Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarské online médium Partizán vyvolala rozruch svými výroky o příčinách ruské agrese proti Ukrajině. Podle ní nesou část odpovědnosti za zhoršení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem – a tím i nepřímo za následný ruský útok – Polsko a pobaltské státy, píše německý deník Bild.

Merkelová v rozhovoru připomněla Minské dohody z roku 2015, které pomáhala vyjednat a které měly přinést uklidnění konfliktu na východě Ukrajiny. Tyto dohody podle ní mezi lety 2015 a 2021 „přinesly zklidnění“ a umožnily Ukrajině „nabrat síly a stát se jinou zemí“.

Exkancléřka uvedla, že už v červnu 2021 cítila, že ruský prezident Vladimir Putin přestal brát Minské dohody vážně. Proto chtěla vytvořit nové diplomatické fórum, v jehož rámci by Evropská unie mohla s Kremlem jednat přímo. „To však někteří nepodpořili. Především pobaltské státy, ale i Polsko bylo proti,“ uvedla Merkelová. Podle ní tyto země měly obavy, že by Evropa mohla ztratit jednotnou politiku vůči Rusku.

„Nakonec k tomu nedošlo. Pak jsem odešla z úřadu – a Putinova agrese začala,“ shrnula Merkelová svůj pohled na vývoj před válkou. V rozhovoru se však bývalá kancléřka podle deníku Bild nezmínila o tom, že i v době platnosti Minské dohody mezi lety 2015 a 2021 ruské jednotky a separatisté podporovaní Kremlem zabily nebo zranily přes 5000 ukrajinských vojáků. Moskva navíc už od jara 2021 masivně přesouvala vojska k ukrajinským hranicím a otevřenou invazi dlouhodobě připravovala.

Merkelová také zopakovala svůj názor, že k ruské radikalizaci přispěla pandemie covidu-19. Podle ní se evropským a ruským představitelům kvůli pandemickým omezením „už nedařilo scházet osobně“, protože Putin se „bál nákazy“. „Když se nemůžete setkávat a vyměňovat si názory z očí do očí, nelze najít nové kompromisy,“ vysvětlila. „Videokonference na to nestačily,“ dodala Merkelová s tím, že právě pandemie byla „hlavním důvodem“, proč se Rusko podle ní politicky radikalizovalo a nakonec zahájilo útok na Ukrajinu.