Český stát na jedné straně zakazuje fyzické tresty, zavádí dětský certifikát a deklaruje ochranu obětí. Na straně druhé byla vloni schválena rozvodová novela, která domácí násilí při rozhodování o péči o dítě fakticky ignoruje. Výsledek může být fatální. Dítě se může ocitnout v rukou rodiče, který byl odsouzen třeba i za sexuální delikt, a stát se bude tvářit, že je vše v souladu se zákonem.

Řada odborníků z praxe upozorňuje, že rozvodová novela byla prosazena bez širší diskuse s psychology, dětskými psychiatry, krizovými centry a neziskovými organizacemi. Závažným selháním zákonodárců je zejména absence jasných pravidel pro závažné situace, jako je například prokázané domácí či sexuální násilí jednoho z rodičů. Dopad vynucování střídání dětí mezi dvěma domácnostmi tak může být v těchto případech fatální.

„Co má matka dělat, když se dozví, že otec jejího dítěte byl odsouzen za znásilnění nezletilé dívky, a přesto má podle této novely svěřit dvouleté dítě tomuto muži v rámci takzvané rovnocenné péče?“ ptá se psycholog a dlouholetý ombudsman na několika školách prof. Ivo Zapletal. V civilizovaném světě podle něj platí, že člověk odsouzený za znásilnění, zvláště znásilnění nezletilé osoby, nemá po dobu nejméně patnácti let žádnou možnost být s dítětem sám bez přítomnosti třetí osoby. Tato elementární ochrana dětí v rozvodové novele zcela chybí. Absurdní je, že v novele trestního zákona byl vloni ustanoven dětský certifikát. Ten zakazuje osobám odsouzeným za závažné trestné činy proti dětem (např. znásilnění) vykonávat práci nebo dobrovolnickou činnost, při níž přicházejí do styku s dětmi.

Děti potřebují bezpečí, ne experiment

Přestože české zákony pojmenovávají násilí jako nepřijatelné, u rozvodů a v rodinněprávních řízeních přestává být klíčovým faktorem a nemusí hrát při rozhodování soudu zásadní roli. „V případě vysoce konfliktních rozchodů rodičů neobsahuje rozvodová novela vůbec žádné pojistky, aby byly ochráněny děti. A to dokonce ani v případech prokazatelného domácího nebo sexuálního násilí,“ upozorňuje senátorka Hana Kordová Marvanová. To je alarmující, protože podle dostupných statistik je v Česku téměř třetina rozvodů vysoce konfliktních.

Odborníci varují, že pod zástěrkou „rovnocenné péče“ hrozí, že soudy budou mechanicky prosazovat kontakt dítěte s oběma rodiči. V praxi to znamená, že se dítě musí přizpůsobit. Bez ohledu na to, že mu prozatímní rozhodnutí ze dne na den změní život. Bez ohledu na to, že odborníci upozorňují na rizika, která hrozí, když bude dítě navštěvovat dvě různé mateřské či základní školy. Bez ohledu na to, že je rodič násilník. „Občas se mi ozývají rodiče s tím, že ten násilný rodič bude podávat nový návrh a bude po soudu tuto společnou péči chtít. Vidím v tom obrovské riziko,“ říká předsedkyně spolku Maják pro tebe Monika Růt. Novela podle ní ignoruje i základní psychologické poznatky o potřebě stability a bezpečí v raném věku. Zvláště závažné to je zejména u dětí do tří let, pro které je stabilní a kontinuální péče jedné hlavní osoby zásadní podmínkou zdravého vývoje.

Život kolika dětí bude poškozen, aby se změnil zákon?

Odborníci z praxe se shodují na tom, že novela v současné podobě nechrání děti. „Dítě není majetek. Dítě je člověk. Musíme přestat předstírat, že děti jsou pobočkou rodičů,“ říká ředitelka Nadace Naše dítě PhDr. Ivana Kozáková. Proto je nezbytné, aby byla rozvodová novela urychleně přepracována a doplněna o jasné ochranné pojistky. Každý den prodlení může znamenat další dítě, které systém nechá napospas.