Výstavba paralelní dráhy je opět o krok blíže realizaci. Pražské letiště získalo nepravomocné územní rozhodnutí pro výstavbu nové paralelní dráhy, která se připravuje už takřka 20 let, uvádí Letiště Václava Havla Praha. Nutno dodat, že druhá ranvej vyvolává kritiku od místních samospráv a občanů, kteří žijí v blízkosti ruzyňského letiště. Ti tvrdí, že by tato výstavba mohla způsobit ještě více hluku a emisí a zároveň by mohlo dojít k znehodnocení okolních parcel a pozemků.

Tento krok je významným milníkem v plánu modernizace pražského letiště, které hraje klíčovou roli v letecké dopravě nejen v České republice, ale i ve středoevropském regionu. „Stavební úřad posunul tímto rozhodnutím projekt paralelní dráhy významně vpřed. Náš odborný tým je připraven i nadále aktivně spolupracovat se všemi příslušnými autoritami i ostatními zúčastněnými stranami tak, abychom zajistili naplnění veškerých podmínek a požadavků vyplývajících z územního rozhodnutí v dalších etapách projektu,“ říká Jiří Kraus, místopředseda představenstva Letiště Praha.

Projekt paralelní dráhy umožní i noční provozní uzavírku celého letiště (druhá dráha nebude v provozu od deseti večer do šesti ráno). Jedna dráha má být primárně určena pro odlety a druhá pro přílety. Tato dráha by mohla i zkrátit čekání letadel ve vzduchu i na zemi, zredukuje emise a hluk a přispěje i k vyšší provozní bezpečnosti celého letiště. „Dojde ke zrušení současné vedlejší dráhy, což přinese značnou úlevu hustě osídleným částem Prahy a Kladenska,“ uvedlo letiště.

Záměr v minulosti čelil kritice, vznikla proti němu petice a odmítli ho i starostové Lysolají, Nebušic a Suchdola, zástupci České zemědělské univerzity, pražští senátoři či trojská zoo. Po zprovoznění druhé dráhy by došlo ke zrušení současné vedlejší dráhy a letadla by se už v případě oprav hlavní dráhy k Ruzyni nepřibližovala přes velká sídliště Řepy či Nové Butovice.

Proti výstavbě druhé dráhy se ostře staví například Městská část Praha-Suchdol. „Kapacita dráhového systému je pro obsluhu území dostatečná. Není důvod stavět další dráhu,“ uvedl starosta Suchdola Petr Hejl. Zmínil i příklad vídeňského letiště, které nedávno upustilo od stavby třetí dráhy. Podle Hejla má městská část vůči občanům závazek z referenda, aby zabránila vyhlášení ochranného hlukového pásma na svém území.

Na druhé straně samo letiště si je vědomo této kritiky. „Nyní zjišťuje zájem vlastníků nemovitostí o možný nový program na financování protihlukových oken a dveří v nejzatíženějších lokalitách. Předběžný koncept počítá s proplácením až 100 % nákladů a se zahájením nejdříve v roce 2027. Letiště zároveň předpokládá, že přednost budou mít hlukem nejvíce zasažené lokality,“ uvedl suchdolský úřad.

Starosta Nebušic Viktor Komárek označil projekt za devastující a avizoval využití všech dostupných právních prostředků. Obě městské části chtějí postup koordinovat. Kritické hlasy přicházejí také z dalších obcí v okolí letiště, které se obávají především zvýšené hlukové zátěže a dopadů na kvalitu života, píše Ekonomický deník.

Petice „Letiště Praha nebourat, nerozšiřovat!“ čítá více než 1400 podpisů a tvrdí, že se pražské letiště nemusí stát leteckým uzlem po vzoru Dubaje. Text tvrdí, že zvýšený počet letů zhorší kvalitu ovzduší a poškodí zdraví obyvatel pražské metropole a okolních obcí (zvýšení hluku a emisí, propad cen pozemků, apod.). Petici podepsali i někteří politici z TOP 09, KDU-ČSL nebo Pirátů.

Za iniciativu se postavil i senátor Jiří Růžička (TOP 09). „Další přistávací dráha a rozšiřování Letiště Václava Havla je nápad bezohledných a pouze do svého zisku zahleděných šílenců! V době, kdy je Praha zahlcena turisty, úrodná půda kolem letiště čím dál více zaplevelována plechovými halami pro překládku zboží, lidé v okolí už dlouho trpí nadměrným hlukem a emisemi,“ uvedl senátor. Více si o tom můžete přečíst v deníku Echo24.

Naopak Praha 6 projekt podporuje. Podle jejího vedení by nová dráha znamenala výrazné omezení nočních letů, zvýšení bezpečnosti provozu a ukončení používání příčné dráhy, jejíž trasa dopadá na hustě obydlená sídliště západní části města. „Z očekávaných přínosů vidíme především zvýšení bezpečnosti a konec příčného provozu,“ uvedl starosta městské části Jakub Stárek (ODS). Letiště počítá se zprovozněním nové dráhy nejdříve kolem roku 2040 a samotná stavba by měla začít až v roce 2030.

Projekt se připravuje od počátku 21. století, nicméně jeho historie sahá ještě dál – územní plán s paralelní dráhou počítá už od 60. let. Přípravy opakovaně brzdily soudní spory, změny legislativy i nutnost přepracovávat dokumentaci podle připomínek dotčených orgánů a veřejnosti. Obnovení územního řízení umožnilo až potvrzení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje v roce 2023.

Letiště zároveň představilo nový systém, který má usnadnit zapojení českých firem do plánovaných investic. Do roku 2033 mají v areálu vzniknout projekty v hodnotě přes 32 miliard korun – od modernizace terminálů po energetické a technologické stavby. Elektronický systém kvalifikace dodavatelů má podle vedení letiště zajistit větší transparentnost a snížit administrativní náročnost pro menší podniky.

Na zásadní stavební projekty na letišti upozornila i Hospodářská komora ČR. Její tajemník Ladislav Minčič upozornil, že letiště je důležitým leteckým přístavem Česka. „Objem investic je obrovský. O to víc nám záleží na tom, abychom pro tento ambiciózní projekt měli správné partnery. A nejde jen o velké strategické zakázky, ale i o menší investice, které jsou jeho součástí,“ zdůraznil ředitel centrálního nákupu a projektové kanceláře letiště Tomáš Sova.

Samotné územní rozhodnutí nyní čeká na vyznačení právní moci. Letiště mezitím začne připravovat dokumentaci pro stavební povolení. Vzhledem k předchozím zkušenostem lze očekávat, že proces znovu zbrzdí odvolání obcí. Celková modernizace, rekonstrukce a stavební plány mají vyjít na 33 miliard korun. Přepravní kapacita by se měla navýšit ze současných 15 milionů na 21 milionů.

Letiště Václava Havla letos odbavilo téměř 15 milionů cestujících a dlouhodobě se přibližuje předpandemickým číslům. Provozovatel tvrdí, že bez nové dráhy nebude možné zvládnout další růst a zároveň zavést noční klid. Kritici namítají, že růst lze řešit efektivnějším využitím současné infrastruktury. Za celý loňský rok na Ruzyni odbavili 16,35 milionu cestujících, meziročně o 18 procent víc. To odpovídalo 92 procentům počtu odbavených pasažérů v roce 2019 před pandemií covidu-19.