Psi s placatým čenichem, přehnaně vrásčitou kůží nebo vypoulenýma očima by mohli v Británii během příští dekády prakticky zmizet. Nová metodika chovu má postupně omezit rozmnožování zvířat s extrémními tělesnými znaky, které jim způsobují celoživotní zdravotní potíže. Informuje The Daily Telegraph.

Francouzští buldočci, mopsové nebo angličtí buldoci patří mezi plemena, která byla po generace šlechtěna k výraznému vzhledu. Výsledkem jsou typické rysy, jež sice působí roztomile, ale psi trpí. Mají problémy s dýcháním, častější sklony k infekcím, či mohou mít problém běhat či normálně spát. Řada psů z plemen, jako jsou mopsi či francouzští buldočci, musí kvůli tvaru lebky podstoupit operaci, aby vůbec dokázali dostatečně dýchat.

Vědci proto představili novou metodiku zvanou "systém vrozeného zdraví". Pes se v ní posuzuje podle deseti znaků, například tvaru hlavy, délky a tvaru nohou, přítomnosti ocasu nebo napětí páteře. Zvířata, která získají méně než osm bodů, by podle navrhovaných pravidel nesměla být nadále využívána v licencovaném chovu. V následujících letech se má hranice ještě zpřísňovat: na devět bodů do pěti let a na deset bodů do deseti let.

Podle odborníků jde o zásadní krok. Baron Alexander Trees, člen parlamentní skupiny pro ochranu zvířat, označil módní trendy ve vzhledu psů za jednu z nejrozšířenějších a nejpřehlíženějších forem jejich utrpení. Dan O’Neill z Royal Veterinary College, který nástroj vytvořil, říká, že cílem není zakazovat plemena, ale změnit pojetí toho, jak mají jednotliví psi vypadat, aby byli schopni žít plnohodnotný život.

„Plán je takový, že za 10 let nebude ve Velké Británii jediný pes chovaný licencovaným chovatelem, který by měl extrémní tělesnou stavbu. Tento nástroj je k dispozici chovatelům, všem, kteří si chtějí koupit štěně, i široké veřejnosti. Nejde o plemeno, ale o psa," uvedl O’Neill.

Podle něj budou například mops či jezevčík za deset let vypadat odlišně než dnes. Extrémní znaky, jako je velmi krátký čenich nebo extrémně dlouhá páteř, by měly postupně zmizet.

Současná legislativa už teď zakazuje množit psy, u nichž lze předpokládat, že předají svým potomkům zdravotní problémy způsobené vzhledem nebo genetickou zátěží. Zákon se však podle O’Neilla prakticky neaplikuje, protože neexistuje jasná definice toho, co je ještě normální a co už extrémní. Chce tak metodiku prosadit i do zákona. Některé státy, například Nizozemsko, už dnes některá extrémně šlechtěná plemena zakazují.

Metodika má podporu britského Kennel Clubu, největší organizace na podporu psího chovu ve Velké Británii. Zatím počítá, že její chovatelé zavedou metodiku na dobrovolné bázi.