Evropský komisař pro obranu nedávno navrhoval vznik evropské armády a evropské obranné rady, která by jednala o obraně kontinentu i třeba za účasti Velké Británie. Nyní se podobná slova ozývají z europarlamentu. Zaznívají slova o erozi mezinárodního práva či obranné autonomii a evropské armádě. Europoslanec Sergey Lagodinsky pak představil návrh evropské obranné rady. Podle Alexandra Vondry je však podobný návrh otázkou na evropské státy a jejich vůli a ochoty investovat do obranného průmyslu.

„Chybí nám skutečná společná platforma politického vedení, kde by se řešily klíčové otázky evropské obrany,“ uvedl na začátku ledna eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj se z této myšlenky stává naléhavý úkol, nikoli akademická debata.

Rada by podle něj měla mít deset až dvanáct členů, kombinovat stálé a rotující členství a měla by být schopná rychlého rozhodování. Součástí by podle něj měla být země předsedající Evropské radě i zástupci Evropské komise. Otevřená má zůstat také debata o zapojení Norska nebo Velké Británie, které nejsou členy EU.

PSALI JSME: Eurokomisař požaduje evropskou armádu. „Musíme bojovat jako Evropa, ne jako 27 bonsají“

Krátce po projevu eurokomisaře se o možné armádě a obranné radě začalo jednat i v europarlamentu.

Zatím se jedná o návrh, který nově prosazuje německý europoslanec Sergey Lagodinsky z frakce Zelených. Upozornil na něj server Politico. Počítá se zřízením rady složené z lídrů šesti největších evropských zemí – Německa, Francie, Itálie, Španělska, Polska a Velké Británie – doplněné o dvě rotační místa pro menší státy a předsedu Evropského parlamentu. „Měli jsme ji mít už dávno. Nemůžeme čekat, až se všech 27 zemí shodne, že třeba invaze na Grónsko je hrozbou pro náš mír,“ argumentuje Lagodinsky. Potřebujeme těleso, které by bylo trvale a snadno svolatelné a které by fungovalo jako strategický kokpit Evropské unie, aby „rozhodovala rychleji,“ dodal.

Podle návrhu by rada vznikla na základě nové mezivládní smlouvy. Ta by ji učinila slučitelnou s právem EU, ale zároveň by obešla pravidlo jednomyslnosti v oblasti obrany. Stále by však muselo dojít ke shodě mezi všemi členy. Rotující členové by zároveň neměli hlasovací právo. Zároveň by umožnila účast zemím mimo Unii, především Velké Británii. Lagodinsky chce pro tuto myšlenku získat podporu napříč politickými frakcemi Evropského parlamentu.

Podpora pro změny v obranné politice se ozývá i z dalších frakcí. „V době existenčních bezpečnostních hrozeb pro náš kontinent musíme být schopni jednat s větší pružností a flexibilitou,“ uvedl belgický lidovec a člen obranného výboru parlamentu Wouter Beke. Zároveň uvedl, že systém musí být navržen tak, aby se nestal rukojmími jednoho nesouhlasícího státu.

V evropském parlamentu pak ve středu proběhla debata nad pravidelnou zprávou o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Ve zprávě europoslanci mimo jiné uvádí, že dochází k erozi demokratických norem a k podrývání systému mezinárodního práva. Zpráva se vyjadřuje k mezinárodní situaci na Blízkém východě či na Ukrajině. Vyzývá také Evropskou komisi k větší spolupráci s NATO v reakci na častá narušení evropského vzdušného prostoru minulý rok. Také však vyzývá k větší akceschopnosti EU či k postupnému přechodu v hlasování kvalifikovanou většinou v zahraničních otázkách, kde je v současnosti potřeba jednomyslnost.

Poslanci také zdůraznili, že už v současnosti existuje v evropských smlouvách článek 42.7, který hovoří o společné obraně a pomoci. „Zpráva tohoto zákonodárného sboru o společné bezpečnostní a obranné politice zdůrazňuje, že současné okolnosti nenechávají žádný prostor pro pochybnosti: Evropa potřebuje silnou, autonomní a funkční obrannou kapacitu. To znamená, že se musíme povznést nad krátkodobé národní zájmy a nejen dokončit jednotný trh v oblasti obrany, ale také dát skutečný význam klauzuli o vzájemné pomoci EU,“ uvedl zpravodaj zprávy, nizozemský socialista Thijs Reuten.

„Poselství je zcela jasné: pouze silnější Evropa může zajistit naši prosperitu a bezpečnost. Je čas přistoupit k vytvoření skutečné společné evropské bezpečnostní a obranné politiky. Pokud ne teď, tak kdy?“ uvedl ke zprávě belgický europoslanec Wouter Beke. „Mezinárodní řád vytvořený po druhé světové válce – založený na právu, institucích a spolupráci – se rozpadá. Ruská agresivní válka proti Ukrajině narušila poválečnou bezpečnostní architekturu Evropy a její dopad je globální,“ uvedl německý lidovec David McAllister.

Europoslanec Alexandr Vondra pro Echo24 uvedl, že oceňuje snahu eurokomisaře Kubiliuse, který přichází s nápady jak věci zrychlit, zjednodušit, upozornil však, že hlavní slovo ve větší akceschopnosti v obraně mají členské státy. Vondra také upozornil, že kvůli nutnosti jednomyslnosti v zahraniční politice už nyní vznikají ad hoc skupiny k jednotlivým tématům, jako je koalice ochotných nebo PESCO, což je dohoda 26 evropských států na společné investice do obrany.

Zásadní podle Vondry je vůle států, které by se nové rady účastnily, mít i ekonomickou a vojenskou sílu. „Ta debata není o uniformách, ale o skutečné akceschopnosti, o vůli se bránit a o ochotě do obrany investovat. Musíme mít ekonomiky, které to umožňují, a ne utrácet horentní sumy za sociální stát, protože pak na obranu nezbývá to, co je skutečně potřeba. Evropa čelí problémům s demografií, náborem i zbrojním průmyslem, kde je i dnes neuvěřitelně složité postavit novou zbrojovku. Podle mého soudu je nutné v těchto oblastech zabrat mnohem dříve, jinak budeme jen papírovým tygrem, kterého žádná uniforma nezamaskuje,“ uvedl pro Echo24 Vondra.

Menší počet členů případné rady by sice urychlil rozhodování, ale stále by muselo dojít ke konsensu. „O něco by se zlepšila efektivita, ale stejně by se asi nedorovnala konkurentům nebo nepřátelům,“ uvedl Vondra.

„Není to o uniformách. Je to o tom, že prostě musí být v tom světě, kde možná ty pravidla platí míň a víc rozhoduje síla, tak tam musí být síla vojenská, ekonomická. A v tom Evropa přeci brutálně zaostává. Nejaktivnější podpůrce toho návrhu je Španělsko, které má nejmenší výdaje na obranu,“ upozornil Vondra.