Při představování dlouho očekávané důchodové reformy nezazněl důležitý kontext. Změnit se totiž nemají jen důchody, ale spolu s úpravami sociálního systému dojde také k bezprecedentnímu přitvrzení pracovního práva, navýšení daní a také výraznému nárůstu byrokracie. Pod pláštěm „přilepšení k důchodům“ tak má dojít k řadě změn, jejichž přínos někteří experti i zástupci byznysu zpochybňují.

Lidovecký ministr práce Marian Jurečka představil po měsících odkladů návrh důchodové reformy, mezitím však prošla celá řada dalších kroků z dílny jeho resortu, které s reformou souvisí. Ty obsahuje i konsolidační balíček, který ve středu podepsal prezident Petr Pavel. Dopady změn, které ministerstvo často podává jako pozitivní kroky mířící k vyšším důchodům i ke snížení schodku důchodového rozpočtu, však někteří experti či podnikatelé považují za značně diskutabilní či v některých případech v podstatě kontraproduktivní.

Mezi prvními zřejmě vláda vedená ODS zaskočila živnostníky, kterým se rozhodla výrazně zvednout odvody. Podle ministerstva práce 60 procent živnostníků platí minimální pojistné. Vládní balíček počítá s tím, že se minimální odvody postupně budou platit ze 40 místo z 25 procent průměrné mzdy. U minimálních odvodů tak půjde o postupný nárůst až o tisíce. Vyměřovací základ se má zvednout z 50 na 55 procent zisku.

I zde často zazníval argument, že si živnostníci neuvědomují, jak nízké důchody je na základě nízkých odvodů čekají. Jejich zvýšení jim tak má do budoucna přilepšit. To vyvolalo už zpočátku kritiku podnikatelských organizací, které poukazovali na to, že právě daňové zvýhodnění má kompenzovat řadu rizik spojených s podnikáním i na to, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat, kolik odvádí a co to znamená. Zpochybnění se dočkala i samotná myšlenka, že se OSVČ výrazně vyšší odvody vyplatí v důchodu. Například podle dřívější analýzy společnosti Freedom Financial Services vychází tento předpoklad ze zavádějících představ o podnikání.

Značné přitvrzení úvazků na dohody obsahovala už nedávno schválená novela zákoníku práce (podrobněji například zde). Další změny pak leží v konsolidačním balíčku. Vytvoření registru všech pracujících na dohody o provedení práce a s tím spojené tvrdší zdanění. Dlouho diskutované navýšení limitů pro odvody skončilo kompromisem, který v dohledné době limit prakticky nezvedne. Bude se odvíjet od 25 % průměrné mzdy. Registr pak přinese velké nároky na administrativu i tvrdší zdanění pro ty, kteří pracují na více dohod. Nejde přitom o žádné horentní výdělky, odvádět mají začít dohodáři při souběhu více smluv už kolem hranice 16 tisíc měsíčně, půjde o hranici 40 % průměrné mzdy.

Ministr práce v tomto případě opět argumentoval tím, že státu utíkají peníze na pojištění. Podle ministerstva tak bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno sice 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění. I tady pak ministerstvo tvrdí, že se snaží dohodářům pomoci k vyšším důchodům.

Jak ukazuje i směr samotného návrhu důchodové reformy, vzhledem k neúprosnému vývoji demografie a tedy očekávanému stárnutí populace je žádoucí, aby lidé déle zůstávali pracovně aktivní. Jenže i v tomto směru jde zatím vláda minimálně v kratším horizontu opačným směrem. Přitvrzení pravidel i administrativy u dohodářů vede k tomu, co podnikatelé dlouho dopředu avizovali: tento typ úvazků v řadě firem končí (psali jsme o tom například zde). A nahradí je jiné typy smluv, které budou pro řadu zaměstnanců v důsledku nevýhodnější. Dohody o provedení práce přitom ve většině podle Hospodářské komory využívají studenti, matky na mateřské či důchodci.

K tomu lze pak připočíst ještě to, že se vláda nedokázala shodnout na zvýhodnění pracujících seniorů. Motivace je přitom podle ministerstva práce i odborníků potřeba, jelikož většina lidí volí odchod do důchodu „automaticky“ s příchodem důchodového věku. Ministr práce Marian Jurečka chce dál prosazovat návrh, aby se pracujícím starobním důchodcům a důchodkyním od roku 2025 místo dosavadního trvalého mírného zvyšování penze odpustily sociální odvody. Vláda Petra Fialy (ODS) ve svém programu slibuje, že práci v důchodovém věku podpoří a seniorům a seniorkám za ni „více zohlední celkové odpracované roky“.

Odpuštění odvodů původně obsahovala novela o sociálním zabezpečení, z ní však vypadlo s tím, že se doplní v rámci širší důchodové reformy. V návrhu však opět chybí. Podle podkladů k původní novele pracuje asi 270 000 starobních důchodců a důchodkyň. Po zrušení jejich pojistného by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Ministerstvo financí uvedlo, že by sice klesly výdaje na dosavadní mírné zvyšování důchodů, výpadek příjmů v penzijním systému by to ale nedorovnalo. Zvyšování deficitu důchodového účtu resort financí odmítl. Někteří ekonomové však upozorňovali na to, že by se do budoucna „sekyra“ smazala díky větší atraktivitě práce v důchodovém věku.