Ministerstvo spravedlnosti přikročilo k úpravě metodiky tak, aby zabránila praktice části exekutorů, o které psal deník Echo24 opakovaně vloni. Ta se týkala zastavování takzvaných bezvýsledných exekucí, kdy oproti dosavadní praxi exekutoři po lidech v insolvenci požadovali náklady exekuce, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení, což je bylo v rozporu se smyslem oddlužení. O změně metodiky informoval Echo24 náměstek ministryně spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).

Deník Echo24 vloni v létě upozornil na usnesení, ve kterém soudní exekutor vyzývá dlužníka v insolvenci k zaplacení nákladů do tří dnů ode dne právní moci usnesení. Experti i politici pak tento postup hodnotili jako nesmyslný a takový, který se příčí smyslu oddlužení. Jednak smyslu a účelu institutu oddlužení, kterým je dlužníka zbavit exekucí a vrátit jej do ‚normálního‘ života bez dluhů, i jeho speciální právní úpravě, kdy dlužník nemůže žádnému z věřitelů poskytovat výhody. Dlužníkovi nesmí po schválení oddlužení vzniknout nový dluh po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, neboť by taková skutečnost vedla ke zrušení schváleného oddlužení. A právě to by se de facto postupem exekutorů stalo.

V prosinci pak redakce získala rozhodnutí soudu v jednom takovém případě, kdy Krajský soud v Hradci Králové, který dal za pravdu povinné osobě. Tato osoba, která v době výzvy exekutora argumentovala mimo jiné usnesením Nejvyššího soudu ČR, které říká, že „u pohledávky (jistiny), která vznikla před zahájením IŘ vedeného na majetek dlužníka, nelze považovat příslušenství pohledávky tvořené soudem přiznanou náhradou nákladů řízení za peněžitý závazek, který dlužníku vznikl až po schválení oddlužení, ani za pohledávku vzniklou poté, co nastanou účinky schválení oddlužení“.

Ministerstvo následně v lednu informovalo o tom, že praxe části exekutorů je v rozporu se smyslem oddlužení a připraví úpravu příslušné metodiky. Náměstek ministryně průmyslu Dvořák v rozhovoru pro Echo24 potvrdil, že k úpravě metodiky již došlo. „Nebyla to věc, která by se musela řešit změnou zákona, ale stačilo vydání stanoviska a metodiky ministerstva spravedlnosti, která si myslím, že ty situace vyřešila,“ uvedl Dvořák.

Problém byl podle něj nebyl v tom, že by exekutoři jednali přímo protizákonně, ale spíše nedostatečně vysvětlovali dlužníkům, v jakém právním postavení se nachází. „V okamžiku, kdy došlo k zahájení insolvenčního řízení a prohlášení o úpadku dlužníka, tak ze zákona je dlužník chráněn před věřiteli, neměl by nic dalšího hradit a povinnosti mu nemají vznikat. O tom ale ti lidé nebyli řádně poučení a mátlo je to. Exekutoři vykonávají veřejnou moc, na což dohlíží ministerstvo spravedlnosti, a nemáme informace o tom, že by se tyto události a situace opakovaly. Snad jsme tuto nejasnost či v některých případech možná i záměr potlačili,“ uvedl dále náměstek Dvořák.

„Pokud by nějaký exekutor dále takto postupoval, už by byl v rozporu s tou danou metodikou. Insolvenční řízení, byť se týká mnoha lidí, není jednoduché. Chápu, že když má člověk rozhodnutí soudu se státním znakem, že nic platit nemá a přijde mu druhé rozhodnutí se státním znakem, že něco platit musí, tak je to matoucí,“ připustil místopředseda hnutí STAN a volební lídr v Praze.

To, do jaké míry je metodika pro exekutory závazná, je podle Dvořáka složitější debata. „Něco jiného by při posuzování kárného provinění exekutora bylo, zda jeho rozhodnutí je aplikací nějakého právního názoru. V situaci, kdy ve stanovisku stojí černé na bílém, že toto nemůže být vnímáno jako variace právního názoru, tak si myslím, že to je jasné a kdyby to ministerstvo stíhalo, tak by to prošlo i následnou soudní kontrolou,“ uzavřel Dvořák.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) pro Echo24 už v lednu řekl, že oceňuje záměr ministerstva změnit metodiku týkající se lhůty na zaplacení. „Je dobře, že si ministerstvo uvědomilo, že ty tři dny na zaplacení jsou opravdu úlet a že nemá nikdo v době insolvence upřednostňovat nějakého věřitele. Ten postup byl pro dlužníky maximálně matoucí a mohl v nich vyvolat dojem, že opravdu musí něco zaplatit do tří dnů, což je v insolvenci samozřejmě nesmysl. Exekuční a insolvenční právo je hrozně komplikované a je naší povinností je se snažit dělat právo pro lidi srozumitelně,“ řekl Nacher s tím, že člověk, který jde do insolvence, má určitá jasně nastavená pravidla, která byla tímto postupem narušena. Dodal, že nerozumí tomu, proč exekutoři vůbec dlužníkům v insolvenci náklady uznávají.