Česko bude pomalu přecházet z éry energetického blahobytu do éry energetické zodpovědnosti. Myslí si to alespoň Vladimir Tošovský, šéf Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností. Česko totiž v následujících letech čeká jedna z největších tarifních reforem v historii. Zatímco v současnosti tarify reflektují dvě sazby nízkého a vysokého proudu a k čemu je elektřina využívána, nový systém se chce podle Tošovského více zapojit do spotřeby a plánování samotného zákazníka, aby na síť přispíval tak, jak ji zatěžuje. Zároveň ujistil, že distributoři budou připraveni plnit požadavky zákazníků a mluvil i o aktuálním blackoutu ve Španělsku a jeho pravděpodobnosti v ČR.

O nových energetických tarifech informoval nedávno Energetický úřad. Cílem je podle úřadu lépe reflektovat zátěž na síť. Podle odhadů by pod systémem nových tarifů, mohlo dojít k úspoře až tří miliard korun investic do infrastruktury, díky snížení odběrů a lépe zacíleným odběrům elektřiny. Deník Echo24 o tom informoval zde.

S novou tarifní strukturou, která vzniká a nejprve se v následujících letech dotkne velkoodběratelů elektřiny a na konci desetiletí by se měla týkat i domácností, Tošovský souhlasí. Návrh, který vzniká, chce jít vstříc chytré energetice a lépe reflektovat náklady odběru zákazníků. „Souvisí to s tou prvotní myšlenkou, každý zaplatí, co způsobí. Způsobíš tyto náklady, potřebuješ takovéto příkony, tak si to zaplatíš. Zároveň nová tarifní soustava, která by měla reflektovat tu chytrou energetiku, tak k chytré energetice patří i chytří zákazníci. Nemůžeme čekat, tak nám to tady dejte a bude to levnější. Musíme se k tomu taky všichni postavit,“ uvedl Tošovský.

Podle Tošovského jsou čtyři hlavní body, které energetická soustava v ČR musí zvládat a k čemu mají nové tarify a potencionální zdražení elektřiny přispět. Na prvním místě k údržbě a modernizaci sítě. Za druhé, přestože je podle Tošovského česká energetická soustava robustní, rostou požadavky na příkon, tedy potencionální zajištěný odběr a to jak od domácností, tak podniků. Roste také zájem o výkon a připojení například solárů, ale i jiných zdrojů, například plynu, do soustavy. Čtvrtým bodem, jsou pak role sítě v rámci Evropy, kdy jsme exportéři elektřiny.

Investice do infrastruktury odhadli distributoři v ČR, které tvoří ČEZ Distribuce, EG.D a PRE jen letos na 30 miliard Kč. Půjde o podobnou částku jako loni. Peníze vynaloží zejména na posílení sítí a rozvoj přeshraničního spojení, rekonstrukci a výstavbu techniky a také zapojování nových zdrojů. V následujících letech by se nutné investice dle odhadů mohly zvýšit až na 40 miliard ročně.

Podle Tošovského by měli v nové tarifní struktuře, jednotliví zákazníci, a to i domácnosti, provést osobní rozvahu, nad tím k čemu elektřinu potřebují. „Musí být ten inteligentní zákazník. On si má správně vybírat, udělat nějakou svojí rozvahu. Jestli pojede topení elektrickým čerpadlem? Nebo jestli bude mít kondenzační kotel, nebo jestli prostě bude mít substituci. V 90. letech v Německu bylo naprosto standardní, že měli všechno možné od topného oleje, přes elektřinu, až po plyn. Dneska, když se podíváte, tak je tlak na to vyházet staré kotle a dát tam i něco moderního. V 90. letech přímotopy hrozně frčely,“ uvedl Tošovský.

„Dívejme se, jak ti dělaly před mnoha lety, naše babičky, ty si prostě energie na zimu připravily na podzim. Uhlí a dříví do sklepa připravený na podzim a zimu. Nechceme se k tomu vracet. Dostáváme se z energetického blahobytu do doby energetické zodpovědnosti. Když se bavíme o odpovědnosti tak, jak tu energii používáme, jak využíváme těch kapacit,“ říká Tošovský.

Zároveň však ujišťuje, že distributoři mají zákonnou povinnost žadatele do sítě připojit, pokud to technicky možné a je dostatečná kapacita a distributoři tuto povinnost budou plnit. Je však podle něj nutné do soustavy adekvátně investovat, aby tyto požadavky byly optimálně plněny a nedošlo k nespokojenosti.

Řada odborníků a médií komentovala v minulých dnech blackout, který postihl Španělsko, spekuluje se například o roli OZE na katastrofálním výpadku, který postihl Portugalsko, Španělsko a příhraniční oblast Francie. Tošovský o přesných důvodech pádu sítě nechtěl spekulovat. Podle něj v takové situaci může hrát roli celá řada faktorů. „Je to řetězec strašně moc událostí. Některé události jsou tím okamžitým fyzikálním jevem, což tam bylo celé to hnutí té frekvence, ale furt to ještě nemluví o tom, jestli to byla příčina nebo důsledek. Ten já nevím, nemáme žádné informace. A určitě to bude mít provozovatelé přenosových soustav, ale až za nějakou dobu. Je to podobné, když spadne letadlo, tak se to bude teprve vyšetřovat z černých skříněk a podobně,“ uvedl Tošovský.

Zároveň upozornil, že i přes propojenost evropské sítě, je česká síť robustní a výkonná. Má čtyřicet rozvoden, ty jsou klíčové pro případné lokalizování blackoutu. Šance, že by v Česku došlo k podobnému blackoutu, je podle něj minimální.