V pátek 23. ledna se třiatřicetiletý Michal Strnad zařadil mezi velikány světového byznysu. Po prvním dnu na burze vystoupala tržní kapitalizace jeho holdingu CSG o více než třicet procent na 767 miliard korun. Jde o nejúspěšnější burzovní debut na Euronextu za posledních 25 let. Když vezmeme v potaz, že prodávající je jedna osoba, jde o nejúspěšnější debut všech dob. Hodnota CSG o 120 miliard překonala ČEZ.

Strnad prostě porazil polostátní energetický holding, jehož akcie jsou taženy vzhůru nesmírnou zvrhlostí v podobě plánovaného úplného zestátnění. Je dobře, když soukromý sektor poráží rozsahem polostátní firmu. Nutno připomenout, že politici k firmě ČEZ odjakživa přistupují, jako kdyby byla plně v rukou státu.

Přes všechny superlativy ale Strnad stále zaostává za společným byznysem Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. U nich je relevantní částka někde nad hranicí bilionu korun. Například jen Slovenské elektrárne vydělávají více než konfliktem na Ukrajině tažená celá skupina CSG. Pro Křetínského a Tkáče jsou elektrárny jedním z mnoha byznysů. Mají také mnohem větší oborovou diverzifikaci klíčových aktiv.

Caesar, Alexandr, Strnad

Jisté je, že patrně žádná z historických osobností nedokázala v takovém rozsahu využít jediné světově významné události tak jako Michal Strnad. Ruská agrese vůči Ukrajině jeho střídmě, ale trvale rostoucí obchodování s vojenským materiálem doslova vystřelila. Stejně tak vyletěla i hodnota jeho majetku. Papírově se pohybuje kolem 800 miliard korun. Z minulosti pro srovnání připadá v úvahu snad jen Caesarovo dobytí a zotročení Galie, po němž se stal z velkého dlužníka nejbohatším Římanem. Dále Alexandrovo pokoření Persie, které mu vyneslo nesmírné bohatství. Z mladší doby pak obrovský nárůst majetku Rothschildů v době napoleonských válek.

Výkonné vedení obchodně-průmyslové skupiny Czechoslovak Group (CSG) převzal Strnad od svého otce před více než deseti lety. Tehdy mu bylo 23 let. O tři roky později na něj dnes třiapadesátiletý Jaroslav Strnad převedl celou firmu. Nikdo v té době určitě netušil, že v lednu 2026 se s akciemi skupiny začne obchodovat na amsterdamském Euronextu a bude o ně tak obrovský zájem. Investoři chtěli upsat akcie v přepočtu na koruny za téměř 1,5 bilionu, což je zhruba dvojnásobek tržní kapitalizace po prvním obchodním dni.

Mezinárodní mediální euforie přinesla místy až hrdinské eposy. Strnad ale pochlebování v tak nekritickém rozsahu nemá zapotřebí. Je bezpochyby ryzí talent. V prospektu emitenta stojí, že dokončil střední školu. O vysoké tam žádná zmínka není. U všech ostatních klíčových manažerů je to explicitně uvedeno. Každopádně už v raném věku začal po otcově boku pracovat v rodinném holdingu. Byznys má především v krvi. Nikoli na papíře.

Mladý Strnad je mimořádně zdatný zákulisní hráč. V poměrně krátké době se stal bezesporu nejvlivnější postavou v zemi. V západním světě je to vzhledem k jeho věku unikátní. Naposledy snad Vilém II. Pruský. Ale ten moc dědil po otci.

V roce 1999 jsem – ještě v Lidových novinách – za figuru číslo 1 označil Andreje Babiše, kterému tehdy bylo 45 let. Vedení listu můj názor nesdílelo. Vlastně ani nevědělo, o koho jde. Strnadova dominance je o dost zřetelnější.

