvou a půl hodiny, věnovaných geopolitice a strategii. Příští týden se uskuteční ale pouze jedno zasedání v délce dvou a půl hodiny.

President Donald J. Trump Attends the 51st G7 Summit in Kananaskis, Alberta, Canada 🇺🇸 pic.twitter.com/TDTfnbhN0N

— The White House (@WhiteHouse) June 17, 2025

Summit, který proběhne 24. června, má za cíl dohodu o navýšení obranných výdajů členských států NATO na 5 % HDP. Z toho 3,5 % má být vyčleněno přímo na armádní rozpočty a zbylých 1,5 % na související výdaje, jako je kybernetická bezpečnost či pomoc Ukrajině.

Spojené státy dlouhodobě tlačí na evropské spojence, aby plnili závazky v oblasti obrany. Trump je v tomto ohledu výrazně nekompromisní. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který býval v předchozích letech výrazným aktérem podobných summitů, byl letos upozaděn. Ačkoliv je formálně pozván, jeho účast bude omezena na společenské akce jako je večeře u nizozemského krále. Důvodem je snaha předejít případnému napětí s Trumpem, s nímž měl Zelenskyj v minulosti konflikty.

„Rozhodnutí o jeho účasti padne až na poslední chvíli,“ uvedl zdroj z ukrajinského prezidentského úřadu. Summit je podle něj vnímán jako příležitost „udržet podporu a prosazovat příměří“.

Přestože shoda na výši obranných výdajů existuje, členské státy se stále přou o termín, do kdy by měly být cíle splněny. Spojené státy prosazují rok 2032, zatímco evropské země, včetně britského premiéra Keira Starmera navrhují jako realističtější termín rok 2035.

Vedle finančních otázek se summit pokusí o obnovení jednoty NATO, která je v posledních měsících vratká. Prezident Trump i někteří členové jeho administrativy veřejně zpochybňovali roli USA jako hlavního bezpečnostního garanta aliance. Podle šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové je zachování soudržnosti aliance nyní stejně důležité jako samotné navýšení obranných rozpočtů.

„Rusko dnes proti NATO a EU nemá šanci - ale jen pokud budeme držet při sobě,“ uvedla Kallasová během středečního vystoupení v Evropském parlamentu. Text závěrů summitu podle diplomatů označí Rusko za „přímou hrozbu“, ale nebude obsahovat formulaci o „nevyhnutelném začlenění Ukrajiny do NATO“, která se objevila v minulých letech.