Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) neporušila návrhem rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní totiž současná úprava zákona nepamatuje na situace, kdy je rozpočet novelizován, nebo – jako v tomto případě – vrácen sněmovnou k přepracování. Sama přitom poukazuje na to, že nové znění zákona o rozpočtové odpovědnosti, které kabinet Andreje Babiše (ANO) rovněž v pondělí schválil, už na tyto případy bude pamatovat. Národní rozpočtová rada její výklad odmítá a říká, že návrh zákon porušuje. Podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy Michala Skořepy jdou její slova proti smyslu daného zákona, argumentaci označil za slovíčkaření.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na síti X například uvedl, že schválený schodek 310 miliard je o 24 miliard více, než navrhovala minulá vláda. „Ale především je to o 73 miliard více, než dovoluje platný zákon. Návrh totiž nepočítá s výdaji, které mají ze zákona výjimku a minulá vláda je rozpočtovala,“ poukázal Kalousek. Jde o výdaje na obranu nad 2 % HDP a půjčku na Dukovany. „Vláda tedy navrhuje utratit 73 miliard nelegálních výdajů v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy dobrý hospodář deficity snižuje, rozhodně nezvyšuje. Vláda by to snad mohla napravit razantním snižováním deficitů v letech 2027-29. Obávám se však zcela opačného trendu,“ poukázal Kalousek. K jeho výkladu se přidala i řada ekonomů.

Vláda ale podle Schillerové zákon o rozpočtové odpovědnosti neporušila, což má ministryně prý podložené názory expertů ministerstva financí. „Když se podíváme na stávající zákon o rozpočtové odpovědnosti, tak tam se stanoví rámce. Že by měl deficit dosahovat těchto rámců, se zase říká v zákoně o takzvaných rozpočtových pravidel. Ale ta úprava se týká řádného rozpočtového procesu, který probíhá ve smyslu, že ministerstvo pošle do konce srpna návrh rozpočtu vládě, ta pak do konce září do sněmovny a tak dále,“ uvedla Schillerová s tím, že se v zákoně neřeší situace, kdy jde o novelu rozpočtu nebo současnou situaci, kdy vláda přepracovávala návrh bývalého kabinetu v souladu s usnesením sněmovny.

Předseda NRR Mojmír Hampl v České televizi uvedl, že s výkladem Schillerové nesouhlasí a o porušení zákona jde. „Je to problém mimo jiné proto, že si všichni myslíme, že by se zákony měly dodržovat pořád, ne jenom v pondělí a v dubnu. Ale i proto, že ten zákon neobsahuje žádné explicitní sankce, které si lidé představují typu, že někdo dostane pokutu, anebo půjde do vězení. Je ale definicí rámce toho, co smí vláda utratit. A já věřím, že všichni daňoví poplatníci jsou rádi, že neexistuje absolutní libovůle vlády utratit cokoliv bez ohledu na příjmy státu,“ uvedl Hampl s tím, že každý by měl mít nějaké takové omezení a vláda také.

Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa v České televizi uvedl, že to, zda současná úprava zákona neřeší mimořádné situace, je skutečně právnická otázka. „To bychom museli jít slovíčko po slovíčku. Pokud měli tuto ideu, tak bych čekal, že s ní přijdou hned. Pokud by to nebylo porušením zákona a je ten jejich výklad robustní, respektive projde nějakým testem, tak nevím, proč by si to schovávali na poslední chvíli. Ale z hlediska doslovné litery zákona to tak možná je, ale co platí úplně stoprocentně, že to odporuje duchu toho zákona, jeho smyslu,“ řekl Skořepa s tím, že situace sestavování rozpočtu v srpnu nebo v lednu, je z hlediska základní logiky stejná.

„Teď je otázkou, zda jsme jako Češi ochotni žít v zemi, kde i vláda se snaží najít skulinku, že něco není napsáno správně. Kdyby se stala situace třeba ve Švédsku, tak si myslím, že to nemůže projít, protože by to všem, i veřejnosti, bylo hloupé takhle argumentovat,“ dodal Skořepa.

Člen NRR Jan Pavel rovněž v ČT uvedl, že výklad zákona v tomto smyslu by mohl vést k absolutní libovůli všech vlád. „Pokud bychom přistoupili na výklad, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti se nevztahuje na situaci, kdy vláda přepracovává návrh rozpočtu poté, co ho sněmovna vrátila, pak můžeme být každý rok svědkem toho, že sněmovna vrátí vládě návrh zákona o státním rozpočtu a vláda si může připravit rozpočet dle naprosté libovůle. A tím pádem neplatí žádné zákony,“ řekl.

Vláda změní zákon o rozpočtové odpovědnosti

Schillerová uvedla, že vláda schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů. Jedná se zejména o zákon o rozpočtové odpovědnosti a s ním spojená rozpočtová pravidla. „My jsme přepracovali, ale ne nijak zásadně, návrh, který připravila ještě minulá vláda. Ale vzhledem k tomu, že ho poslala dva dny před naším jmenováním, tak jsme si to chtěli s kolegy projít,“ uvedla Schillerová s tím, že se vláda drží implementace fiskálních pravidel. Podle ní jde o technicistní normu.

Novela podle ní do budoucna narovná právě zmíněnou úpravu, kdy se pravidla rozpočtové odpovědnosti nevztahují na novelu rozpočtu či přepracování rozpočtu vládou. „Teď to zákon neřeší a vycházíme z toho, že toto zákon neřeší. Ale když už byste se chtěli držet nominálních čísel, tak vláda Petra Fialy schválila rozpočet se schodkem 286 miliard, ale s jakými dírami?“ ptala se Schillerová s tím, že kdyby se vzaly chybějící výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 37 miliard. Kdyby se tyto peníze přičetly, tak by byl deficit 323 miliard a chybějících výdajů bylo podle Schillerové více. „Takže to, co předkládáme, bylo maximum možného,“ dodala ministryně s tím, že deficit je reálně výsledkem Fialovy vlády. Podle Michala Skořepy by bylo dobré, kdyby změna zákona zapověděla tento „tríček“, se kterým Schillerová přišla.

Vláda se při úpravách rozpočtových pravidel drží podle Schillerové evropských pravidel. „Nechceme národní normu, která, přiznávám, byla trochu přísnější,“ uvedla Schillerová s tím, že se bude držet evropských fiskálních pravidel, která jsou skutečně mírnější, než současná česká úprava. Trajektorie byla Evropskou komisí schválena až do roku 2028, kdy má strukturální deficit dosahovat 1 procenta HDP. „Do výjimek, které se přičítají k evropskému rámci, nebyly započteny peníze, které by se vynaložily na stavbu jaderného bloku, počítalo se zejména s obranou. Tak to jsme tam třeba zapracovali,“ řekla Schillerová.