A právě Babiš v den svého volebního triumfu začátkem října 2025 na Strnada ostře zaútočil. Až fyzickou bolest mu zřejmě působilo, že majitel CSG cílově vydělává desítky miliard korun na zbrojní pomoci Ukrajině. Také to ventiloval před celým národem. Babišův první vítězný povolební projev byl především otevřeným útokem na Strnada. Jenže ten je dnes už někde jinde než premiér. Opravdu z něho nemá obavu. Je prostě silnější. Hysterickým výstupem to potvrdil i sám Babiš. Jako by nevěděl, že byznys je prostě byznys.

Velký obchodník

Motorem české ekonomiky byli vždy průmyslníci. Příběh rodáka z Chrudimi je také o výrobě, ale výraznou převahu v ohromujícím růstu jeho uskupení s více než stovkou firem hraje trading. Podle posledních dostupných auditovaných čísel se prodej zboží, vesměs končícího na Ukrajině, podílel na celkových tržbách holdingu CSG téměř ze 75 procent. Před ruskou agresí tomu tak nebylo. Skutečným ternem se stalo obchodování s dělostřeleckým granátem ráže 155 mm v rámci české muniční iniciativy. Odhadem můžeme díky této poměrně primitivní výbušnině mluvit o více než padesátinásobném nárůstu majetku.

Skupina CSG je rozsáhlá a v posledních letech jí prudce rostou tržby. Nicméně ve svém středu zatím nemá významné společnosti, v jejichž výrobním portfoliu by byly produkty schopné ochránit před ruskými raketami. Nejsou tam výrobci sofistikovaných systémů, které by se ve větším rozsahu prosadily v armádách významnějších členských států NATO. CSG svůj vzestup v zásadní míře drivuje obchodní a v menší míře výrobní činností v rámci pomoci Ukrajině. Ta cílově generuje výraznou většinu zisku skupiny.

Obratově významný je subholding Kinetic Group, pod něhož spadají výrobci malorážové munice. Dvě zdaleka největší dosavadní akvizice v součtu za bezmála tři miliardy eur – americký Kinetic a italská Fiocchi Munizioni – sice nafoukly tržby CSG a opticky ji zvětšily, ale jejich zisk je proporčně k tomu nízký. Dokonce výrazně nižší než v době, kdy ještě měly jiného vlastníka. Výsledky za prvních devět měsíců loňského roku nejsou důvodem k jásání. Provozní zisk (EBIT) meziročně propadl o téměř sedmdesát procent, tržby klesly o pětinu. Z těchto důvodů se tržní kapitalizace dosažená v první den obchodování na burze ve výši 767 miliard korun jeví jako úlet. Přesto a právě proto lze debut v Amsterdamu označit za fenomenální.

V kostce ale platí, pokud vycházíme z posledních známých údajů, že CSG má tři naprosto dominantní cílové zákazníky: 1) ukrajinské ministerstvo obrany, 2) české ministerstvo obrany, 3) kupce nábojů od skupiny Kinetic Group. V tomto případě jde o vysoce konkurenční prostředí s velkým tlakem na marže. Návratnost investice bude dlouhá a bez dodávek končících na Ukrajině by nedávala ekonomický smysl.

Michal Strnad určitě na svůj životní deal teprve čeká. Rozhodně má všechny předpoklady: věk, až enormní pracovitost, tah vzhůru, ostré lokty, schopnost hledat a najít dobré lidí na trhu (potvrzuje to dokonale zvládnutý proces IPO), finanční síla včetně leverage se dnes může blížit k deseti miliardám eur, jistá osobní střídmost. Určitě nebude chtít zklamat investory. Vysoká kapitalizace CSG je pro něj spíše závazkem a požene ho kupředu.

