V sousedním Německu je od Nového roku rušno okolo nové vyšší daně z emisí CO2. Ropné společnosti totiž tyto náklady promítají do cen benzinu a nafty a zákazníci, kteří si od ledna chtějí natankovat, tak zaplatí více. Německá vláda se navíc kvůli úsporám rozhodla skončit i s podporou paliv pro zemědělce, což v zemi vyvolalo vlnu protestů. Opětovné zdražování pohonných hmot, byť z jiných důvodů, pak hrozí i v České republice.

Kabinet kancléře Olafa Scholze nedávno oznámil, že poplatek zvyšuje z 35 eur za tunu na 40. Zvýšení ceny uhlíku je součástí snahy Německa o dosažení klimatické neutrality do roku 2045. Má pomoci snížit emise skleníkových plynů z fosilních paliv, píše mimo jiné agentura Bloomberg.

Zvýšení ceny uhlíku se tak projevilo v cenách pohonných hmot. Podle odhadů se cena litru benzinu v Německu zvýšila o 4,3 centu a cena litru nafty o 4,7 centu (okolo koruny na litr).

Rozhodnutí o stanovení konečné ceny pomohlo ukončit týdny trvající tahanice mezi vysokými představiteli vládnoucí koalice kancléře Olafa Scholze. Ministr financí Christian Lindner ze Svobodných demokratů, kteří jsou nakloněni podnikatelům, se snažil zvýšení omezit kvůli přetrvávající vysoké inflaci v největší evropské ekonomice.

Lindner již dříve uvedl, že se chce „vyhnout nadměrnému zatížení“ německých domácností a podniků. „Poskytujeme cílenou podporu přechodu na nové technologie a předcházíme strukturálním hospodářským poruchám,“ uvedl Lindner v nedávném prohlášení.

Deník Bild pak uvedl, že někde rozdíly dosáhly i 14 centů na litr. „Řidiči budou muset počítat s dodatečnými 1,6 centy oproti původním plánům, což znamená, že cena litru nafty se oproti roku 2023 pravděpodobně zvýší přibližně o 4,7 centů,“ uvedl Všeobecný německý autoklub (ADAC). V roce 2025 se pak má poplatek za emise CO2 opět zvýšit: o dalších deset eur na 55 eur za tunu.

Protesty zemědělců

Německé zemědělce také rozčílilo rozhodnutí vlády omezit dotace a zrušit daňová zvýhodnění pro zemědělství. Šéf Svazu německých zemědělců (DBV) Joachim Rukwied vyzval vládu, aby od ohlášených škrtů ustoupila. „Oznámené návrhy úspor musí být staženy,“ řekl Rukwied. „Jinak budeme od 8. ledna nejen v Berlíně, ale po celém Německu vidět tak, jak to dosud tato země nezažila,“ zdůraznil.

German farmers have gathered in their tractors for one final warning to the federal government.

Unless Scholz abolishes his plan to cut subsidies for agricultural diesel & introduce a vehicle tax for agricultural vehicles, nationwide protests will start on Jan. 8

🇩🇪 pic.twitter.com/fLgGRBgaq1

— Visegrád 24 (@visegrad24) January 4, 2024

Ve čtvrtek se pak právě objevily na sociálních sítích záběry, na nichž se zemědělcům už nyní daří ucpávat provoz na dálnicích.

Předvánočního protestu v centru Berlína se podle pořadatelů zúčastnilo až 10 000 lidí a německou metropolí projelo 3000 traktorů a dalších zemědělských strojů. Policie účast odhadla na zhruba 7000 osob a napočítala okolo 1700 traktorů.

Farmáři protestují především proti tomu, že se vláda rozhodla skončit s podporou nafty pro zemědělské stroje a s daňovým osvobozením vozidel pro zemědělství. Zemědělci mají dosud nárok na vrácení energetické daně za diesel ve výši 21,48 centu (5,4 Kč) za litr, nemusí tak platit plnou daň, která činí 47,04 centu (11,5 Kč) za litr. DBV tvrdí, že zrušení těchto výhod bude pro zemědělce znamenat zátěž ve výši jedné miliardy eur (24,5 miliardy Kč).

Německo se v polovině listopadu ocitlo v rozpočtové krizi, když ústavní soud označil převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) z klimatického fondu za protizákonný. Ve státní pokladně tak najednou chyběly desítky miliard eur. Chybějící peníze se vláda rozhodla získat v nových půjčkách a rozsáhlých škrtech. Německo počínaje dneškem ukončilo státní podporu nákupu elektrických vozů. Země také předčasně končí s regulací cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovala dotovat do března 2024. Scholz rovněž oznámil zastavení dotací, které nepřinášejí výhody pro ochranu klimatu.

Pohonné hmoty v Česku přestaly po zhruba třech měsících zlevňovat

Vedle toho jdou varování o zdražování přímo v České republice. „Vyčerpal se totiž potenciál, který dosud poskytovalo snižování cen ropy na světovém trhu,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Od druhé poloviny loňského září do první poloviny prosince klesla dolarová cena ropy Brent o bezmála 25 procent, v korunách to bylo dokonce takřka o 26 procent. Od první poloviny prosince však ropa trendově zdražuje, a to zejména v souvislosti s růstem napětí v Rudém moři a tamními útoky jemenských povstalců na obchodní plavidla.

Napětí v Rudém moři a obecněji na Blízkém východě přitom bude spíše dále houstnout, což znamená další tlak na růst cen ropy a i tedy pohonných hmot v ČR. "Ty by mohly v příštím týdnu zdražit o zhruba 30 haléřů na litr," varuje Kovanda.

Bezprostředním důvodem možného dalšího houstnutí napětí na Blízkém východě jsou středeční exploze v Íránu. Při pietě k uctění památky generála Solejmáního zabily přes sto lidí. Teherán z útoku viní Izrael a Spojené státy a považuje je za odplatu za říjnový útok teroristů z Hamásu, které podporuje, na Izrael.