Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme ruské požadavky. V rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal to uvedl hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ukrajina, která se již více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, má ruské požadavky za ultimáta.

Rozhovor americkému deníku poskytl Medinskij po druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom, strany se ale dohodly na další výměně vězňů a těl padlých vojáků.

"Chceme mír," tvrdil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. "Ale pokud se Ukrajina bude i nadále řídit národními zájmy jiných, pak prostě budeme nuceni reagovat," dodal.

Kyjev dlouhodobě upozorňuje, že právě tento druh argumentace, který se pravidelně objevuje v prohlášeních ruského prezidenta Putina, brání jakémukoliv pokroku v mírových jednáních mezi Kyjevem a Moskvou. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha označil ruské návrhy za soubor starých ultimát, které situaci nijak nepřibližují skutečnému míru.

"S Ruskem není možné vést dlouhou válku," řekl také historik Medinskij v rozhovoru s WSJ. Jako důkaz toho, že Rusko ve vleklých bojích vítězí, uvedl 21 let trvající válku se Švédskem v 18. století.

Řada dlouhých válek vedených Rusy však skončila porážkou, včetně téměř deset let trvající invaze do Afghánistánu, která vyčerpala zdroje Moskvy a skončila v roce 1989 vojenským stažením, jež o dva roky později urychlilo rozpad Sovětského svazu. Podle západních představitelů jsou ztráty Ruska na Ukrajině více než desetkrát větší než Sovětského svazu během celého afghánského tažení, připomněl WSJ.

Medinskij v rozhovoru rovněž zlehčoval dopad nedávného útoku ukrajinského dronu, který zničil nejméně 12 ruských strategických bombardérů. Podle něj akce, ke které se přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, nevrhla na rozhovory v Istanbulu žádný stín.