Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodne ve sporu proti České republice, v němž se občan, který se cítí bezpohlavní, domáhal změny rodného čísla. K tomu však úřady nepřistoupily a případ původně doputoval až k Ústavnímu soudu. Ten konstatoval, že se v Česku lidé dělí na muže a ženy, počítá s tím i právní řád a rozdělení může být důležité pro plnění funkcí státu. Případ tak zamířil dále k ECHR, který má verdikt vynést ve čtvrtek.

„Občan České republiky T.H., narozený v roce 1977 a žijící v Praze, se identifikuje jako nebinární osoba. Od raného věku měl vážné problémy s mužskou identitou, která mu byla při narození přisouzena. Z obav před možnými zdravotními komplikacemi se však rozhodl nepodstoupit nevratnou operaci změny pohlaví. Na podzim roku 2012 si změnil jméno a získal nový občanský průkaz, ve kterém však stále figuruje mužské pohlaví i mužská forma rodného čísla. Případ se týká odmítnutí ze strany úřadů změnit žadateli rodné číslo tak, aby nevyjadřovalo jeho pohlaví, s odůvodněním, že nepodstoupil zákonem požadovanou nevratnou operaci,“ shrnuje popis případu v tiskovém prohlášení ECHR.

V roce 2022 pak stížnost v tomto případě zamítl i český Ústavní soud. „V České republice se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu,“ argumentoval mimo jiné Ústavní soud s tím, že má binární dělení v česku právní i praktické dopady.

„Je-li ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy, a že toto dělení má určité právní či praktické dopady, pak se jeví logické, že stát informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává. Ústavní soud přitom zásadně neshledává ústavněprávní důvod, proč by pohlaví nemohlo být zaznamenáváno právě v rodném čísle, byť je obecně nutné zvažovat, v jakých případech je identifikace rodným číslem, které obsahuje informaci o pohlaví a datu narození, vhodná s ohledem na ochranu soukromí jeho nositele. V této souvislosti Ústavní soud dodal, že od užívání rodného čísla již začíná být postupně upouštěno,“ stojí také ve stanovisku Ústavního soudu.

Evropský soud pro lidská práva byl zřízen ve Štrasburku členskými státy Rady Evropy v roce 1959. Rada má nyní 46 členských států a několik zemí se speciálním statusem. Česká republika se k Radě Evropy připojila 30. června 1993.