Spor o pražské světlo pokračuje. Nyní se do bitvy o bílé a oranžové světlo přidali i vědci, odborníci a další instituce. Například Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) upozorňuje na možné negativní zdravotní a ekologické dopady spojené s výměnou veřejného osvětlení v Praze, po kterém se změnil odstín světla z oranžového na bílé. Spolek na obranu oranžového světla Chraňme pražskou noc! označil kampaň Oranžové brýle v gesci Technologií hl. města Prahy (THMP) za extrémně problematickou s tím, že město by mělo vést dialog a ne mást veřejnost.

V hlavním městě pokračuje výměna sodíkových lamp za úsporná LED svítidla. Vědci varují, že změna může mít významný vliv na spánek a dlouhodobě na celkové zdraví obyvatel, a zároveň bude mít měřitelný dopad na ekologii nočního prostředí v Praze i okolí. I LED technologii lze podle odborníků využít, ale s jinými parametry, informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Náměstek pražského primátora Michal Hroza (TOP 09) ve středu uvedl, že chce při výměně veřejného osvětlení nově standardně používat LED svítidla s teplotou světla na spodní hranici doporučené normy. Podle něj je veřejné osvětlení komplexní problém, ve kterém je potřeba vybalancovat tři rovnocenné cíle, a to bezpečnost, kvalitu života obyvatel a ohleduplnost k okolí.

Řada vědeckých studií ukazuje, že vyšší vystavení světlu v noci je spojené se zhoršenou kvalitou spánku, potlačením tvorby hormonu melatoninu a vyšším výskytem poruch nálady, metabolických onemocnění či kardiovaskulárních rizik. „Tyto souvislosti byly popsány jak u obecné populace, tak u zranitelnějších skupin, například seniorů nebo osob s psychickým onemocněním,“ uvedla Zdeňka Bendová z NUDZ a vedoucí Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.

Noční tma má podle odborníků zásadní význam pro regulaci spánku, hormonální rovnováhu a obnovné procesy v mozku. „V přírodě působí noční osvětlení jako rušivý faktor, který narušuje biorytmy živočichů i rostlin, ovlivňuje jejich chování a rozmnožování, snižuje odolnost k dalším stresovým faktorům a má potenciál spouštět změny v ekosystémech. Umělé světlo v nočních hodinách, zejména pokud obsahuje vyšší podíl krátkovlnné, modré složky, může tyto procesy narušovat,“ vysvětlila Hana Konrádová z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.

V současnosti už jsou vyvinuté LED technologie s omezeným zastoupením modré složky a teplotou chromatičnosti kolem 2000 Kelvinů. „Umožní zachovat stávající charakter nočních sídel,“ dodal Tomáš Peltan z Katedry plánování krajiny a sídel Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Na možné negativní dopady upozorňují odborníci z NUDZ, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, České společnosti pro osvětlování, regionální skupina Brno, Astronomického ústavu AV ČR a Fakulty stavební ČVUT v Praze. Vědci podle Červenky považují výměnu veřejného osvětlení v Praze za příležitost a žádají o racionální a mezioborovou debatu, která uvede nové instalace do souladu se současným stavem poznání v biologických i technických oborech. Do diskuse by se měli zapojit technici, urbanisté, odborníci na spánek, veřejné zdraví a městský ekosystém.

„Město má naslouchat, ne mást veřejnost“

S kritikou přišli i zástupci petice Chraňme pražskou noc! „Za extrémně problematickou pak považujeme zmiňovanou kampaň „Oranžové brýle“. Dosud spuštěný web nijak nevyvrací argumentaci signatářů petice, ale naopak prezentuje zavádějící až vysloveně nepravdivá tvrzení (např. o zákazu výroby HPS výbojek a bezpečnosti). Za krajně neetickou považujeme skutečnost, že spuštěný web používá prakticky identickou vizuální identitu jako iniciativa Chraňme pražskou noc. Je zarážející, že spuštěný web nepoužívá vizuální identitu THMP či hl. m. Prahy,“ uvedl spolek kritizující zavedení LED svítidel.

„Horlivá jednostranná aktivita THMP těsně před projednáním naší petice na zastupitelstvu je přinejmenším zvláštní. Nejde při tom jen o tiskovou zprávu a tiskovou konferenci, ale také o svolané školení zastupitelů zástupci THMP rámované jako “respektující diskuze”, na kterou jsou ale zváni pouze odborníci nominovaní THMP. Proč nechtějí počkat na otevřené jednání?“ poznamenává David Rajmon, předseda spolku Light & Dark Matters.

„Město by mělo občanům naslouchat a snažit se o dialog. Dosavadní jednání městské firmy THMP a náměstka Hrozy ve mně vzbuzují dojem, že jejich cílem je zmást veřejnost a dál pokračovat v instalaci nevhodně řešeného osvětlení,“ říká Kristýna Drápalová, pražská zastupitelka a členka iniciativy.