Jen pár dní před volbami vláda schválila a do sněmovny odeslala návrh rozpočtu na příští rok, který je tradičně označován za zákon roku. Ten má navržený deficit ve výši 286 miliard a chybí v něm například poměrně velká část peněz na dopravu, naopak ministerstvo financí „objevilo“ nových 28 miliard příjmů. Jenže na tom moc nezáleží, neboť rozpočet bude schvalovat nová sněmovna. Ať už bude vládní většina jakákoliv, dá se očekávat jeho výrazné přepracování, nikdo ale nechce nic prozrazovat. Úpravy nicméně budou s velkou pravděpodobností znamenat rozpočtové provizorium.

Vláda v úterý v nejzazším možném termínu jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o 28 miliard korun, plánovaný schodek zůstal 286 miliard korun. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Výdaje ministerstva dopravy, které nejsilněji kritizovalo první návrh, vzrostly o 22 miliard korun, což je ale stále o zhruba 38 miliard méně, než chtěl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). To už jeho předchůdce Karel Havlíček (ANO) označil za „gigantický problém“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) návrh rozpočtu označil za proinvestiční, investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů. Nevyloučil zároveň i možnou úpravu návrhu, pokud bude po volbách dlouho trvat ustavení sněmovny a bude k dispozici nová ekonomická prognóza. Úpravu novou vládou veřejně avizoval třeba ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Současný navržený deficit je dán zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který nařizuje, že deficit veřejných financí musí být maximálně na úrovni 1,75 procenta HDP.

Měnit rozpočet chce i opozice, konkrétní ale nikdo být nechce. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš deníku Echo24 řekl, že ANO by při stejném deficitu připravilo ANO výrazně lepší rozpočet. „Stanjura tvrdí, že při deficitu 286 miliard mu nezbývají peníze na dostavbu dálnic, na lékařskou péči, na léky nebo na vysoké školství. Ale prosím, aby nám nebyl podsouván jeho zpackaný rozpočet, který je výsledkem jeho hrozného hospodaření. Tam na jedné straně chybí desítky miliard na příjmech a na druhé straně tam přebývají desítky miliard na výdajích. My bychom zcela jistě při stejném deficitu měli nesrovnatelně lepší rozpočet,“ uvedl Babiš.

Podobně se už dříve vyjádřila také stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ta nyní podobně jako někteří experti zpochybňuje, odkud se vzalo 28 miliard na příjmové straně navíc, které ministerstvo financí ve svém prvotním srpnovém návrhu nemělo. Ministr Stanjura argumentuje tím, že rozpočtové příjmy se oproti srpnovému návrhu zvýšily díky dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele, které začne platit v příštím roce. V původním návrhu je ministerstvo podle Stanjury nezahrnulo, protože zákon začal platit až v září. Ministerstvo podle něj také proti prvnímu návrhu zvýšilo očekávané příjmy z Evropské unie.

Podle Schillerové ale v podkladech, které měli poslanci v souvislosti s jednotným hlášením zaměstnavatele, žádné pozitivní fiskální dopady plánovány nebyly. Označuje tak Stanjurův návrh za další z účetních triků. Podle zmíněného Karla Havlíčka nechce ministr Stanjura přiznat, že deficit není 286 miliard, ale 330.

Rezervovaně se k nárůstu financí staví také experti. „Otázkou je, zda tato očekávání (zvýšených příjmů) stojí na přání, aby schodek nerostl ani přes dodatečný růst výdajů, nebo na skutečné analýze očekávaného vývoje ekonomiky v dalším roce. Výhled ekonomiky je v současné době pozitivní, ale existuje pro něj řada rizik v podobě obchodních válek, geopolitických rizik a dalších,“ připomněl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Úpravy rozpočtu avizuje i další opoziční hnutí, tedy SPD. „Fialova vláda plánuje další astronomické zadlužení naší země, které způsobí nárůst inflace. Takto sestavený státní rozpočet je podvodný, stejně jako předchozí rozpočty z pera Fialovy vlády. Už teď je jasné, že vláda nadhodnocuje příjmy a jako obvykle část výdajů přehodila na jiné. Aktuálně jde o 14,4 miliardy korun, které na školství budou muset dát samosprávy. Velký problém hrozí ve zdravotnictví, pokles výdajů na něj by byla katastrofa,“ řekl pro Echo24 šéf SPD Tomio Okamura.

