Pražští radní schválili, že Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zpracuje studii proveditelnosti budoucího pokračování linky metra D z náměstí Míru na náměstí Republiky. Měla by prověřit zejména trasu vedenou přes hlavní nádraží, ale i variantu na Žižkov, kterou dlouhodobě prosazuje radnice Prahy 3. Práce na studii začnou koncem letošního roku, náklady dosáhnou 16 milionů. Vzhledem k těžkostem, které linku D v průběhu let potkaly, je to ale projekt na dlouhé roky dopředu.

Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) je napojení na náměstí Republiky výhodné kvůli propojení s chystanou centrální železniční stanicí pod hlavním nádražím. „Bohužel stávající přepravní kapacita metra trasy C se limitně blíží maximu, a proto je nezbytné přepravní kapacity rozdělit. Z toho důvodu je vhodné prodloužit trasu D až na náměstí Republiky,“ uvedl Hřib. Stavba finálního úseku se předpokládá v letech 2037–2044 a bude muset být koordinována s projektem podzemní železnice Správy železnic.

Dlouhá a složitá cesta na jih Prahy

Stavba metra D začala v roce 2022, a to úsekem mezi Pankrácem a Olbrachtovou. Navazovat má druhá část do Nových Dvorů a třetí z Nových Dvorů do Depa Písnice. Původně měl být celý jih hotový v roce 2029, ale zpoždění kvůli zdlouhavým řízením u antimonopolního úřadu posunulo předpokládané zprovoznění na rok 2031. Nápady na čtvrtou–modrou linku metra jsou přitom ještě výrazně starší, hovořilo se o ní za minulého režimu, souhlas s realizací dalo město v roce 2013.

Problémy se týkají i soutěží na dodavatele. Antimonopolní úřad letos v červenci potvrdil vyloučení sdružení firem Porr, Vinci a Marti (PVM) z tendru na druhou část mezi Olbrachtovou a Novými Dvory. „Jsme přesvědčeni, že naše nabídka splnila veškeré požadavky zadavatele a měla být vybrána jako nejvýhodnější,“ reagovala mluvčí Porr Lucie Obdržálková s tím, že firma připravuje rozklad k předsedovi ÚOHS.

Jak se rodila tvář nové linky

Vedle technických a právních peripetií provází metro D i jedinečný projekt výtvarných soutěží na podoby jednotlivých stanic. Myšlenka se objevila už v roce 2015, kdy dokumentace pro územní rozhodnutí dorazila na Institut plánování a rozvoje. Z intenzivních debat mezi DPP, IPR a Metroprojektem nakonec vzešel koncept střídmé architektury, která poskytne maximum prostoru pro umělecké zásahy.

Do přípravy se zapojil architekt David Vávra, jenž s Národní galerií pomohl nastavit systém vyzvaných soutěží pro renomované i mladé umělce. „Je to návrat k tradici, kdy se architekt a výtvarník podíleli na stanici společně. Každá dostane svoji tvář, atmosféru a příběh,“ uvedl Vávra.

Od nanočástic po dinosaury

Vítězné návrhy už mají téměř všechny stanice prvních úseků. Na Pankráci vytvoří Jakub Nepraš multimediální stěny evokující mikroskopické akvárium s „nanočásticemi“ reagujícími na pohyb vlaků, doplněné o surrealistické videosochy nad eskalátory. Olbrachtovu promění Vladimír Kokolia v „nebeskou“ klenbu s anamorfickými malbami postav chodců viděných shora.

Na Nádraží Krč Vladimír Kopecký využije sklo a světlo v nadzemní hale nad vodní plochou, Nemocnice Krč dostane od Jiřího Černického ornamenty inspirované medicínou a přírodními vědami. Stanislav Kolíbal na Nových Dvorech vytvoří geometrické reliéfy kruhu a čtverce, Libuš pojmou Julius Reichel, Roman Výborný a Roel Jeroen van der Linden jako „mytickou jeskyni“ s reliéfy příběhů od místních obyvatel a obří dinosauří sochou.

Soutěže na Písnici a Depo Písnice proběhnou až po finálním schválení jejich architektonických návrhů. Zvláštní architektonická soutěž čeká také Náměstí Bratří Synků, kde je ještě možné do projektu zasáhnout bez ohrožení harmonogramu.