Zaměstnavatelům by mohlo již od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Nahradit má až 25 dosavadních formulářů. Zaměstnavatelé v něm budou elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Správa sociálního zabezpečení je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Návrh zákona schválila Sněmovna, hlasovalo pro něj 140 ze 142 přítomných poslanců napříč stranami. Nyní ho dostane k projednání Senát.

Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé ČSSZ, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému resortu práce do 20. dne následujícího měsíce. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl, stanoví ho vláda v nařízení. Kvůli podpoře digitalizace státní správy a minimalizaci administrativy bude toto hlášení pouze elektronické.

Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová dnes zopakovala pochyby o tom, zda bude hlášení skutečnou byrokratickou úlevou, protože sám návrh podle ní žádnou záruku nepřináší. Poukazovala na to, že není jasné, jak bude vypadat výsledný formulář. "Nechci si ani představovat, že se celý systém spustí bez řádného testování," poznamenala.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) jí na to již dříve odpověděl, že zákon se připravuje dva roky a jeho součástí bude od letošního července i pilotní projekt. Řešení je podle něj v souladu se všemi zainteresovanými subjekty.

Sněmovna přijala pozměňovací návrh Jany Bačíkové (ODS) a Jiřího Navrátila (KDU-ČSL), který kromě jiného ukládá zaměstnavatelům, aby se zaregistrovali do evidence zaměstnavatelů nejpozději dva dny před nástupem prvního zaměstnance. Pokud se do evidence přihlásí a žádný zaměstnanec nenastoupí, musí to oznámit nejpozději do osmi dnů. Zaměstnavatel bude muset od 1. července příštího roku přihlašovat svého zaměstnance do evidence zaměstnanců nejpozději k okamžiku nástupu do práce. Pokud do práce nenastoupí, bude to muset zaměstnavatel také oznámit. Pokud to neoznámí, bude mu hrozit pokuta až 20.000 korun. Má to ztížit nelegální zaměstnávání.

Tento návrh také odkládá povinnosti zaměstnavatelů evidovat zaměstnance a zasílat hlášení z 1. ledna příštího roku na 1. duben příštího roku, aby se zaměstnavatelé stihli připravit. Účinnost celého zákona se přitom neposouvá.

Na návrh skupiny poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) rozšířila Sněmovna přístup k údajům z hlášení také ministerstvům spravedlnosti a školství. Ministerstvu spravedlnosti mají podle předkladatelů tyto údaje sloužit například k tomu, aby mohlo vyhodnocovat schopnosti dlužníků vykonávat výdělečnou činnost a vypracovávat analýzy pro rozhodovací praxi soudů. Ministerstvo školství má mít přístup k údajům proto, aby je školská zařízení nemusela posílat dvojmo - ministerstvu školství a ministerstvu práce.