„Naopak jsou v rozpočtu miliardy na Ukrajinu a Ukrajince, což jsou peníze, které je nutné škrtnout a vrátit našim občanům a státu. Navržený státní rozpočet by vedl jen k prohloubení krize, která v naší zemi buď už je, nebo hrozí. (...) Snížení deficitu a vyrovnané státní rozpočty prosazujeme dlouhodobě,“ dodal Okamura s tím, že SPD představí vlastní pozměňovací návrhy, konkrétní ale být nechtěl. Pokud každopádně jakákoliv příští vláda bude chtít rozpočet upravovat, začne Česko příští rok v tzv. rozpočtovém provizoriu.

Nešťastný střet rozpočtu s volbami

Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř v souvislosti s nešťastným termínem projednávání rozpočtu v době voleb pro Echo24 už dříve řekl, že sněmovní volby by se měly vrátit k červnovému termínu tak, jak tomu bylo dříve. „Nová politická reprezentace je takto nucena schválit rozpočet připravený minulou vládou nebo hospodařit část roku v rozpočtovém provizoriu. Obojí je špatně,“ řekl Hrnčíř.

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) pro Echo24 řekl, že do této situace se politická reprezentace dostala mimořádnými volbami v roce 2013, které posunuly termín voleb z původního června do podzimu. „Není to šťastné, ale podle mě nemůžeme podřídit termín voleb schvalování rozpočtu. Stejně jako příprava rozpočtu je dlouhodobá záležitost. Zároveň není nikdy jisté, jak dlouho bude trvat jednání o sestavení vlády po každých volbách. I proto není možné vázat sestavení rozpočtu s volbami,“ uvedl Munzar.

„Pro každou novou vládu je možné, aby návrh rozpočtu předělala podle svých politických priorit. Stejně, jako jsme to udělali my po nástupu do vlády a snížili o cca 80 miliard navržený deficit minulou vládou,“ dodal Munzar.

Národní rozpočtová rada pro Echo24 uvedla, že situace, kdy se liší složení sněmovny v momentě předložení státního rozpočtu vládou a jeho faktického schvalování, není nová. „Letos ji zažijeme počtvrté. Je to jedna z už typických charakteristik našeho volebního cyklu, že nová vláda běžně zdědí první návrh rozpočtu po vládě předchozí. Z hlediska hladkého schválení státního rozpočtu před koncem roku to jistě není optimální,“ uvedla pro Echo24 mluví rady Tereza Sura.

„Ovšem v průběhu kalendářního roku bychom našli jen málo termínů, kdy by se volby do Poslanecké sněmovny měly konat, aby bylo minimalizováno riziko, že jedna vládní garnitura rozpočet připraví, případně navrhne, a ta nová se k němu nepřihlásí a vypracuje návrh svůj, avšak nestihne jej schválit do konce kalendářního roku (a tedy nastoupí rozpočtové provizorium, jako se to stalo po volbách v roce 2021), případně hospodaří v prvním roce podle pravidel, která si zcela dobrovolně nezvolila,“ dodala Sura.

Letos je tento fakt pouze zesílen tím, že rozpočet na další rok připravila vláda, která se přihlásila k principu konsolidace veřejných rozpočtů. „Její pokračování v letech 2026, 2027 a 2028 zároveň ukládá aktuální znění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Termín voleb je pak několik dní po zákonném termínu nutného předložení vládního návrhu státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Nicméně je to realita, se kterou jistě vláda počítá, neboť s ní zkrátka musí počítat,“ dodala NRR.