Během pandemie covidu-19 došlo na sklonku roku 2020 k zrušení tradičního pražského ohňostroje k oslavám nového roku a již nikdy nebyl obnoven. Výjimkou nebude ani letošní Silvestr. Otázka, zda barevná světýlka k oslavám patří, či zda se lze obejít bez nich, přitom dělí nejen obyvatele, ale i politiky. Na poslední minuty letoška se chystá i policie, zaměřuje se hlavně na cizince. Celorepublikové zpřísnění se hlavního města dotkne jen částečně.

Hlavní město znovu připravilo pro své občany na první den nového roku zvýhodněný vstup do vybraných pražských organizací. Do projektu se letos zapojí celkem 9 institucí v 17 objektech. Akce nazvaná Novoroční dárek pro Pražany, která nahradila dříve konaný novoroční ohňostroj nebo videomapping, nabízí možnost navštívit v tento poslední den roku například botanickou zahradu v Troji se slevou 50 procent na vstupné při nákupu na pokladně v otevírací době od 9.00 do 16.00 hodin. Příležitost je také podívat se do Muzea MHD ve Střešovicích za jednotné vstupné 100 korun. Zvýhodněné vstupné nabídne i zoo.

Pohledy na to, jaká forma oslavy nového roku je smysluplnější, se však různí, jak dokládá mimo jiné i politická debata. „Osobně jsem rád, že novoroční ohňostroj v Praze nebude, protože víme, jak velký dopad to mělo na zvířata zde žijící. A to jak na domácí mazlíčky, které to výrazně rušilo, tak ale i na volně žijící zvířata. Každý rok jsme v útulcích řešili množství zatoulaných psů a koček, ale ještě více případů bylo v záchranné stanici pro volně žijící zvířata, kde se jednalo zejména o poraněné velké vodní ptáky, volavky, labutě, atd. Zkrátka zvířata, která zkrátka velmi špatně snášela tuto formu zábavy. Možná to bude znít divně, ale mně zkrátka vadí forma zábavy, která někomu jinému způsobuje utrpení a bolest, takže jsem rád, že Praha nakonec rozhodla jít trošku jinou cestou,“ řekl Echu poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), bývalý magistrátní radní pro kulturu.

„Myslím, že jako občané Prahy máme jiné způsoby vyžití včetně možností oslav Nového roku,“ uvedl exministr zahraničí a další pražský poslanec Jan Lipavský (za ODS). Obdobný pohled má i poslanec Karel Dvořák (STAN). „Myslím, že Praha nemusí každý rok dokazovat svoji velikost tím, že do vzduchu vystřelí pár milionů s trochou prachu. Nemyslím, že to je správné využití veřejných peněz. Jako metropole bychom měli investovat do věcí, které mají smysl i 1. ledna ráno. Třeba do bezpečnosti, čistoty města nebo kultury, která nezanechá spálené ruce a psa schovaného v koupelně,“ řekl Echu.

Opačný názor pak prezentoval magistrátní zastupitel a předseda pražského hnutí ANO Ondřej Prokop. „Na organizovaný ohňostroj by se lidé těšili a přišli, přičemž by si třeba potom odpustili ty amatérské ohňostroje všude na sídlištích a jinde. Víme, že zákazy nefungují. Kdyby Praha organizovala svůj velký ohňostroj jako jiné světové metropole, tak by lidé mohli přijít tam, užít si ho a bylo by to organizované, bezpečné a nebyl by z toho nepořádek, čehož jsme svědky na sídlištích v posledních letech, když si lidé vlastní,“ domnívá se. S tím nesouhlasí Pospíšil. „Když se v minulosti zrušil centrální pražský ohňostroj, tak to nevedlo k nárůstu individuálního užívání pyrotechniky v Praze, používání bylo přibližně podobné v poslední letech,“ uvedl pro Echo.

Zpřísnění legislativy

Právě individuální odpalování pyrotechniky bude letos složitější. Od 1. prosince 2025 vešla v účinnost novela zákona o pyrotechnice, která reaguje na dlouhodobě rostoucí počet úrazů, požárů i škod na majetku. Cílem změn je snížit rizika spojená s pyrotechnikou a omezit nadměrnou hlukovou zátěž, zejména v citlivých lokalitách. Většina větších měst proto veřejnosti nabízí doprovodný silvestrovský program, jako je videomapping nebo koncerty.

Hlavního města se přitom zpřísnění dotkne jen částečně, neboť již od roku 2020 platí na jeho území městská vyhláška zakazující na většině území Prahy odpalování rachejtlí. I dosud se nesmělo nic odpalovat v historickém centru a na obou březích Vltavy, dále v parcích a 50 metrů od nich či 250 metrů od zhruba tří desítek veterinárních pohotovostí. Vyhláška magistrátu přitom už se zákazem pyrotechniky 250 metrů od nemocnic, domovů pro seniory či útulků a zoo, které přináší novela, počítala dosud.

„Zákaz neshledávám jako úplně moudrý, neboť minulý rok mi bylo referováno, že byl také vydán, a střílelo se jak v bitvě,“ sdělil Echu Marek Benda, který od roku 2002 zasedá v dolní parlamentní komoře za hlavní město (jinak je ve sněmovně déle). „Je to prakticky nevymahatelné a třeba u nás na Jižním Městě je to vlastně rok od roku horší,“ míní Prokop. „Doufám, že bude respektovat právní předpisy, tedy jak zákon této země, tak vyhlášky hlavní města Prahy,“ sdělil Pospíšil, někdejší ministr spravedlnosti.

Policie: Předejít odpálení

V rámci bezpečnostních opatření v souvislosti s oslavami konce roku bude hlavním úkolem pražských strážníků dle mluvčí Ireny Seifertové ochrana životů, zdraví a majetku. „Co se týká používání pyrotechnických prostředků, strážníci se budou svým působením primárně snažit zabránit nebo předejít jejímu samotnému použití. To se nám také v uplynulých letech velmi osvědčilo,“ sdělila Echu. S ohledem na novelu zákona o pyrotechnice se budou – i přes platnost vyhlášky města –, strážníci řídit především daným zákonem, protože stávající vyhláška je dle Seifertové v některých částech v rozporu se zákonem a nelze ji tak pro regulaci používání pyrotechnických výrobků na území metropole použít v plném rozsahu.

„Z našeho pohledu problémem stále zůstávají cizinci, kteří si přijedou oslavy konce roku do Prahy užít a s legislativou se buď předem neseznámí, nebo ji prostě vědomě porušují. Hlavním město Praha proto připravilo rozsáhlou cizojazyčnou kampaň,“ uvedla Seifertová. Stejně jako v loňském roce městská policie personálně posílí výkon služby především v centrálních městských částech. V rámci silvestrovského dne a noci 2024 pražští strážníci řešili desítky případů neoprávněného používání zábavní pyrotechniky. V mnoha případech se díky přítomnosti strážníků podařilo zabránit jejímu použití, ale i přesto musely hlídky některé případy řešit represí. Konkrétně ve 14 případech udělily pokuty ve výši 30 400 korun a 3 případy se oznámily správnímu orgánu.