V neposlední řadě je také odvážný a schopný prosadit svoji vůli i proti silným protivníkům. To prokázal například při převzetí americké muničky Kinetic Group, kdy byl jeho hlavním odpůrcem dnešní viceprezident J. D. Vance. Strnad ustál ostrou veřejnou výměnu názorů, kdy Vance například v souvislosti s obchodem vyjádřil obavy o americkou národní bezpečnost. Někteří američtí volení politici označili CSG za firmu s vazbami na Rusko a Čínu. Nelichotivě se vyjadřovali například senátor Kennedy či kongresman Higgins. Příslušné americké úřady prodej do rukou CSG za 2,2 miliardy dolarů nakonec schválily.

Dobré karty

Největším Strnadovým benefitem je ale jeho věk. Všichni tuzemští, koneckonců i evropští kapitalisté v jeho lize jsou starší padesáti let. Jeho třiatřicítka mu dává obrovský časový prostor pro další růst. Pokud se chce stát opravdovým byznysovým velikánem, bude muset přidat zejména v technologické oblasti. Nejschůdnější cestou jsou v tomto ohledu akvizice. Postupné budování výrobních kapacit nestačí. Bez zásadního úlovku CSG fakticky zůstane především překupníkem, případně dílem i výrobcem velkorážové munice a producentem munice pro sportovní střelce, silové složky a myslivce. S tímto profilem nelze udržet, natož navyšovat tržní hodnotu skupiny.

Extrémně cenným aktivem Strnada a CSG je nadmíru plodná kooperace se slovenským místopředsedou vlády a ministrem obrany Robertem Kaliňákem. Spolu před koncem roku 2025 upekli „slovenskou muniční iniciativu“, jejíž hlavní parametr je udivující: objem až 58 miliard eur pro období sedmi let.

Slovensko je pro holding naprosto zásadní produkční základnou, daleko významnější než Česká republika. Generuje i velice slušné zisky. Tak trochu se proto nabízí otázka, proč Kaliňák v pátek 23. ledna v Amsterdamu při burzovním debutu nebušil na gong. Stejně tak chyběli tahouni české muniční iniciativy Tomáš „Unicorn“ Pojar či ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci Aleš Vytečka. Nejvíc ovšem zarazila absence otce Jaroslava a bratra Jaroslava. Tedy aspoň na snímku ze zahájení obchodování nejsou.

Za úspěšnou veřejnou nabídkou akcií (IPO) a následně vydařeným prvním obchodním dnem s akciemi CSG stojí i dobře zaplacení poradci a také institucionální investoři. Strnad je chytrý, a proto dobře ví, že na některých věcech či činnostech není rozumné šetřit. Nákup akcií v rámci procesu IPO se vybraným privilegovaným investorům hned první den na burze zhodnotil o více než 30 procent. Strnad se bezpochyby stal jejich miláčkem.

Jeho štědrost k vybraným obchodním partnerům dokládá i další příběh. Velice slušně nechal vydělat firmě, k níž se přihlásil nepříliš realistický vlastník Viktor Jelínek. Na konci prázdnin 2021 a 2023 jí Czechoslovak Group prodala zhruba za 14 milionů eur ve dvou tranších 16,4 procenta ve společnosti NIKA Development. Jde o vlastníka 65 procent v kopřivnickém výrobci nákladních, vojenských a speciálních automobilů Tatra Trucks. V srpnu 2024 a v říjnu 2025 Strnadova firma koupila ve dvou transakcích podíly zpět. Celkem zaplatila 34 milionů eur. V přepočtu téměř půl miliardy korun je velice pěkný profit. Jestli je podobných případů šlechetnosti více, jistě jednou vyjde na světlo boží.

Někdo by mohl současný příběh CSG připodobnit ke vstupu New World Resources (maskot Zdeněk Bakala) na londýnskou burzu v roce 2008. Každý si může udělat názor sám. Jisté ale je, že hodnota emise CSG je podstatně větší a zároveň skupina určitě nepadne. Maximálně neporoste tak rychle nebo vyklesá.


Autor je obdivovatelem Alexe Karpa, Fridricha II. Velikého, Murrayho Rothbarda, Javiera Mileie, rodáků z Budapešti a Haliče a milovníkem velkých burgundských vín.